Prvním klíčovým faktorem je ekonomický růst. Stav světové ekonomiky hodnotí ekonomka Ilona Švihlíková jako ne příliš vábný. A není prý divu, když země neřeší fundamentální problém, a místo toho provozují neortodoxní monetární politiku (vlny kvantitativního uvolňování, QE) nebo místo toho, aby provedly strukturální obrat, sypou do ekonomiky další, byť sporné, investice a úvěrově ji silně přehřívají.
Celkový ekonomický růst rostoucí spotřebě ropy nenahrává a existuje prý vysoké riziko velkých ropných bublin. „Hlavními příčinami jsou podle mě právě nevyřešené fundamentální problémy západních ekonomik, tj. neschopnost, resp. neochota, pozměnit systém vis-a-vis pracovně úspornými technologiemi. Místo toho se Západ snaží dostat z deflační pasti a nastartovat bublinový růst právě např. používáním takových nástrojů, jako je QE. Ty ale dle mého názoru vedou jen k umělému růstu," píše ekonomka s tím, že reálná ekonomika nakonec zvítězí a bubliny splasknou.
Celý článek ekonomky Švihlíkové na Britských listech k dispozici ZDE.
Trošku jiný případ je podle Švihlíkové Čína a rozvíjející se ekonomiky. Jejich vývoj je ohrožen, protože prý nejsou schopny provést strukturální obraty, které ve fázi svého vývoje potřebují. Oficiálně sice čínští představitelé vědí, co dělat, ovšem jak se zdá, propadají panické hrůze, že by jejich ekonomika měla výrazněji zpomalit.
„Místo toho se Čína přibližuje vývoji v Japonsku, jemuž se manévr se změnou hospodářské politiky tvrdě nevyvedl a jehož bublina splaskla na konci 80. let. Japonsko se následně dočkalo dvou tzv. ztracených dekád. Dnes je jeho bojovým nástrojem politika Shinzo Abeho, která zahrnuje – jaké to překvapení – masivní používání kvantitativního uvolňování," podotýká Švihlíková.
Výtěžnost ložisek břidličného plynu není tak vysoká, jak se zdá
Dalším z klíčových faktorů na ropném trhu se podle expertky ukazuje být boom těžby břidličného plynu a ropy. Švihlíková vyvrací odhady Americké energetické agentury, které prý už počítají s tím, že se USA velmi brzy stanou největším těžařem na světě. Obojí považuje za vrcholně nepravděpodobné.
Důvodem skepse jsou objevující se informace o revizích výtěžnosti ložisek břidličného plynu a ropy. Když se totiž otevírá nové ložisko, těžba je nejdříve vysoká, pak ovšem může začít prudce klesat a výtěžnost pole je kratší, než se čekalo. Provádí se korekce, jejichž součástí je i zjištění, že ložiska, ze kterých se těžilo, vysychají mnohem rychleji, než se předpokládalo. Těžaři se tak dostávají do začarovaného kruhu, kdy musí těžit víc a víc, aby zaplatili úvěry. Kapitálová náročnost odvětví je totiž podle ekonomky šílená a až okolo 20 procent spolkne úvěrování, a to při změně úrokové sazby prostě neudrží.
„Odvětví těžby břidlic je velice kapitálově náročné, vyžaduje masivní a levné financování. Pokud by se razantněji zvýšily úrokové sazby a přístup k úvěrům by se stal obtížnějším, pak by se celé, dnes tak dynamicky vypadající odvětví, dostalo do značných problémů. Sen o soběstačnosti USA se všemi dopady na zahraniční politiku by se rozplynul. I proto se úvahy o tom, že břidličný boom USA je jen bublinou poháněnou kvantitativním uvolňováním, objevují stále častěji," píše Švihlíková.
Geopolitické jevy nelze předvídat. Záleží na načasování
Podle ekonomky bude zásadní čas a to, za jaké konstelace břidličná bublina praskne. V kombinaci s určitými geopolitickými jevy by se pak trh mohl rychle z ceny stabilní dostat do strmého růstu. Geopolitické jevy jsou však ze své podstaty téměř nepředvídatelné, jak upozorňuje ekonomka. Jen v posledních měsících jsme byli svědky toho, jak řada významných zemí jako Irán nebo Libye vypadla z trhu. „Nazíráno globálně, výpadek Iráku je systémově důležitý. Je zásadní, zda a jak se odehraje, tedy opět v jaké konstelaci: zda Irák vypadne zcela z trhu před/či po prasknutí bubliny, v nejhorším možném scénáři se jeho výpadek 'sejde' s prasknutím bubliny břidličné ropy v USA. V takovém případě nelze vyloučit nárůst ceny někam ke 200 dolarů za barel," upozorňuje expertka.
Na ropném trhu mezi sebou soupeří několik faktorů, jejichž načasování bude klíčové pro budoucí cenu této klíčové komodity. Cena ropy navíc zpětně ovlivňuje ekonomický růst, geopolitické vztahy, včetně fungování kartelu OPEC.
„Nedokážeme v tuto chvíli přesně predikovat (a vzhledem k dynamice to ani není možné, snad jen vyjádřit pravděpodobnost jednotlivých scénářů), jak se klíčové faktory sejdou pospolu. Jak dlouho ještě vydrží Spojeným státům jejich břidličný boom, zda skutečně FED ukončí kvantitativní uvolňování, zda dojde (a kdy) k prasknutí úvěrové bubliny v Číně a v dalších zemích, jak bude vypadat irácká těžba… Jedno ale platí stále: ropný trh v sobě odráží mocné síly tohoto světa," uzavírá Ilona Švihlíková na Bristkých listech.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
