Chládek uvedl, že z dostupných zjištění vyplývá, že škola, ve které ve Žďáru nad Sázavou došlo k ubodání jednoho ze studentů, byla kupodivu velmi dobře zabezpečena. Přístup do ní byl možný jen s čipem, v prostorách školy byl navíc instalován kamerový systém.
Školy dostanou na zabezpečení od ministerstva peníze
Ministr upozornil, že podle zákona je plná zodpovědnost na zabezpečení školy na jejím řediteli. Ministerstvo školství ale počítá s tím, že školám na jejich zabezpečení finančně přispěje.
Navíc formou vyhlášky vyhlásí standard, jak má zabezpečení školy vypadat. Počítá se také s projekty, v nichž budou děti a studenti školeni na to, jak se chovat v mimořádných situacích. Chládek nicméně upozornil, že nelze školy zcela zabezpečit. „To bychom z nich udělali vězení,“ podotkl s tím, že přílišné zabezpeční vstupu do škol by pak mohlo být problémem například v případě požáru.
V diskusi se probíral i případ, kdy se ve výchovném ústavu v Králíkách chovanci na útěku pokusili zavraždit vychovatele Pavla Kostku bodnutím šroubováku do krku.
Chystají se opatření, která mají zabránit napadání personálu výchovných ústavů jejich chovanci
Opakování podobného případu chce Chládek ve výchovných ústavech zabránit několika opatřeními. Výchovné ústavy budou podle míry zabezpečení rozděleny do tří skupin, pachatelé podobných útoků budou postupně přeřazováni do těch nejpřísněji střežených.
Současně bude počet výchovných ústavů snížen. Zavřen bude s koncem tohoto roku právě i zmíněný ústav v Králíkách, protože jeho vybavení a především zabezpečení bylo nedostatečné.
Učitelům a vychovatelům by měl pomoci statut chráněné osoby
Dalším krokem bude vzdělávání vychovatelů, aby věděli, jak se v takových situacích chovat. Počítá se také s posílením nočních služeb.
Chládek bude také prosazovat, aby učitelé a vychovatelé získali statut chráněné osoby. Za jejich napadení by měly být vyšší tresty. Podobný systém už zavedli na Slovensku, kde se prý osvědčil.
Dobešová by vyšší tresty za napadení učitelů a vychovatelů podpořila, protože agresivita dětí a studentů skutečně roste.
Učitelům se mají platy dále zvyšovat. Mělo by to zvýšit jejich autoritu ve společnosti
Problém je také v nedostatečné autoritě učitelů ve společnosti. „Dokud učitelé budou pracovat za almužnu, která je vysoká jako kapesné některých studentů, tak nebudou mít autoritu,“ uvedl Chládek s tím, že chce v budoucnu dál zvyšovat platy jak pedagogům, tak nepedagogickým pracovníkům.
V souvislosti s rostoucí agresivitou dětí chce Chládek prosazovat snížení věkové hranice trestní odpovědnosti alespoň o jeden rok. S tím by souhlasila i Dobešová, podle níž v současnosti děti dospívají dříve, než tomu bylo v minulosti.
K tomuto problému dostal prostor vyjádřit se i napadený vychovatel Pavel Kostka, který by dokonce u násilných trestných činů uvítal snížení hranice trestní odpovědnosti na dvanáct let.
V další části pořadu Chládek prozradil, jak rozdělí čtyři miliardy, o které byl rozpočet rezortu školství navýšen. Npaříklad přes dvě miliardy půjde na platy učitelů, přes půl miliardy na platy nepedagogických pracovníků a 300 milionů na školní pomůcky. 800 milionů do sportu, 200 milionů na navýšení kapacit mateřských škol.
V Národní radě pro vzdělávání nebudou žádní politici, ani v přípravném výboru. A to ani Václav Klaus
V závěru pořadu se diskuse rozhořela na téma toho, že Chládek plánuje založit Národní radu pro vzdělávání. Nyní se prý jen připravují podklady, jak má vypadat, jaké má mít pravomoci a kdo by měl být jejím členem. Ministr ujistil, že nikdo nebyl do této rady jmenován, nebyl tedy určen ani její předseda.
Po vlně reakcí, kdy média uvedla, že přípravnému výboru by měl předsedat bývalý prezident Václav Klaus, se Chládek rozhodl, že ani v radě, ani v přípravném výboru nebude sedět žádný bývalý, ani současný politik. Tedy ani exprezident Václav Klaus.
Ministr naznačil, že k plánům na vznik rady jej vedlo to, že největším problémem českého školství bylo, že podle toho, kdo řídil ministerstvo, se naklonilo tu doleva, tu doprava.
Školné na vysokých školách se platit nebude
Podle Chládka je ve Finsku systém nastaven tak, že národní rada v podstatě školství řídí. „Národní rada by měla hlídat strategii, aby školství šlo jedním směrem. Měla by mít roli konzultativní a říct případně poslancům, senátorům, pozor, nyní se odchylujete od toho, co se stanovilo před pěti lety.
Chládek také potvrdil, že neplánuje na vysokých školách zavést školné. Takový stav je prý dlouhodobě udržitelný. Argumentoval tím, že kdyby to bylo tak, že školné zajistí vysokou kvalitu školy, tak by u nás byla řada skvělých soukromých škol, ale tomu tak není, i když několik dobrých soukromých škol skutečně existuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
