„Tady je zlatý klid. V Římě byly fronty naprosto všude. Na záchody, na zahrady, na památky. Rozhodli jsme se proto pro menší výlet asi třicet kilometrů za Řím, abychom se podívali na normální život a utekli před tím ustavičným ruchem velkoměsta," sdělil pan Milan.
Pro svou strastiplnou cestu si rodina vybrala místní autobus. Než dojeli na místo, jehož jméno prý raději zapomněl, zůstali konsternovaní. „Viděli jsme několik desítek migrantů podél silnice. Vesměs mladí muži, atletické postavy, kdybych řekl, že byli udělaní, nebyl bych daleko od pravdy. Nic neprodávali ani nenabízeli, jen posedávali podél silnice a prázdně koukali před sebe. Dvakrát jsme z autobusu zahlédli také skupinky podobně vyhlížejících mladíků. Ačkoli bylo venku nesnesitelné horko a dusno, oni měli džíny a na zádech batohy. Řidič jen mávnul rukou s tím, že tihle lidé Itálii ničí," doplnil svou zkušenost Milan.
Největší zážitek ho ale potkal tam, kde to nečekal.
„Procházeli jsme se po takové pusté krajině s hezkými domky a potřeboval jsem si odskočit, protože jsem hodně pil. Vydal jsem se do toho lesa, což je oproti Čechám dost řídký porost s vysušenou trávou. Slyšel jsem sice, že tam někdo mluví, ale potřeboval jsem tak urgentně, že mi to bylo jedno. Když jsem v nevídané rychlosti vykonal svou potřebu, šel jsem za těmi hlasy a viděl skupinku asi dvaceti migrantů. Bylo tam i malé děcko, nikterak nepořvávali, ale jak mě viděli, ztichli. To jsem měl vlastně možnost si všimnout, že mají i v tom parnu na zemi rozdělaný oheň a nad ním kyblík. Jak jsem byl z toho horka takový zmatený, nešel jsem cestou zpátky, ale přímo k nim a prostě mi to nedalo a do toho kbelíku jsem se podíval. Byla v něm živá slepice, která měla z toho opékání puklé oči. Slepice jsme u nás doma taky zabíjeli, ale oni to vzali v opačném pořadí. My totiž slepici zabili a potom ji spařili a škubali peří, oni je vařili za živa a pak ji asi obědvali, nevím, málem mě z toho pohledu klepla mrtvice…“ dodal svůj zážitek pan Milan.
(Řím, z archivu našeho čtenáře)
„Nemůžu říct, že by ti Afričani byli agresivní, že by loudili nebo něco chtěli. Navíc já neměl u sebe nic, jenom papírové ubrousky a mobilní telefon, ten jsem měl navíc v kapse. Neměl jsem z nich dokonce ani strach, protože kousek od nás je Jaroměř a jsme zvyklí na cikány, takže mě neděsil ani ten bordel a hluk, to už znám, ale měl jsem blbý pocit, protože jsem se s takhle početnou skupinou nikdy nesetkal. V Římě bych neřekl, že jsem nějaké migranty potkal, tam jsme se cítili velice bezpečně a klidně, až na ty fronty," dodal také pan Milan.
Fotogalerie: - Babiš v Itálii řešil migraci
Jejich třídenní cesta do srdce Itálie prý proběhla bez větších komplikací a zádrhelů, ale přímý kontakt s migranty bude nezapomenutelný zážitek. „To nejde ani říct, že bych se lekl, to byl prostě střet dvou kultur, naprosto odlišných, jiných, které vedle sebe nemohou žít," uzavřel pro ParlamentníListy.cz.
Dopis Salvini poslal v předvečer schůzky ministrů vnitra zemí EU. Schůzka byla svolána francouzskou vládou, jíž se účastnil i odcházející komisař EU pro migraci Dimitri Avramopoulos. Důvod schůzky byl prostý – pokusit se najít řešení problému připlouvajících migrantů. K tomu napsal Salvini tweet včera: „Vysvětlil jsem to (na jednání Rady) v Helsinkách a dal jsem to na papír svému francouzskému kolegovi Castanerovi. Itálie zvedla hlavu. „Salvini tedy dnes do Paříže na schůzku nepoletí a pošle pouze technickou delegaci, aspoň takové informace poskytl italský list Il Giornale.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
