29. září 1938 byla sjednána mnichovská dohoda. Bez účasti Československa dohodli Britové, Francouzi, nacisté v čele s Adolfem Hitlerem a Italové v čele s Benitem Mussolinim, že Československo odevzdá velkou část svého území nacistickému Německu. Dvůr Králové nad Labem, Plzeň, Sušice, Ostrava či Hodonín se z hodiny na hodinu proměnily ve města ležící na hranici s nacistickou říší.
Prezident Eduard Beneš tehdy rozhodl, že se československá armáda verdiktu podřídí a nebude vlast bránit. Např. proto, že hranice s nacistickým Německem sice byla dobře opevněna, ale hranice s Rakouskem, které již v té době bylo také nacistické, dostatečně chráněna nebyla. Kromě toho tu existovaly obavy, jak se zachovají sudetští Němci v případě napadení republiky a tak podobně.
Pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský se v myšlenkách vrátil do onoho 29. září 1938 a konstatoval, že tehdy Československo muselo obětovat část svého území ve jménu zachování míru, který nakonec nebyl zachován. Lipavský proto důrazně varoval před tím, aby se podobně nevyvinula situace na Ruskem napadené Ukrajině.
„Před 85 lety byla podepsána dohoda, kterou jsme přišli o část našeho území i obyvatelstva. Víme, jaké to je, když se obětuje území za ‚mír‘. Ukrajina nyní nesmí skončit jako Československo po podepsání mnichovské dohody. Ústupky diktátorům nikdy skutečný mír nepřinesly,“ upozornil Lipavský.
Pár slov k mnichovské dohodě napsal i senátor Zdeněk Hraba, který připomněl, že naše země byla obětována, aby šílenec Adolf Hitler nerozpoutal válku, a ten ji nedlouho po uzavření dohody stejně rozpoutal. Proto dnes Česká republika musí jednat tak, aby se tato historie nestala novou budoucností Evropy.
„Sešli se dva premiéři – slaboši a dva diktátoři, aby jednomu z nich – největšímu šílenci předali na stříbrném podnose kus svobodného Československa. O nás bez nás. To není začátek vtipu, ale popis kruté reality, která nastala před 85 lety v Mnichově. Mnichovský diktát nám musí navždy připomínat, jak končí to, když jedna země je obětována v domnění, že to zajistí mír. Místo míru nastala krutá válka, která se vymstila všem čtyřem, kteří se tehdy potkali v Mnichově. Ale i historie dokáže být spravedlivá – Chamberlain za to zaplatil zanedlouho politickou smrtí, Daladier byl nacisty vězněn a ti další dva – Hitler a Mussolini – padli za pár let. Poté, co zpustošili Evropu a svět. Protože jim velmoci dovolily udělat jeden z prvních kroků a ustoupily jim. Je na nás, abychom se z historie poučili a nestala se už nikdy budoucností…,“ poznamenal senátor.
Šéfka Poslanecké sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová taktéž konstatovala, že mnichovská bolest Československa nabízí poučení i pro dnešní dobu.
„Před 85 lety byla podepsána mnichovská dohoda a obětování Československa mělo posloužit jako uklidnění agresivní hitlerovské totality. Nestalo se. Nezabránilo to nejkrvavější válce v historii. Dodnes je však ponaučením, že zlo získává navrch tam, kde se s ním snažíme dohodnout,“ varovala.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Výsadkář Ivo Zelinka přišel s myšlenkou, že je možná čas přestat se dojímat nad hrůzou mnichovské dohody.
„Co se na to pro jednou vykašlat a raději udělat něco pro to, aby se to už nemohlo nikdy opakovat – třeba na Ukrajině? Podpořte Operaci Dvě dávky od organizace Dar Putinovi,“ požádal všechny. „Na Operaci Dvě dávky (velkokapacitní zásobníky do útočných pušek pro boj ???? ukrajinské pěchoty v zákopech) potřebuje vybrat organizace Dar Putinovi 16 milionů. Už zbývá jen 2,5 milionu. To společně dáme, ne? Já jsem poslal symbolických 1 938 Kč, ale částka je samozřejmě na každém. Jde spíš o to, aktivně přispět než o výši částky,“ podotkl.
Jiří Jan Maria Melchior Lobkowicz se k mnichovské dohodě též vyjádřil.
„Mnichovská dohoda byla zradou západních spojenců a skutečným začátkem druhé světové války. Pokud nechceme třetí světovou válku, Mnichov by měl být lekcí pro dnešní přístup západního světa k Ukrajině, že s agresorem, jakým je Putin, není možná politika appeasementu,“ varoval český šlechtic.
Jiří Jan Maria Melchior Lobkowicz je česko-švýcarský politik a finančník. Pochází z knížecí mělnicko-hořínské větve rodu Lobkowiczů. Byl předsedou politické strany Cesta změny (2001–2009), k roku 2010 byl místopředsedou Strany evropských demokratů, skupiny Evropského parlamentu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
deep purple
