29. září 1938 byla sjednána mnichovská dohoda. Bez účasti Československa dohodli Britové, Francouzi, nacisté v čele s Adolfem Hitlerem a Italové v čele s Benitem Mussolinim, že Československo odevzdá velkou část svého území nacistickému Německu. Dvůr Králové nad Labem, Plzeň, Sušice, Ostrava či Hodonín se z hodiny na hodinu proměnily ve města ležící na hranici s nacistickou říší.

Prezident Eduard Beneš tehdy rozhodl, že se československá armáda verdiktu podřídí a nebude vlast bránit. Např. proto, že hranice s nacistickým Německem sice byla dobře opevněna, ale hranice s Rakouskem, které již v té době bylo také nacistické, dostatečně chráněna nebyla. Kromě toho tu existovaly obavy, jak se zachovají sudetští Němci v případě napadení republiky a tak podobně.

Pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský se v myšlenkách vrátil do onoho 29. září 1938 a konstatoval, že tehdy Československo muselo obětovat část svého území ve jménu zachování míru, který nakonec nebyl zachován. Lipavský proto důrazně varoval před tím, aby se podobně nevyvinula situace na Ruskem napadené Ukrajině.

„Před 85 lety byla podepsána dohoda, kterou jsme přišli o část našeho území i obyvatelstva. Víme, jaké to je, když se obětuje území za ‚mír‘. Ukrajina nyní nesmí skončit jako Československo po podepsání mnichovské dohody. Ústupky diktátorům nikdy skutečný mír nepřinesly,“ upozornil Lipavský.