Výroči bombardování Plzně spojenci. Tisícovku obětí přišlo uctít jen pár důchodců

16.04.2016 6:16 | Zprávy

Pietní akt, připomínající první spojenecké bombardování Plzně, při kterém zahynula tisícovka obyvatel, si připomnělo kolem třiceti členů Svazu bojovníků za svobodu a komunistů v Plzni-na Doubravce. V bývalé konzervatoři, která je již několik let opuštěna, je umístěna pamětní deska na vzpomínku za zahynulou celou třídu – 38 dětí a učitelku. Kromě komunistických zastupitelů se akce nezúčastnil nikdo jak z obvodu, města či krajského úřadu.

Výroči bombardování Plzně spojenci. Tisícovku obětí přišlo uctít jen pár důchodců
Foto: Archiv
Popisek: Německý tank Tiger

„V dubnu 1945, kdy Rusové postupovali k Berlínu a Američané to neměli daleko do Chebu, zažila Plzeň své nejhorší válečné dny. V závěru války se město stalo cílem spojeneckého bombarodvání,“ uvedla na začátku krátkého pitního aktu Hana Vočadlová.

Noc se změnila v den

„Dne 17. dubna 1945 přišel první velký nálet. Z 16. na 17. dubna to byl britský nálet. Tuto noc se nad Plzní objevilo 222 bombardérů typu Lancaster. Nejprve označily cíle barevně hořícími pumami. Podle výpovědi pamětníků se noc změnila v den. Ve vzniklé záři bylo prý možné číst noviny. Během 17 minut shodily spojenecké letouny 891 trhavých a 4 tuny zápalných bomb.“ Kromě nádraží bombardovaly část obytné čtvrti Doubravky, Roudné, celou Jatečnou kolonii a také Plzeňské pivovary, uvedla dále Vočadlová. „Bilance náletů byla hrozivá. Obětí bylo kolem jednoho tisíce, zbořeno bylo 120 domů, těžce poškozeno dalších 154. Památku dětí, které při tomto bombardování zahynuly, připomíná pamětní deska v chodbě konzervatoře a lípa, vysazená v Habrmanově parku, která nese jméno paní učitelky – Květa.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Václav Fiala

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Jak věřit vašim slibům?

Slibujete dostupnější bydlení, konec korupce, ale co se změnilo za ty roky, co jste v politice? Dokonce jste byli dost dlouho součástí vlády. A když jsme u toho, šli byste do koalice se SPOLU a STAN znovu nebo ne? Protože jestli ne, tak kdo jiný vám zbývá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Noviny v Česku jako Rudé právo roku 1953. Pohádkář Hučín. Krajan z USA, od něhož nechcete pěstí

13:14 Noviny v Česku jako Rudé právo roku 1953. Pohádkář Hučín. Krajan z USA, od něhož nechcete pěstí

„To, co slyším, že se děje v Česku, mi připadá, jako bych četl Rudé právo z třiapadesátého roku. Jen…