Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?Anketa
Projekt vznikl v prosinci loňského roku. Cílů má hned několik. Patří mezi ně realizace výcvikových kurzů pro veřejnost za účasti bojovníků z Ukrajiny, aktivní prosazování legislativních změn, analytická práce i budování sítě spřízněných organizací.
„Evropa je náš domov a je třeba ji bránit. Svět prochází epochální proměnou – ruská agrese, hybridní hrozby, čínské ambice i nejisté transatlantické partnerství otřásají dosavadními jistotami. Ukrajinský odboj nám připomíná, že skutečná vůle a odhodlání mohou nakonec vítězit. Silná Evropa stojí na vůli jednotlivých občanů. Nechceme, aby náš stát stál mimo hlavní dění. Spojujeme partnery, kteří sdílejí odhodlání bránit svobodu, demokracii a vládu zákona,“ píše se na webu.
Policejní vyšetřování, varování zpravodajců
Zakladatelem a ředitelem Strong Europe je Martin Kroupa. Ten dlouhá léta působil v Paměti národa a ústavu Post Bellum. Po vypuknutí války na Ukrajině se aktivně zapojil do podpory této země.
Ve spolupráci s Člověkem v tísni, Milionem chvilek pro demokracii či Evropským kongresem Ukrajinců organizuje demonstrace, které se těší i podpoře prezidenta Petra Pavla. Vedle toho se stal členem představenstva Skupiny D, která pod vedením herce Ondřeje Vetchého a pod záštitou náčelníka Generálního štábu Karla Řehky dodává zbraně Kyjevu.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Tento spolek nyní čelí vyšetřování. Podle Vojenské policie bylo jedním z cílů Skupiny D obohacování spřízněných osob. Navíc panuje podezření, že se dopouštěla nedovoleného obchodování s vojenským materiálem. Ze soudních spisů vyplývá, že si osoby spojené s organizací vyplácely milionové mzdy a kupovaly luxusní automobily. Činnost Skupiny D, v níž ředitel Strong Europe Martin Kroupa působí, dokonce kritizovali i šéfové Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství (VZ).
Strong Europe a Skupinu D spojuje také postava Otakara Foltýna, blízkého spolupracovníka Petra Pavla, který v minulých letech pracoval i pro vládu Petra Fialy. V novém projektu zastává pozici člena správní rady.
Politické neziskovky i cizí moc
Kroupovým zástupcem je Bohdan Rajčinec, bývalý státní úředník a v současnosti člen Rady vlády pro národnostní menšiny a předseda Evropského kongresu Ukrajinců. Kongres dlouhodobě spolupracuje s takovými neziskovkami, jako je Člověk v tísni a Milion chvilek pro demokracii. Donedávna byl také ve vedení středoevropské pobočky Aspen Institutu.
V dozorčí radě zasedá Oles Shokalo, který inicioval sbírku Drony za Ukrajinu. Ta nejen vybírá peníze na vojenský materiál, ale také spolupracuje s Petrem Pavlem a zapojuje se do politického dění. Před loňskými volbami například spolu s Milionem chvilek pro demokracii varovali před „vládou extremistů“.
V neposlední řadě je do iniciativy zapojen Martin Hála. Ten je znám jako ředitel neziskovky AcaMedia, která provozuje projekt Sinopsis. Jak dokládá nejen poslední zveřejněná výroční zpráva za rok 2023, AcaMedia je součástí vlivové sítě financované National Endowment for Democracy (NED), americkým ministerstvem zahraničí a tchajwanskými úřady. Hálův medailonek na webu Strong Europe zamlčuje jednu podstatnou informaci – že působil v manažerské pozici v Open Society Foundations George Sorose.
Alexander Soros u prezidenta Petra Pavla, prosinec 2023
Inspirace ukrajinskými zákony
Web Strong Europe neuvádí ani to, jakými projekty se neziskovka zabývá nebo jaké plánuje. Ředitel Martin Kroupa nám prozradil o něco víc. „V současné době připravujeme systém kurzů resilience pro případ nejen válečného konfliktu, ale i přírodních katastrof. Doufáme, že v létě otevřeme první školení pro širokou veřejnost. Aktuálně připravujeme také setkání vybraných think tanků a firem z několika zemí zabývajících se bezpilotními technologiemi,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Konkrétnější však být nechtěl.
Netají se ale tím, kde chce organizace brát inspiraci pro legislativní změny – na Ukrajině. „Rádi bychom navrhli zavedení pojmu národního odboje a odporu opřeného o koncept totální obrany státu do legislativního rámce ČR. Zákon by byl částečně inspirován podobným aktuálně platným ukrajinským zákonem,“ uvedl.
A dodal, že plánují otevřít veřejnou debatu o branné povinnosti či obnovení povinné vojenské služby. Podle jeho slov zatím tato témata oficiálně s konkrétními politiky nediskutují. Potvrdil nicméně, že v dohledné době bude Strong Europe zapsána do povinného registru lobbistů.
Tajuplné miliardy pro ukrajinské partnery
Strong Europe veřejně neuvádí informace o svých partnerech. ParlamentníListy.cz nicméně zjistily, že neziskovka spolupracuje nebo má v plánu spolupracovat s několika subjekty napojenými na ukrajinský stát.
„Zatím spolupracujeme například s Evropským kongresem Ukrajinců nebo ukrajinskou Asociací veteránů sil speciálních operací na přípravách kurzů pro českou veřejnost. Dále pak s ukrajinským think tankem Ukrainian Security and Cooperation Center spolupracujeme na různých platformách při předávání zkušeností. S ukrajinskou nadací Come Back Alive pak různé další konkrétní projekty plánujeme,“ prozradil redakci Kroupa.
U dvou z těchto organizací se na chvíli zastavme. Ukrajinské centrum pro bezpečnost a spolupráci (Ukrainian Security and Cooperation Center) se totiž na první pohled tváří jako think tank, ale ve skutečnosti je kromě analytické práce zapojeno přímo do rekrutování Ukrajinců do armády. Financování centra je navíc netransparentní.
Come Back Alive (Vrať se živý) je pro změnu nevládní nadace, která ve velkém financuje a poskytuje vybavení, výcvik i technickou podporu ukrajinské armádě. V minulosti také pořídila zpravodajskou techniku. Úzce spolupracuje s tamním ministerstvem obrany.
Nadace neoperuje se zanedbatelnými prostředky. Za vše hovoří tři platby z října 2025 v celkové výši přes 5,5 miliardy korun. Odkud peníze pocházejí, nadace odmítá sdělit. Od ledna 2022 do konce března tohoto roku na jejich účet přišlo celkem více než 21 miliard korun. Proto se spekuluje, že nadace může sloužit jako kanál pro financování války cizími vládami.
Strong Europe podle slov Martina Kroupy prozatím hospodaří s mnohem skromnějšími prostředky. „V tuto chvíli pracujeme s budgetem v řádech milionů korun. Jedná se o dary soukromých osob a firem, nicméně podáváme k EU a NATO granty,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz. Žádné další detaily neposkytl.
Bývalý policejní šéf: „Je nutná maximální kontrola“
Redakce s těmito poznatky seznámila zákonodárce, kteří mají v parlamentu na starost bezpečnost státu, a požádala je o vyjádření. Nelíbí se jim hlavně to, že by tu česká organizace měla prosazovat ukrajinské zájmy.
„Pomoc Ukrajině je legitimní, ale nesmí se stát záminkou pro to, aby soukromé iniciativy nebo zájmové skupiny, byť s dobrým úmyslem, ovlivňovaly českou legislativu nebo bezpečnostní politiku,“ říká předseda Přísahy Robert Šlachta.
„V poslední době navíc vidíme, že některé aktivity spojené s podporou Ukrajiny, například kolem Skupiny D, jsou prověřovány kvůli otázkám financování a transparentnosti. Podle zjištění policie a soudu existují podezření, že část prostředků ze sbírek nemusela být využita deklarovaným způsobem. To samo o sobě ukazuje, že je nutná maximální kontrola podobných projektů,“ upozorňuje bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
A varuje před nežádoucím zahraničním vlivem. „Zásadní je, aby o zákonech v České republice rozhodovali výhradně demokraticky zvolení zástupci, a ne externí aktéři nebo organizace napojené na cizí státy. Stejně tak výcvik veřejnosti nebo zapojení zahraničních vojáků musí mít jasná pravidla a kontrolu státu. Podpora obranyschopnosti je správná, ale musí probíhat transparentně, pod dohledem státu a bez jakýchkoliv pochybností o střetu zájmů nebo skrytém vlivu,“ sdělil senátor ParlamentnímListům.cz.
Poslanec: „Někdo se určitě zbláznil“
Podle místopředsedy Výboru pro obranu Pavla Růžičky (ANO) není od věci využít bojové zkušenosti ukrajinské armády. Dál by ale Česká republika jít neměla. „Pokud mě něco opravdu děsí, tak je to představa, že by se ČR měla inspirovat zrovna ukrajinskou legislativou. Z médií totiž víme, že tato země má například dlouhodobý problém s korupcí, jejíž potírání rozhodně nejde rychlostí, kterou by si její partneři v EU představovali,“ konstatuje.
Opatrný je i v dalších ohledech. „Stejně tak, pokud jde o kurzy pro veřejnost a další nápady této skupiny, tak bych byl velmi opatrný, protože jsou na světě země, jako je třeba Izrael, které jsou v tom podstatně dál a umějí to daleko lépe,“ myslí si Růžička.
„Celé to na mě působí trochu jak vznik další politické neziskovky lidí okolo Skupiny D, Drony za Ukrajinu. S ohledem na fakt, že tato parta lidí nemá zrovna nejlepší renomé, tak bych k jejich dalším aktivitám byl, řeknu to decentně, skeptický,“ uzavírá poslanec.
Ještě větší skepsi vyvolává projekt Strong Europe u místopředsedy Výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD). „Cokoli je spojeno s policií prošetřovaným spolkem D, je nedůvěryhodné, s Ukrajinou je nerozlučně spojena obří korupce. Podle toho, co píšete, se někdo určitě zbláznil, nebo chce vyvádět nekontrolovaně peníze z rozpočtu MO. Tyto spolky nemají žádnou zákonnou legitimitu cokoli legislativně zavádět. To je úkolem vlády a parlamentu,“ řekl ParlamentníListům.cz.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Bude nezisková organizace Martina Kroupy a Otakara Foltýna pro zemi přínosem?
