Uhlíř se svěřil s tím, že jeho televizor je 16 let starý, ale stále funkční. A tak jej nemění. Není ani proč, protože televizní vysílání už nějakou dobu nesleduje. Televizor slouží k občasnému přehrání DVD, ale s novým monitorem to jde lépe na počítači, píše Uhlíř.
Celý text je ZDE
„Těch sledovaných televizních programů za čtyři roky nazpět je tak málo, že si na všechny dokážu vzpomenout,“ píše dále Uhlíř. V roce 2013 to byl dánský seriál Zločin, který se Česká televize snažila divákům dlouho utajit. Vysílal se vždy o nedělích nejdříve od 22.00 hodin, pak od 23.00 hod. „O vysílání Českou televizí šest let po jeho vzniku (v té době ho dávno odvysílaly jiné televize po celém světě) jsme se dověděli, jak jinak, na internetu. Ve stejném roce to byl televizní seriál České století, který jsem dokonce na stránkách Neviditelného psa pochválil v glose z 19. 11. 2013 Nad seriálem České století. Pak další dánské seriály – z nich poslední s názvem 1864 v minulém roce. Je to dost na to, aby se platil měsíc co měsíc televizní poplatek? Kde je ta nová, vlastní produkce České televize?“ ptá se Uhlíř.
„Po zhlédnutí dánského Zločinu jsem se jen tak pro srovnání díval na opakování televizní detektivky Hrobník z produkce České televize. Do konce se to dalo přetrpět jen se sebezapřením. To, co v žánru krimi produkuje a nabízí Česká televize, nelze s dánskou televizní tvorbou srovnat ani vzdáleně. Někteří herci jednou působí afektovaně, jindy jako by text četli. Jiní jsou žoviálně užvanění, v čemž vyniká zejména dvojice vyšetřovatelů. Nikdo, ať to je novinář, policisté nebo děti zavražděného, nepůsobí věrohodně. Příšerný je starožitník, jako vystřižený z Dickensova románu. I zápletka je nepřirozená, vyumělkovaná. Česká televize svým divákům (a plátcům) namísto zajímavých a hodnotných pořadů tohoto druhu nabízí leda jakousi pitomoučkou šmíru. Vypadá to tak, že se v České televizi tvoří nikoli pro diváky, nýbrž pro herce. A život v reálném světě je pro tvůrce pořadů České televize (v žánru krimi z české současnosti!) bez významu,“ domnívá se Uhlíř.
Z těch na televizních poplatcích zaplacených miliard nedokáže podle Uhlíře Česká televize vyrobit nic, co by se dalo srovnat s produkcí televize v Dánsku. „K čemu pak platit televizní poplatky? Všechny zajímavé seriály si lze koupit na DVD a sledovat v době dle libosti. Proč z rozmaru vedení České televize ponocovat před televizorem zrovna v neděli jen proto, že někomu zrovna nevoní ten rozdíl v kvalitě a je zřejmě zájem, aby cizí kvalitní pořad nebyl příliš sledován. Zločin a další dánské seriály již na DVD máme,“ svěřil se Uhlíř.
Pro zasmání (nebo je to k pláči?) je podle Uhlíře nahlédnutí do programu České televize z února tohoto roku. „Jeden den nám od 21.20 hod. nabízí Hej rup z roku 1934, den nato trhák roku 1938 Škola základ života. Že by to nebylo mezi starými českými filmy na YouTube? V každém případě to jsou věci nabízené za pár korun například v prodejnách tiskovin na nádražích,“ poukazuje Uhlíř.
Jak dále píše, na sledování nabídky ČT v jejím televizním programu už rezignoval. „On ten poplatek ale není povinný, dá se jednoduše zrušit. Teď je náš televizor ještě plně funkční, ale zanedlouho skončí současný standard digitálního vysílání DVB-T a začne se vysílat jinak. Už v předstihu se ale bude vysílat novým standardem, takže – jak televize divákům důtklivě připomíná – ne vše půjde na starých televizorech přijímat. Chce to nové televize, které budou mít lepší obraz, budou se nabízet s ještě většími obrazovkami atd. Na ‚bedně‘ už nepoběží nic a žádné dvoumetrové monstrum nesmí do bytu. To by mohl být definitivní konec televizní nostalgie a konečný krok k osvobození od placení televizního poplatku,“ uzavírá Uhlíř své zamyšlení.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
