Na otázku, jak vnímá současnou kvalitu a schopnosti české armády, Miloš Vystrčil odpověděl: „Vnímám to tak, že armádu jsme dlouhodobě zanedbávali. Zanedbávali jsme svou bojeschopnost. Spoléhali jsme se na to, zejména na Spojené státy americké. A teď se nám to vše vrací. Teď tu mírovou dividendu, kterou jsme si vybrali, budeme muset nějak vrátit. A to možná bude trochu i bolet, ale je to nutné. Bez armády a bezpečí nebude nic dalšího. A nic jiného,“ řekl v pořadu Interview ČT24.
Onu mírovou dividendu zmínil prezident republiky Petr Pavel při pondělní vzpomínce na Den ozbrojených sil. Kde také prohlásil, že jsme „těžili z toho, že v Evropě byl dlouho mír a že jsme všichni chtěli věřit představě, že konflikty už jsou minulostí, ale jak vidíme, není tomu tak“.
K tomu předseda Senátu Miloš Vystrčil přidal důrazné varování: „Kdo říká, že nemusíme investovat do armády, tak vlastně říká, že je možné vystavit naše obyvatelstvo velkému nebezpečí. Potom bude zbytečné se o to ostatní starat, pokud nebudeme svobodní a nebudeme v bezpečí.“
Miloš Vystrčil
Předseda Senátu rovněž zdůraznil, že bezpečnost státu musí být prioritou. „Pokud si klademe nějaké priority, tak bezpečí by mělo být na prvním místě,“ uvedl. „Když já mám obecně odpovědět, jak by měla vypadat armáda, tak by měla být bojeschopná, měla by plnit ty cíle schopností, které máme jako plnoprávný člen NATO plnit,“ doplnil.
„Pokud nebudeme plnohodnotným členem NATO a nebudeme mít dostatečnou schopnost odstrašení, tak se vystavujeme riziku, že starání se o všechno ostatní nebude mít smysl, nebo bude také ohroženo,“ řekl Vystrčil.
Dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu i potvrzení závazku vzájemné obrany a další podpory Ukrajiny přinesl dvoudenní summit NATO, který dnes skončil v Haagu. Dvaatřicet spojeneckých zemí se usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje a na výdaje s obranou související, a to především kvůli hrozbě, kterou představuje Rusko.
Za klíčové pak Vystrčil označil důvěru vojáků ve stát: „Samozřejmě by to mělo být tak, že vojáci, kteří jsou v té armádě, věří tomu státu a mají důvěru v ten stát a chtějí ho bránit. To si myslím, že je úplně zásadní.“
A dodal i varování před tím, jak může být tato důvěra podkopávána: „Pokud dnes na něco třeba i Rusko a bohužel i případně někteří naši politici útočí, tak je to, že útočí na stát a důvěru ve stát. A to si myslím, že je veliké nebezpečí, protože obecně ta obranyschopnost je nejen daná armádou, ale je daná i důvěrou lidí ve stát – a tím pádem se občané v nějakém okamžiku také podílejí na obraně toho státu.“
Rovněž objasnil, proč podle něj v minulých dekádách mnoho evropských států – včetně Česka – zanedbávalo obranu a investice do armády: „Myslím, že je to obyčejná lidská přirozenost. Pokud vás někdo nenutí, abyste se o sebe staral, a necítíte nebezpečí, tak automaticky té věci nedáváte takovou důležitost.“
Zopakoval, že se Evropa dlouho spoléhala na americkou vojenskou sílu: „My jsme věděli, že jsme na to s Američany, že to je nejsilnější armáda na světě. Vždy, když oni chtěli, abychom také nějak zbrojili nebo se trochu v té intenzitě zbrojení přizpůsobili, tak jsme řekli, že to není úplně potřeba – a oni nám to odpustili.“
„Pak přišel Donald Trump a řekl, ne, ne, ne, pánové, jestli chcete, abychom mohli spolupracovat, tak se také musíte podílet na naší společné bezpečnosti. Mohu mít spoustu výhrad k Donaldu Trumpovi – ale tady má pravdu. Prostě nemůžete být v nějakém spojenectví černým pasažérem. Musíte prostě vzít na sebe svůj díl odpovědnosti,“ dodal Miloš Vystrčil.
Politici podle jeho slov často ustupují tlaku veřejnosti, když přijde na rozhodování o výdajích na obranu. Podle něj se totiž snadno stane, že začnou pochybovat o nutnosti investovat například dvacet miliard korun do armády, když slyší, že by se tyto peníze mohly využít „pro lidi“ – například na zvýšení důchodů, levnější energie nebo veřejnou dopravu.
Ve chvíli, kdy v Evropě nepanuje bezprostřední krize, je podle Vystrčila jednoduché podlehnout iluzi bezpečí a říct si, že „se vlastně nic neděje“. Ale právě to je podle něj nebezpečný přístup – protože krátkodobé výhody nemohou nahradit dlouhodobou bezpečnostní stabilitu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte, že bezpečnost státu je nyní důležitější než levnější energie a zvyšování důchodů?
autor: Natálie Brožovská
PetroniusArbiter
