Demonstrace, žvásty Václava Moravce a urážka třicátého výročí listopadu 89 tvoří obsah pravidelného přehledu mediálních zajímavostí. „Začneme úterním balábile na Václavském náměstí. Z tribuny jsem tam byl také zmiňován mezi nepřáteli pravdy a lásky, liberální demokracie a hrozbami pro naši krásnou střediskovou demokracii, tak se cítím být poněkud v kolizi zájmů. Ale nebudu hodnotit akci samotnou, spíše některé aspekty, které s ní souvisejí. Pobavilo mě, když jsem se pak během jednoho či dvou dnů z televize Seznam dozvěděl, že pán, kterého jsem neznal, jakýsi pan Martin Jaroš, údajně marketinkový odborník, se chystá založit politickou stranu. Tuším, že bude zaměřena proti té špatnosti v politice, kterou reprezentují Zeman s Babišem, Benešovou a dalšími, na které ukážou prstem,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Martin Jaroš mu poskytl klíč k pochopení těchto aktivit, že při nich nejde o žádnou pomoc lidem v zemi, která by se vyznačovala deficitem demokracie. „Kdyby tu byl deficit demokracie, tak by si nemohli rezervovat symbolicky nejdůležitější náměstí v celém státě a pořádat na něm své trachtace. Zdržím se úvah o tom, kolik to stojí a kde na to berou. Kolem šoubyznysových věcí se točím už třicet let, vím, kolik stojí pronájem různých zvukových a projekčních aparatur, a proto si myslím, že nás organizátoři z Milionu chvilek poněkud balamutí, když to vysvětlují nějakými sbírkami. Ale to je jiná píseň. Mě na tom nejvíc zaujalo to, že výsledkem má být politická strana. To už odněkud známe. Byla tady Cesta změny, aktivita paní – asi bych měl spíš říkat soudružky, neboť ve Svazu mládeže si říkali soudruhu, soudružko, a ona byla členka městských orgánů Svazu mládeže – Moniky Pajerové,“ připomíná mediální analytik.

Jde výhradně o převzetí moci a Česká televize tomu dělá píárko

Cesta změny následovala po Impulsech 99 a podobných aktivitách. „Vždy někdo pod nějakou záminkou, ať už to byla Česká televize nebo něco jiného, vytáhl na náměstí spoustu lidí, které zblbnul mediální masáží, a pak zneužíval obrázků z náměstí k tomu, aby podporoval svou politickou věc. Vždy to bylo nejprve provázeno altruistickými řečmi, jak jim jde o pravdu, lásku, dobro, nenásilí, společenskou kohezi a jak se lidé budou mít dobře. Ale záhy se ukázalo, že tu někdo usiluje o politickou moc. To je podle mě dokonce i správně, protože jediná odpověď na ty výkřikové akce může znít takto: ‚Založte si vlastní politickou stranu, napište lepší program, než mají ti, co jsou v Parlamentu, máte velkou šanci, protože nemáte žádné zatěžující věci z minulosti, máte čistý štít, tak se do toho pusťte. Vítejte a pojďte bojovat o tu svoji věc‘,“ poznamenává Petr Žantovský.