Významný britský historik má plán, jak přistupovat k Ukrajině. Trvalo by to příštích 10 let

17.09.2014 12:12

Britský historik a publicista Timothy Garton Ash je přesvědčen, že Evropa musí přijít v souvislosti s Ukrajinou s podrobnou strategií pro příštích deset let. Ta dle jeho návrhu zahrnuje uzavření hranic i bezvízový styk s Ukrajinou.

Významný britský historik má plán, jak přistupovat k Ukrajině. Trvalo by to příštích 10 let
Foto: Radim Panenka
Popisek: Evropský parlament ve Štrasburku

„Evropská unie musí vytvořit pro Ukrajinu desetiletý plán. Na počest klíčové političky, která je vůdčí silou evropské politiky vůči Ukrajině, jej můžeme pojmenovat po německé kancléřce Merkelové. Pokud se to podaří, bude to důkazem vítězství evropské verze liberálního systému nad konzervativní a nacionalistickou ideologií plnou násilného chaosu, kterou reprezentuje ruský prezident Vladimir Putin," je přesvědčen Ash.

„Plán by měl být postaven na třech pilířích: vojenském, politickém a ekonomickém. Všechny tyto pilíře by měly být variabilní a schopné se přizpůsobovat stávající situaci. Svoji roli v těchto plánech by měly hrát i Spojené státy americké, nikoli však v hlavní úloze. Jestliže chceme takový plán uvést do praxe, musíme my Evropané vědět, čeho jím chceme dosáhnout a jaké jsou plány druhé strany. To je samo o sobě obtížné," připouští Ash.

„Putin je totiž krajně nevyzpytatelný autokratický vládce, ale přesto odhaduji, že hodlá využít zmatků na jihovýchodní Ukrajině, aby tuto část země dostal pod svoji kontrolu. Jde mu o to, aby Ukrajina nebyla schopna tato svá území náležitě spravovat, natož se politicky i ekonomicky příbližit k EU a NATO. Rozhodující pro tuto strategii je průchozí rusko-ukrajinská hranice, přes kterou lze snadno expedovat vojáky i vojenský materiál dle libosti," upozorňuje Ash.

„Putin převzal zažitou strategii z dob Sovětského svazu a snaží se celý konflikt zakonzervovat s možností jej kdykoli snadno probudit. Jak takové strategii vlastně máme čelit? Někteří by v rámci další eskalace napětí poskytli vojenskou podporu Ukrajině, aby byla schopná zvítězit. Tato varianta se dá morálně ospravedlnit, ale v praxi nebude fungovat. Po reformách provedených v ruské armádě v poseledních šesti letech se z ní stala moderní a efektivní síla, která se dá jen těžko zastavit. Ukrajinská armáda navíc potřebuje projít podobnou reformou, což se nedá provést přes noc. Dodání moderních zbraní by jí stejně nebylo nic platné," míní Ash.

Celý článek v angličtině najdete ZDE.

Přesto by západní země měly podle Ashe vybrané typy vojenského zařízení Ukrajině poskytnout. „Součástí vojenské pomoci by však mělo být především poskytnutí poradců a odborného výcviku. Odpovědí na Putinovu strategii `zakonzervovaných konfliktů` je rovněž uzavřít hranice. NATO potom musí tvrdě trvat na tom, že Rusko je ani o jeden centimetr nepřekročí. A to i když se bude jednat třeba o neobydlená území na estonsko-ruských hranicích. Zároveň s tím musí probíhat při každé možné příležitosti diplomatická jednání. Byť pravděpodobnost, že bude dosaženo dohody, se kterou bude spokojena Ukrajina i Rusko, je velmi malá," vyjadřuje své pochyby Ash.

„Jedno je však jisté, Putin si rozhodně nepřeje dohodu, která by podpořila stabilní a mírové řešení krize. To by znameanlo, že bude Ukrajina fungovat jako standardní federální stát a bude tak mít zase o krok blíž do Evropské unie. Evropa může v každém případě po ratifikaci Dohody o přidružení přikročit k bezvízovému styku s Ukrajinou. Všechny zkušenosti s postkomunistickými státy hovoří o tom, že právě tento krok vnímají občané nejvíc pozitivně. Byť zde zase hrozí, že obyvatelé západních států se budou obávat masové imigrace Ukrajinců. To už je riziko podníkání... Stejně tak bychom však měli trvat na tom, aby Ukrajina na oplátku vzala vážně reformu své země. Musí se v prvé řadě postarat o potlačení mohutné korupce. To je základ," píše Ash.

„Vedle toho bychom neměli hodnotit Rusko jen podle jeho vůdce Putina, byť ten je zde stále velmi populární. Musíme vzít v úvahu, že v horizontu příštích deseti let může stát dávno mimo politiku. Sankce v krátkodobém horizontu na situaci nic nezmění, protože v Rusku úspěšně funguje státní propaganda. Po čase však začnou Rusové pragmaticky počítat a zjistí, že v dlouhodobém horizontu jim sankce velmi ubližují. Jejich peněženka bude mít přednost před údajnými vlasteneckými zájmy, jak jim celou věc prezentuje Putin," míní Ash.

„Ve svém textu jsem zmínil jenom pár možných návrhů. Pokud s nimi nesouhlasíte, můžet přijít s vlastními. Je však jisté, že Evropa podobný plán potřebuje. Je nutné mít vypracovanou strategii a ne pouze střílet od boku nahodilé návrhy. Hlavní nástroje této strategie budou politické a ekonomické, nikoli vojenské. Je pochopitelné, že takový plán nevznikne za dva dny. Vede k němu ještě dlouhá a trnitá cesta," uzavírá Ash.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: pro

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …