Slova prezidenta Petra Pavla v belgických Bruggách, že by bylo dobré diskutovat o tom, zda by se členské státy Evropské unie neměly vzdát práva veta, znepokojila podle serveru idnes.cz koalici a opozici. Někdejší senátor a exministr Zdeněk Škromach dokonce na svém facebookovém profilu hovořil o sesazení prezidenta. To samé naznačoval i právník Pavel Hasenkopf.
Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Možnost použití veta ve společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie je dlouhodobě diskutovaná – velké státy EU by si ji velmi přály, ty menší se tomu brání. Nyní v belgických Bruggách tuto možnost zmínil prezident Petr Pavel ve svém projevu. Hovořil o tom, že by bylo dobré diskutovat, zda by se členské státy Evropské unie neměly práva veta vzdát. Podobně jako nyní prezident se v loňském roce vyslovili politici Pirátů a TOP 09.
Co přesně Petr Pavel v proslovu v belgických Bruggách řekl? „Otázka rozšíření se pochopitelně pojí s otázkou efektivity EU – tedy otázkou, která v menších a středně velkých členských státech není příliš populární. Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech. Musíme zvýšit povědomí o tom, že stabilita a moc – jinými slovy schopnost společně jednat – jsou naším sdíleným zájmem,“ zaznělo z úst prezidenta (celý projev ZDE).
Ve svém článku na kontroverzní prezidentův názor jako první upozornil server Idnes s tím, že s tím má problém nejen opozice, ale i řada vládních politiků. To se týká především ODS, kterou lze označit za nejméně „euronadšený“ subjekt pětikoalice. Odpovídají tomu i reakce, které redakce PL získala od poslanců a senátorů největší vládní strany.
„Návrh pana prezidenta na zrušení práva veta považuji za nešťastný a nedomyšlený. Opuštění principu jednomyslnosti ve prospěch hlasování kvalifikovanou většinou v citlivých zahraničně-politických a bezpečnostních otázkách v EU je v rozporu s našimi zájmy jako středně velkého členského státu EU. Pokud nechceme snižovat vliv ČR na rozhodnutích EU, nesmíme to dopustit. Už dnes mají velké státy značný vliv a to i neformální, který by byl po této změně ještě posílen. Doufám, že tato idea pana prezidenta nezíská podporu ani ve vládních, ani v opozičních řadách,“ reagoval na Pavlův návrh místopředseda Sněmovny za ODS Jan Skopeček.
Jednoznačný nesouhlas padl též od poslance ODS Karla Krejzy. „Nesouhlasím s posledními výroky prezidenta ohledně zrušení veta při rozhodování EU, ani s názorem, že nemáme mít velvyslance v Rusku. Veto chrání občany České republiky před nebezpečnými nápady EU, např. norma euro7, a naší povinností a úkolem diplomacie je "hovořit " s těmi, s jejichž myšlením nesouhlasíme,“ řekl nám další ze zákonodárců ODS.
Fotogalerie: - Před zasedáním vlády
„Zrušení práva veta v EU by vedlo ke konci spolupráce v Evropě a dost možná i ke konfliktům mezi státy. Evropská unie není stát, je to mezinárodní/nadnárodní organizace založená na spolupráci suverénních států. Pokud by se suverénní státy vzdaly práva rozhodovat o své vlastní bezpečnosti a vlastní zahraniční politice, přestaly by tak de facto být suverénními státy. A v praktické rovině se obávám toho, že by tento krok vedl k většímu pnutí mezi doteď klidně spolupracujícími státy. Přechod od konsenzu k vzájemnému přehlasovávání se by tak v konečném důsledku byl krokem proti Evropě. Proti Evropě, jakou ji chci. Proti Evropě spolupráce založené na dobrovolné bázi,“ sdělil naší redakci senátor Zdeněk Hraba, člen klubu ODS a TOP 09.
„Osobně bych nehlasoval pro zrušení práva veta při hlasování v EU. Vím, že někdy najít řešení, které nikdo nebude vetovat a všichni ho podpoří, nebo se alespoň hlasování zdrží, je možná obtížné, ale je to dle mého názoru jediná pojistka, že ani malá země v EU v zásadních otázkách nemůže být přehlasována. Vždy se musí hledat takové řešení, se kterým budou souhlasit všichni. Toto pravidlo funguje v EU desítky let, fungovalo i před vstupem ČR do EU. Vím, že nyní při některých rozhodnutí mohou některé země, jako například Maďarsko, blokovat některá rozhodnutí. Já ale nejsem zastáncem měnit pravidla jen proto, protože se jeví teď v konkrétní situaci jejich změna výhodná. Pravidla by se měnit jednoduše neměla. Vždy je třeba, dle mého názoru, hledat řešení v rámci existujících pravidel. Tento můj postoj je konstantní. Platí i při změnách zákonů. Bohužel v dnešní době se děje to, že když nastane problém, tak první, co uděláme, tak změníme zákon, tedy pravidlo. To však není správná cesta a vytváří nesmírný chaos,“ řekl serveru ParlamentníListy.cz senátor ODS Raduan Nwelati.
Podobně, byť podstatně stručněji, se k návrhu českého prezidenta vyjádřili i jeho dva straničtí kolegové ze Senátu. Zrušení práva veta by za katastrofu považoval podle svých slov pro PL senátor Tomáš Jirsa a Jiří Oberfalzer konstatoval, že doufá, že k tomu nedojde.
Fotogalerie: - Schvalování pořadu
Ústavní právník Zdeněk Koudelka pro ParlamentníListy.cz varuje, že v případě zrušení práva veta by znamenalo vnucení rozhodnutí malým evropským zemím bez jejich souhlasu.
„Hlasování kvalifikovanou většinou oslabuje svrchovanost členských států, jimž jsou vnucena rozhodnutí bez jejich souhlasu. Hlasování kvalifikovanou většinou v Evropské unii je dobré pro Německo a Francii, ne pro malé státy. Kvalifikovaná většina musí obsahovat alespoň 55% členských států (nyní 15) s nejméně 65% obyvatel a blokační menšinu musí tvořit aspoň 4 státy. Státy, které disponují více než 35% obyvatel, mohou hlasování zablokovat. Německo a Francie mají asi třetinu obyvatel Evropské unie, pokud získají na svou stranu ještě dva malé státy, zablokují vše. Bez Německa a Francie se v unii nic neprosadí, ale v případě, že Německo a Francie něco chtějí, prosadí to, protože získají část malých států. Příkladem jsou vnucované migrační kvóty,“ míní docent Koudelka.
Jasně konstatuje, že prezidentův návrh by pro určité oblasti znamenal, že naše země přestane být suverénním státem. „Chce-li prezident zrušit právo veta pro oblast bezpečnosti a zahraniční politiky v Evropské unii, musí v ústavě prosadit zrušení ustanovení, že Česká republika je svrchovaný stát. Jinak je to neústavní a prezident na zachování ústavy přísahal. Podstatou státní svrchovanosti je moc nad válkou, mírem a zahraniční politikou. Nemá-li ji stát, není suverénem, ale jen protektorátem,“ upřesňuje ústavní expert Zdeněk Koudelka.
Fotogalerie: - Pieta u Rozhlasu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
Puhýš s jedním kmínem
