Ještě před zahájením této schůzky spolu oba politici pod mohutným platanem na zahradě vily dvě a půl hodiny jednali pouze mezi čtyřma očima. Přesný obsah jejich rozhovoru zůstal utajen, každopádně vedl k odstranění některých rozporů a ke shodě nad harmonogramem zániku federace.

Funkcionalistická vila Tugendhat, architektonický skvost nyní zapsaný v seznamu památek UNESCO, se tak dostala do československých politických dějin, neboť právě v ní se konala i první schůzka představitelů obou republik po volbách v červnu 1992. Již tato první povolební schůzka Klause a Mečiara dala jednoznačně najevo, že skončila doba vleklých diskusí mezi politickými reprezentacemi obou republik, které trvaly prakticky od pádu komunismu v listopadu 1989.

HZDS přišlo s návrhem přeměny federace na ekonomické a obranné společenství, to však ODS odmítla. Důležitým signálem nezadržitelného rozpadu Československa byl i fakt, že ODS nominovala Klause na funkci českého premiéra, přestože ho po volbách prezident Václav Havel pověřil sestavením federální vlády. Státoprávní jednání se od té chvíle vedla na úrovni republikových vlád.