Kříž v rozhovoru navázal na svá předchozí slova pro Reflex, která v Česku vzbudila nemalý rozruch, jelikož v něm ruskou agresi na Ukrajině označil za „v podstatě neideologický hospodářský střet USA a Německa o prostor střední a západní Evropy a o severoatlantickou hegemonii, v němž sama Ukrajina hraje neblahou roli šachovnice, po níž se šlape a tahá figurkami“. „Rusko ochotně naskočilo do vedlejší, i když důležité role vzteklého velkého psa, který na svém dvorku nesnese odpor a dá se i snadno vydráždit. Amerika soudcuje, Evropa bude platit,“ tvrdil Kříž v rozhovoru.

Američanům, potažmo Britům podle jeho mínění „od začátku evidentně nejde primárně o Rusko, nýbrž o jeho vztahy s EU a speciálně s Německem“. „Americké angažmá v obou světových válkách bylo především o tom, zabránit Němcům ve spojení jejich technického a průmyslového potenciálu s nedozírnými průmyslovými a surovinovými zdroji na Východě. Přitom teď je Německo znovu hlavní hráč ve 450milionové EU a z obnoveného Ruska proudí do Evropy nejvíce ropy a plynu v historii. Budují se další kapacity. Bez energie není průmysl, není výkon, není nic,“ tvrdil.

Nyní Kříž hned úvodem rozhovoru s moderátorkou Janou Bobošíkovou na své předchozí výroky, které budily nemalé emoce, navázal s jasným zdůrazněním, že současný konflikt na Ukrajině je válka a agrese, kterou začalo Rusko. Tvrdí však, že ruská agrese na Ukrajině je jen „jednou z rovin“, jako měla více příčin i první světová válka, a nešlo pouze o reakci na sarajevský atentát na Františka Ferdinanda d’Este. „Říkám, že tam jsou hlubší vrstvy,“ uvedl.

Za hlubší příčiny konfliktu na Ukrajině označil nejednotnost území Ukrajiny. „Ta země nemá vyjasněné svoje hranice. Nikdy ty hranice pořádně neměla. Některé části dnešní Ukrajiny jsou součástí Ruska 500 let… z tohoto hlediska to je sud prachu,“ řekl s poukazem na množství ruskojazyčného obyvatelstva na některých územích Ukrajiny.

Dále poukázal na ekonomickou situaci Ukrajiny a to, že suroviny, které vyváží, nejsou ty, jež by chtěla Evropská unie do členských zemí importovat. Ukrajinci podle něj doufali, že jim Západ pomůže při snižování závislosti na Rusku, ten však nemá o Ukrajinu příliš zájem.

Podle Kříže je tak názor českého prezidenta Miloše Zemana, jenž spolu s dalšími hlavami členských států podporuje vstup Ukrajiny do EU, nepříliš realizovatelný. „Já se domnívám, že ve skutečnosti Západ Ukrajinu v Evropské unii nechce. Já sám bych ale byl pro. Proč ne?“ říká ekonom.

Západ se podle Kříže bojí ukrajinského exportu obilí, cukru anebo elektřiny a mnohé státy budou vstup Kyjeva do EU blokovat.