Bývalý ministr, povoláním dříve také statistik, prohlásil, že už statistiky o covidu přestal sledovat někdy v květnu. „Já jsem za prvé zjistil, že používané testy na to, jestli je někdo infikován nebo není, se zásadně liší. Jsou testy, které mají chybovost dvě promile, dvě procenta a taky 10 %. Když přicházejí údaje ze zemí, tak by správně měli říkat, jestli pracují s těmi prvními, druhými nebo třetími,“ vysvětlil a dodal, že se porovnávají data získaná ze všech tří druhů testů dohromady, což je zmatečné.
Dále i statistiky úmrtí jsou dle něho nesrovnatelné, protože v některých zemích testují jen vážně nemocné. „Pak není div, že když testujete jen vážně nemocné, tak to procento těch, kteří z toho zemřou, je strašné. To potom umře 20–30 % z těch vážně nemocných.“ Naopak někde testují namátkově a dochází k menšímu procentu nákazy. „Když si někdo doma porovnává, jak se to vyvíjelo v Hongkongu, v Itálii a v Německu a ve Francii, tak se nic k tomu nedodává o těhletěch rozdílech a ta čísla jsou z principu neporovnatelná,“ řekl.
V Česku prý chybí statistická data, vláda už by měla mít desetitisíce případů, u kterých by mělo být známo místo nakažení, průběh nemoci, způsob testování, následky, léčba i s výsledky. „Kdyby tohle existovalo, tak by byla hračka říct, jestli venkovská restaurace je nebo není riziková. Já mám hypotézu, že není. Že prostě těch 5 štamgastů, co v ní sedí, jsou málo nebezpeční, to je moje hypotéza, ale chtěl bych, aby byla podložená přesným vyhodnocením té časové řady, co se stalo od března,“ chtěl Tlustý. Podle něho místo toho vláda zkouší metodu pokus-omyl. A z toho také pochází rychle se měnící opatření, z nichž zmínil například změnu otevírací doby z desáté večerní na osmou.
Podle něj v březnu vědělo 90 % lidí, co zrovna platí za opatření. Ale teď? „Lidi to prostě nebaví. Protože když se něco pořád mění, tak se to nechceme ani učit, ty novinky. A ještě ke všemu chybí to, co jsem popsal, tedy co to přineslo,“ mínil. S daty je to prý tragédie. Buď je nikdo nemá, anebo je někdo má, ale neříká je. Druhá možnost je podle něj horší, protože reakce veřejnosti by měla být postavená na tom, že se dozvídá pravdu. V postupu vlády ANO a ČSSD vidí diletantství a propagandu, dle jeho názoru vláda více vede volební kampaň než skutečně řeší problém, tedy se snaží vypadat, že problém řeší.
Jako statistik uvedl, že je třeba počet mrtvých „minimalizovat“, ale je zde i druhé kritérium, co tato minimalizace bude stát. „Jedni moji známí měli v rodině velikou nepříjemnost, zemřela jim maminka, přijel specializovaný koroner, který konstatuje smrt a ten při kafíčku říkal: Ano, v domovech důchodců v poslední době se zvýšil počet úmrtí. Významně se zvýšil, dalo by se to statisticky prokázat, ale pozor, ten zvýšený počet úmrtí není důsledkem viru. Ten je výsledkem strachu, Xavere. Ti lidé v těch domovech důchodců podle věty pana koronera umírají strachy. Prostě z toho, jak jsou pod strašným tlakem a jak vidí, co se děje, tak jsou v takové úzkosti, že jak jsou to slabší organismy, tak oni to nevydrží.“ Jinými slovy senioři umírají na stres.
Fotogalerie: - Stop covid teror
Tlustý prohlásil, že není možné počítat jen ty, kdo zemřeli v nemocnici, ale musí se počítat i ti, kdo zemřeli strachem, dále ti, kdo zemřeli, protože jim zbankrotovala firma po letech práce. „Nemůžete si vyříznout jenom ten jeden efekt, musíte se koukat na všechno ostatní,“ poučoval. Dodal, že informace mají lidé jen o zemřelých na virus, takže následky opatření nejsou brány v úvahu.
Xaver se pak začal věnovat médiím, která podle něho v této oblasti přitápěla pod kotlem. Komentátor dodal, že důvod je prostý, po těchto zprávách je poptávka. Což ilustroval na příhodě, která se mu stala, když uvízl v dopravní koloně. A následně zjistil, že kolona je kvůli nehodě, ovšem v protisměru. „Lidi čuměli,“ domyslel si Xaver. „Ano, jde to na odbyt. Hele, mámo, tam se něco stalo, možná je tam i nějakej mrtvej, možná mu ulítla hlava, tak to musíme vidět. Auta zastavovala, všichni se kouknuli a pak teprv jeli, a to způsobilo hodinovou frontu. To je vysvětlení, proč média s takovým zápalem hrají koronavirus, protože mají naprostou jistotu, že to půjde na odbyt,“ doplnil Vlastimil Tlustý.
Popsal rozdíl mezi pravicovým a levicovým řešením virové epidemie. U pravicového přístupu by vláda připustila, že nemůže vir kontrolovat a nemůže lidi ochránit a brala by občana jako rozumného člověka, kterému bude pomáhat. Ale varovala by ho, že „rvačka o banány“ v obchodním domě je nebezpečnější než večeře ve venkovské hospodě.
„Levicová vláda od března mluví úplně jinak. Občane, Xavere, my tě zachráníme. My víme jak na to, ty jseš trouba, kdoví, co by si vyváděl, teď my ti nalajnujem, co všechno ano a co ne. A teď je z toho, že venkovská hospoda je problém a pračka o banány není problém,“ uvedl Tlustý a dodal, že lidé si správně kladou otázku: „Co je to za blbost? Vždyť tam se mačká 20 lidí, mají hlavy od sebe 15 centimetrů.“ Dodal, že z toho má velmi silný dojem, že se někdo snaží hospodské zlikvidovat, o kterém doufá, že není pravdivý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
