Jste spokojeni s výsledkem prezidentských voleb v Rakousku?Anketa
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg připomněl, že rozhodnutí o posílení vojenské účasti ve východních státech NATO už bylo přijato. Na summitu má být již jen potvrzeno. Má se jednat o „mezinárodní síly“, jejichž cílem bude „vyslat signál, že útok na jednoho člena znamená útok na celou Alianci“.
Dle mínění prezidenta Mezinárodního centra pro geopolitickou analýzu Leonida Ivašova „je plán NATO na vyslání mnohonárodnostního vojenského kontingentu k hranicím Ruska ‚více než vážná hra‘“.
„V současné době mají ve světě Spojené státy dva hlavní konkurenty – Čínu a Evropskou unii. Tím, že Washington nutí Evropu utrácet více peněz na obranu, se ji snaží oslabit, aby mohl i nadále pokračovat v kolonizaci jejích trhů,“ míní expert.
Podle jeho slov se Washingtonu k dosažení tohoto cíle hodí i současně probíhající „islamizace Evropy“, která kontinent dále oslabuje a činí jej zranitelnějším.
Podobný názor vyjádřil i zástupce ředitele Institutu pro USA a Kanadu Ruské akademie věd Pavel Zolotarev. „Spojené státy se již dávno snaží přesvědčit Evropu, aby začala uvolňovat více prostředků na obranu,“ uvedl. Expertovi se také nezdá Stoltenbergův argument, že vyslání mnohonárodnostních sil na východ Evropy má dát případným nepřátelům signál, že napadení jednoho člena Aliance se rovná napadení Aliance celé.
„Takové ustanovení si může každý přečíst již v zakládající smlouvě NATO z roku 1949. Evidentně členové Aliance ani nebyli schopní přijít pro svou ‚expanzi na východ‘ s nějakým novým vysvětlením,“ zmínil akademik.
Ředitel Centra vojensko-politických studií MGIMO Alexej Podberezkin vidí hlavní rozdíl mezi dosavadním počínáním NATO a jeho budoucími plány v tom, že dříve se prý vysílaly vojenské kontingenty k ruské hranici jen na dobu určitou, nyní je prý Aliance ovšem připravena rozmístit jednotky ve východní Evropě dlouhodobě.
Všichni dotázaní experti se domnívají, že NATO svým plánem na rozmístění vojsk u své východní hranice nutí Rusko k tomu, aby se zamyslelo nad případnou odpovědí na takový krok.
Podle názoru Ivašova by Rusko mělo zaujmout komplexní přístup v odpovědi na bezpečnostní výzvy vznikající u jeho západní hranice. „Především je třeba aktivně pracovat na informačním poli. Na politické a diplomatické úrovni je třeba přinutit vedení NATO, aby se řídilo normami mezinárodního práva. Co se vojenské oblasti týče, bude samozřejmě třeba zvýšit vojenskou přítomnost u západních hranic Ruské federace,“ uvedl expert.
„Konkrétně by se dalo přemýšlet o umístění zbraňového systému k západním hranicím, například raketového komplexu ‚Iskander‘ a dalších těžkých zbraní,“ dodal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
