Na tiskové konferenci v pražském hotelu Diplomat se sešli předseda představenstva a generální ředitel plzeňské akciové společnosti Škoda JS Josef Perlík, Petr Závodský (Czech Power Industry Alliance), výkonný viceprezident Rusatom Overseas, dceřiné společnosti ruského jaderného obra Rosatom, Leoš Tomíček, prezident České nukleární společnosti Daneš Burket, Ivo Koukolík (Fennovoima) a Attila Aszódi, maďarský vládní zmocněnec pro jadernou elektrárnu Pakš.

Úvodní slovo si vzal Daneš Burket, který odpovídal na otázku, jak se mu líbí technologie VVER (VVER je tlakovodní reaktor, pozn. red.), jaké s ní má zkušenosti a jak by ji zhodnotil. „Necítím se být v této oblasti objektivní, protože jsem dvacet dva let pracoval pro jadernou elektrárnu Dukovany. Každopádně si myslím, že čas ukázal, že technologie VVER je ověřená, konkurenceschopná, bezpečná a efektivní,“ reagoval prezident České nukleární společnosti.

Následně jeden z přítomných konzultantů zavedl směr diskuze k nadnárodní rovině a jejímu vlivu na stavbu nových bloků do budoucna. „Jak vnímáte současnou situaci v EU? Do jaké míry může ta situace komplikovat stavbu nových bloků? Mám na mysli třeba postoj Německa, které končí s jadernou energetikou. Další země ostře protestují proti jaderné energetice. Ve Francii aktuálně ve velkém odstavují bloky kvůli podezření vadných dílů. To je situace, která může ovlivnit celkové vnímání jaderné energetiky v celé EU. Mohu také připomenout, že Velká Británie, která byla velkým zastáncem jádra, v současné době vystupuje z EU. Do jaké míry mohou tyto faktory ovlivnit výstavbu dalších bloků v EU?“ otázal se Závodského a Aszódiho.

Petr Závodský uznal, že tyto faktory bezpochyby ovlivňují výstavbu dalších bloků jaderných elektráren, nicméně upozornil, že Evropa není jen Německo. V evropské osmadvacítce (bereme-li Británii ještě za člena EU) je čtrnáct zemí, které provozují jádro. Některé země s tím chtějí skončit, některé začít, takže ten poměr je 50:50. Situace není jednoduchá, legislativa jako taková je složitá,“ vysvětlil Závodský.

„Na druhou stranu, jestliže v Evropě je 55 % bezemisní elektřiny z jádra, z čeho ji vyrobíme, pokud bychom si řekli, že jádro vůbec ne, a nechali třeba jednu nebo dvě elektrárny dožít a žádné nestavěli? Když to aplikuji na ČR – často slýchám – no když se nám nepodaří postavit nový blok na Dukovanech, tak tam postavíme plynovku. Nebo postavíme někde plynovku a nahradíme tím ten výkon. A já říkám: když odhlédneme od takových jednoduchých věcí jako energetická soběstačnost, bezpečnost či udržitelnost, tak co pak CO₂? Jestliže bezemisní jaderku nahradím plynovou elektrárnou, tak si musím říct, že i v energetice zvyšuji produkci CO₂,“ poukázal Závodský na možná úskalí.