Jste pro větší zdanění piva a vína?Anketa
Více než 30 let po přechodu k demokratickému režimu země jsou v blízkém okolí ředitele tajné služby dva bývalí příslušníci komunistické tajné policie Státní bezpečnosti – první náměstek BIS Jan Pavlíček a osobní řidič ředitele Jiří Babic. Screeny jejich karet příslušníků StB deník zveřejnil.
Jan Pavlíček přešel podle informací z Archivu bezpečnostních složek po roce 1989 jako starší referent na Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, později působil jako starší referent specialista ve Federální informační službě.
V BIS pak vedl například protiteroristický odbor. Pavlíček je nyní v BIS mužem číslo 2 – zastává post prvního náměstka. Pod tohoto náměstka spadá takzvaná operativa, analytika; v minulosti přitom nebyla taková koncentrace informací v tajné službě běžná.
Fotogalerie: - Výměna ministrů
Podle hned několika zdrojů Ekonomického deníku má Jan Pavlíček ještě i jiný problém – nedisponuje vysokoškolským vzděláním, nebo jím minimálně donedávna nedisponoval, pokud si jej nedodělal.
„Byla mu udělena takzvaná výjimka, jednou ze služby i odešel a byl znovu přijat, aby se problém s absentujícím vysokoškolským vzděláním vyřešil,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden z několika zdrojů.
Jiří Babic je pak jako osobní řidič řediteli tajné služby Michalu Koudelkovi také hodně blízko. Babic hned po revoluci nastoupil podle zjištění Ekonomického deníku z Archivu bezpečnostních složek na Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, později působil u ředitele inspekce Federální informační služby.
Zdroje ze služby před bývalými příslušníky BIS i přes prověrky, kterými disponují, varují: „Někteří z bývalých estébáků se stále chovají jako estébáci, ať už lidsky, tak prací s informacemi.“
„To, že i tak dlouhou dobu po příklonu k demokratickému režimu se v blízkosti ředitele tajné služby pohybují příslušníci nedemokratického ozbrojeného sboru, svědčí o velmi zvláštní personální politice služby a navíc lze tuto skutečnost přirovnat takřka k výsměchu. V čem jsou více než třicet let po sametové revoluci pro službu nepostradatelní?“ pokládá si Hrbáček otázku.
Rovněž podle některých badatelů nemají estébáci v Bezpečnostní informační službě co dělat. „Pokud ještě dnes v nějakých vrcholných funkcích ve zpravodajských službách působí příslušníci StB, tak to považuji za selhání. Je to v rozporu s tím, proč byly lustrační zákony přijímány. Pokud někdo v osmdesátých letech působil ve Státní bezpečnosti, zločinecké organizaci, která masivně porušovala lidská práva a byla pěstí dělnické třídy, jak se říkávalo, tak nemá ve vedení dnešních tajných služeb co dělat,“ dodal badatele Radek Schovánek z Muzea paměti XX. století a pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
gusta
