Za tenhle článek někoho vyrazí: Pravda o tom, jak Američané zasahují do voleb

20.02.2018 12:50

Reportér deníku The New York Times Scott Shane přináší překvapivý příspěvek do debaty o údajném ovlivňování amerických voleb Ruskem. Oslovení experti přiznávají, že naopak Spojené státy zasahují do dění v mnoha zemích již dlouhá desetiletí.

Za tenhle článek někoho vyrazí: Pravda o tom, jak Američané zasahují do voleb
Foto: Personal website Vladimir Putin
Popisek: Vladimir Putin

Jak Shane píše, většina americké společnosti je šokována množícími se důkazy o zásahu Ruska do prezidentských voleb. Zkušení zpravodajci, které The New York Times oslovil, však zůstávají v klidu a nespatřují na ruských zásazích nic nečekaného. „Pokud se ptáte, jestli je na tom něco bizarního, tak je moje odpověď negativní. Něco takového děláme my Američané desítky let a já doufám, že v tom budeme pokračovat,“ říká Steven L. Hall, který působil 30 let u CIA.

Stejný názor zastává i Loch K. Johnson, který má rovněž dlouholeté zkušenosti coby vyšetřovatel CIA. „Ruské kyber zásahy do prezidentských voleb v USA v roce 2016 jsou jen modernější verzí toho, co Spojené státy dělají spoustu let. Podobným věcem jsme se začali věnovat hned po založení CIA v roce 1947. Používali jsme k tomu jen tehdy dostupné nástroje, jako jsou plakáty, brožury, transparenty a samozřejmě peníze,“ říká Johnson.

Americký deník uvádí konkrétní případy, kdy v minulosti Spojené státy prokazatelně ovlivnily politické směřování dané země. CIA tak například pomohla v roce 1950 svrhnout politické vůdce v Íránu a Guatemale. „O dekádu později následovala podpora násilných převratů v několika dalších zemích. CIA vypracovala a často i uskutečnila plány na politické a společenské změny v zemích Jižní Ameriky, Afriky i Asie, kde jsme podporovali často brutální protikomunistické režimy.“

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

Profesor Dov H. Levin z Carnegie Mellon Univerzity v Pittsburghu zmapoval, kolika zásahů do vnitřního uspořádání jednotlivých zemí na světě se v období mezi roky 1946 až 2000 dopustily Spojené státy a Sovětský svaz i jeho následovník Rusko. Zatímco v případě Američanů šlo o 81 více či méně úspěšných zásahů, tak Sověti a později Rusové jsou podepsáni pod 36 zásahy. „Nechci obhajovat Putinovy kroky, ale více méně jde o to samé, co děláme a vždycky jsme dělali i my.“

Někdejší šéf CIA na rozhraní 50. a 60. let minulého století Richard M. Bissell Jr. ve své autobiografii například psal o zasahování Američanů do voleb v Chile v roce 1964. „Odvedli jsme skutečně skvělou práci, když jsme námi podporovaným kandidátům zajistili peníze a dokázali jsme je za přispění médií vykreslit v těch nejlepší barvách,“ cituje americký novinář krátký úryvek z Bissellovy knihy.

V roce 2000 zase CIA ve spolupráci s dalšími americkými politickými i nepolitickými subjekty usilovala o porážku srbského vůdce Slobodana Miloševiče. V rámci kampaně tak například Američané spolupracovali se srbskou opozicí ve formě konzultací či vytisknutí milionů samolepek se sloganem proti Miloševičovi. Obdobné zásahy Američané dle The New York Times provedly o pár let později rovněž v Iráku, Afghánistánu a také v samotném Rusku.

„Američané se obávali, že by mohl být Boris Jelcin v roce 1996 poražen, tak byla Rusku poskytnuta čtyři měsíce před volbami půjčka ve výši deseti miliard dolarů. Jelcin měl také k ruce tým amerických poradců,“ píše Shane s tím, že i dnes Spojené státy poskytují prostřednictvím svých organizací peníze ruským neziskovým organizacím.

Americká Národní nadace pro demokracii tak například v roce 2006 poskytla grant ve výši 23 000 dolarů ruské společnosti, která zaměstnávala nynějšího vůdce ruské opozice Alexeje Navalného. „Je celkem pochopitelné, že podobné aktivity vnímá Putin jako hrozbu,“ uzavírá autor textu, který působí jako reportér deníku ve Washingtonu a věnuje se zejména oblasti bezpečnosti.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…