V tomto roce jsme se – a nejenom my – ponořili do energetické krize. Elektřina je u nás dokonce nejdražší v Evropě. Není to lehce paradoxní, když uvážíme, že Česko by mohlo – pokud jde o elektrickou energii být úplně soběstačné?

Paradox to do jisté je, protože Česko skutečně vyváží jen o málo méně energie, než kolik spotřebuje. To znamená, že s přihlédnutím k očekávaným úsporným opatřením a všeobecnému šetření, a pokud bychom zastavili export, tak soběstační jsme! Nicméně můj názor je, byť to nemůžu zcela objektivně prokázat, že ty vysoké ceny šponují především firmy, které elektřinu přeprodávají, tedy dealeři nebo zkrátka překupníci. ČR vyrábí poměrně levnou energii, jejíž část z různých objektivních kapacitních či transportních důvodů nemůžeme vyvézt.

Ale za tuto lacinou elektřinu potom ve výsledku platíme evropské ceny. Ta cena energií u nás je přitom pouze částečně daná evropskými energetickými úřady, ale z nikoliv nepodstatné části je rovněž navýšená vinou nejrůznějších zákazů a nařízení, jež jsou domácího původu.  Evropský regulační úřad (ERU) je momentálně jedinou organizací, která by měla chránit zájmy zákazníků, ale přitom vidíme, že to je jenom zbožné přání, protože tento úkol ERU prostě neplní.