Od jaké výše majetku by měl mít občan ČR povinnost prokazovat jeho původ?Anketa
Hranice pro důslednou kontrolu původu majetku a příjmů by podle prezidenta Miloše Zemana neměla být příliš malá. V takovém případě prý bude zákon znehodnocen a sloužit k „otravování“ lidí, kteří například vlastní auto a dům či větší byt. Rozumná míra je podle Zemana kolem 20 milionů korun, informovala ČT.
Podle Babiše je „Zemanova“ hranice rozumná. Gajdůšková chce tři miliony
„Souhlasím s hranicí 20 milionů. Dnes už malý byt má hodnotu milionovou, takže 20 milionů je rozumná hranice,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Předseda KDU-ČSL a vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek s majetkovými přiznáními souhlasí, jen částku vidí trochu odlišně. „Myslím si, že částka by měla být určitě nad 10 milionů v závislosti na hodnotě peněz. Takže si umím představit i nižší částku, ale pokud by nakonec byla 20 milionů, lepší než nic,“ sdělil redakci Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Prokazování majetku je základní protikorupční opatření ve všech civilizovaných zemích. Návrh prezidenta požadovat ho až od hranice 20 milionů korun by ho však fakticky vyprázdnil a učinil bezzubým. Má-li mít protikorupční účinky, neměla by být hranice vyšší než tři miliony korun,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz místopředsedkyně ČSSD a první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
PaedDr. Alena Gajdůšková
Kmotři se budou smát, poctiví lidé budou buzerováni
„Takový zákon povede pouze k šikaně poctivých. Nepoctiví najdou velmi snadno cestu, jak ho obejít. Nepřinese to nic dobrého kromě marného očekávání, že to postihne nepoctivé. Nepoctiví se tomu budou jenom smát. Dopadne to na ty poctivé. Vezměte si třeba soukromé sedláky, ti se do takové hranice dostanou snadno. A nepoctiví lobbisté a kmotři a podobní se tomu budou chechtat, protože globální svět jim dává nekonečné možnosti, jak toto obejít,“ řekl redakci první místopředseda TOP 09 a předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek.
„KSČM předložila zákon o majetkových přiznáních a tam je hranice 10 milionů. Z toho vyplývá, že podporuji hranici 10 milionů korun,“ informoval předseda KSČM a poslanec Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
Podle předsedy Úsvitu a poslance Tomio Okamury je 20milionová hranice dostatečná. „Ostatně přesně tuto hranici již delší dobu veřejně opakovaně navrhuji. Zásadní je, aby byla prostě možnost zdanit to, co bylo nabyto nelegálně nebo mimo legální systém. Tedy majetky a nedoložené příjmy,“ vysvětlil Okamura.
Tomio Okamura
„Osobně s prokázáním původu svého majetku nemám žádný problém. Obecně mi to však trochu zavání šikanou. Trochu se obávám, zda žádosti o prokázání majetku nepovedou ke zvýšení závisti ve společnosti,“ varuje poslanec ODS Adolf Beznoska.
Psali jsme:
KSČM chce limit 10 milionů
„Výše limitů není až tak podstatná, pokud se prokazování původu majetku bude týkat obviněných osob. Pokud by to měl být limit obecný, pak souhlasím s panem prezidentem,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a prvního místopředsedy STAN Petra Gazdíka by majetek měli prokazovat určitě politici, vysocí úředníci, státní zástupci a další veřejní činitelé. „Pro obecné prokazování majetku nejsem, je zbytečné, bude obtěžovat poctivé a ti nepoctiví určitě najdou způsoby, jak to obejít. Přesto souhlasím s panem prezidentem, že když už, tak hranice 20 milionů je přiměřeně dostatečná a zákon tak bude obtěžovat co nejméně slušných lidí,“ dodal Gazdík.
Místopředsedkyně KSČM a místopředsedkyně poslaneckého klubu Miloslava Vostrá i místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš připomněli, že KSČM již několikrát navrhla plošná majetková přiznání s hranicí 10 milionů a to podporuje i nadále. „O výši lze jednat, ale hranice by neměla být moc vysoko. Těch 10 milionů považuji za optimální,“ dodal Dolejš.
Poslanec ČSSD Milan Urban také míní, že hranice by mohla být 10 milionů.
Jen si vezměte, kolik kmotrů je oficiálně nemajetných
Místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát je proti majetkovým přiznáním. „Od toho je policie a finančáci, aby honili podvodníky. Proč trestat slušné lidi? Podvodníci stejně zákon budou většinou obcházet. Jen si vezměte, kolik kmotrů je oficiálně nemajetných. Pokud bych ale připustil takový zákon, hranice by měla být spíš 40 či 50 milionů,“ vysvětlil Laudát.
„Prokázaní původu majetku nad 20 milionů korun Hnutí Úsvit prosazovalo již v době parlamentních voleb. Jde o hranici, která v žádném případě nezatíží běžného občana. Považujeme prokázání původu majetku nad 20 milionů za základní protikorupční opatření, protože není možné, aby někdo disponoval tak velkým majetkem a nebyl schopný prokazatelně doložit jeho původ,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu ČSSD Václava Votavy měla mít ČR zákon o prokazování původu majetku už dávno. „Hranice 20 milionů je pro mě přijatelná, i když bych sám preferoval hranici 10 milionů. Hranice a další podmínky včetně případných sankcí, to je ještě na diskuzi,“ míní poslanec.
Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová je pro prokazování původu majetku u politiků či úředníků, kteří rozhodují o veřejných zakázkách. „Mám však pocit, že u ostatních by administrativní zátěž dopadla na ty poctivé, zatímco nepoctiví by našli jinou skulinu,“ dodala.
„V podstatě lze souhlasit s hranicí naznačenou prezidentem. Dostatečně ji zdůvodnil,“ říká poslankyně ČSSD Marie Benešová.
Psali jsme:
Ty největší a hlavně nejdravější ryby ze sítě stejně uniknou
„Myslím, že hranice 20 milionů je zbytečně benevolentní. Jakýkoli majetek, který převyšuje přiznané příjmy by měl být šetřen finančními orgány a minimálně zdaněn a řešen jeho původ,“ uvedl poslanec ANO Vlastimil Vozka.
Poslanec ČSSD Jiří Koskuba s majetkovými přiznáními souhlasí. „Je-li majetek někoho vyšší než legálně zdaněné příjmy, dědictví a dary, pak je něco špatně. A to je snad ta hranice, ne? Ale vidím i jisté problémy. Peníze lze nastrkat do diamantů, uměleckých děl a podobně. Tohle přiznat a dohledat je problém. Je poněkud naivní si myslet, že toto bude v dnešní době, kdy cokoli prosákne tam, kam nemá, kdokoli s nadšením zveřejňovat. To si rovnou může dát inzerát: Pojďte mě vykrást. Kde vlastně končí osobní svoboda? A to už vůbec nemluvím o nelegálních nákupech a možném majetku v daňových rájích. Bojím se, ač myšlenka je to veskrze ušlechtilá, že zase ty největší a hlavně nejdravější ryby ze sítě stejně uniknou. Pak je otázka, zda to není i trochu populistické řešení,“ varuje poslanec.
Poslanec Úsvitu Petr Adam by byl osobně pro limit 10 milionů. Ale celá věc podle něho není tolik o limitech jako spíš o mechanismech. Stát by měl podle Adama vycházet z daňových přiznání, čímž by prý obešel výtku retroaktivity. „Prevence se zloděje nebojí, je na čase užít represe. Zloději se musí začít bát,“ dodal.
„Zcela jistě souhlasím s uzákoněním – a čím dřív, tím lépe – povinnosti prokazovat původ majetku zjevně nepřiměřeného příjmům. Se vší úctou k prezidentovi, ale ten nemá zákonodárnou iniciativu, a návrh včetně výše bude vznikat ve vládě nebo v parlamentu, uvedl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
Poslanec ČSSD Ladislav Šincl pro uzákonění prokazování majetku je. „Klidně od pěti milionů. Ale jen na mně nezáleží,“ dodal.
Rozhodovat ve věci takzvaného institutu pro prokazování původu majetku a příjmů by dle názoru prezidenta měly finanční úřady, nikoliv soudy. Hlava státu má mimo jiné právě kvůli tomuto zákonu namířeno na jednání vlády 16. července.
Smyslem zákona o majetkovém přiznání je podle prezidenta dopadení „velkých ryb", nikoliv zbytečný bič na lidi s obvyklým majetkem. Proto se kloní k zmíněné hranici od 20 milionů korun. „Řada lidí má auto, k tomu vlastní domek nebo byt, někdo má k tomu chatku. Nejedná se čistě o peníze, ale veškerý majetek. Jinými slovy nemá cenu diskreditovat toto opatření tím, že stanovíte příliš nízkou hranici. Nebuzerujme lidi, kteří mají majetek kolem 10 milionů korun,“ tvrdí prezident.
Podle ministra financí Andreje Babiše by účinné potírání daňových úniků mohlo přinést do státní kasy až 100 miliard korun ze šedé ekonomiky.
Podle průzkumu veřejnost majetková přiznání podporuje
Jak uvedla ČT, s majetkovým přiznáním by podle sociologického šetření agentury TNS Aisa souhlasily čtyři pětiny občanů České republiky. Souhlasně se k tomu přitom staví lidé s nižším vzděláním a méně ekonomicky aktivní. Častěji mezi ně patří voliči ANO, ČSSD a KSČM než příznivci pravicových stran. Míra souhlasu také roste s věkem. Na celkovém souhlasu pak mají podíl více ženy.
Hranici, při jejímž překročení by bylo nutné prokazovat majetek, by 50 procent těch, kteří by obecně s majetkovým zákonem souhlasili, stanovilo na 5 milionů korun. 28 procent se přiklání k 10 milionům korun. Tyto nižší hranice volí častěji lidé starší 30 let nebo lidé se základním vzděláním, dále pak příznivci KSČM a ČSSD. Naopak lidé mladí, vysokoškolsky vzdělaní a podnikatelé by zvolili spíš vyšší hranici. Optimální hranice pro většinu z nich by se pohybovala spíše na úrovni 15 milionů. Dalo by se tak říct, že optimální hranice, se kterou by souhlasila většina občanů ČR, je kolem 10 milionů korun.
Pokud jde o instituce, které by měly případně rozhodovat o majetku, u kterého se nepodařilo vlastníkovi prokázat jeho původ, pak se polovina dotázaných přiklání k zabavení neprokázaného majetku prostřednictvím soudu. Necelá třetina pak vidí cestu v dodatečném zdanění pod dohledem daňového/finančního úřadu. Jen asi desetina by zvolila jinou instituci, část z nich vidí i prostor pro založení nové instituce.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
