V únoru uplyne deset let od okupace Krymu. Exprezident Miloš Zeman to v roce 2017 označil za hotovou věc, byť uznal, že anexe byla protiprávní. Současný prezident Petr Pavel hostí platformu, která má vrátit Krym Ukrajině. „Dnes ve velkém formátu vítáme zástupce čtyřiceti vlád a všichni chápou – byť jsou různých pohledů na různé problémy na zahraničněpolitické scéně –, že narušit svrchovanost jednoho státu a porušit mezinárodní právo je rozkolísání celého světa,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 Žáček k summitu Krymské platformy v Praze.
„To, že jsme jako Evropa a západní svět nebyli schopni razantně vystoupit hned na začátku, vedlo k tomu, že dnes máme jeden konflikt, který nevíme, kdy skončí, a můžeme hledat linky i k tomu konfliktu, který začal i na Blízkém východě,“ řekl Žáček, podle kterého je správně, že Ukrajina otázku Krymu neustále připomíná. „Jako západní společenství jsme určovali pravidla a udržovali svět v nějakém mírovém stavu, pokud bychom pravidla porušili a prokázali tu slabost, tak se podívejte, kolik stále máme kolem nás teroristických států, totalitních systémů a v jejich čele šílených vůdců, kteří si chtějí podmaňovat své okolí válkou,“ doplnil.
„Pokud jsme akceptovali ten formát, že Ukrajině nemůžeme pomoct jinak než materiální pomocí – dodáváním zbraní, humanitární pomocí, finanční pomocí – znamená, že si musí explicitně vybojovat souboj s tím silnějším protivníkem, kterým je Ruská federace,“ odpověděl Žáček na dotaz, jak nahlíží v současnosti na budoucnost Krymu.
Včasné neřešení situace ze strany Západu podle Žáčka odkrylo další teroristy a představitele režimu, kteří jsou civilizačním ohrožením. „Myslí si, že Západ je slabý. Možná svou roli hrálo i rychlé opuštění Afghánistánu. To vše vedlo k tomu, že vystrkují hlavu jinde a vyvolávají v geostrategických hrách konflikty, aby rozptýlili naši pozornost a naše kapacity,“ pokračoval předseda sněmovního bezpečnostního výboru.
Podpora Ukrajiny mezi lidmi v západních zemí však klesá. Parlamentní opozice, především hnutí SPD, upozorňuje, že Ukrajina je nezkorumpovanější země v Evropě. Sami ukrajinští celníci zveřejnili zprávu o tom, že třetina humanitární pomoci, která měla putovat ukrajinským vojákům, nedorazila, kam měla. Žáček důrazně vyvrátil tvrzení zaznívající od členů hnutí SPD. „Pokud by ta korupce byla taková, jako tvrdí SPD, mimochodem před válkou velmi proruské hnutí, které přebíralo kremelskou propagandu, nedivíme se, že jsou dnes protiukrajinští, kdyby to bylo tak dramatické, tak by se ukrajinská armáda už dávno zhroutila, a to se prostě neděje. Ukrajina bojuje o život.
Jako zástupce vlády bude přesvědčovat českou veřejnost, že pomáhat Ukrajině má smysl. „Bylo jasné, že ochota pomoci půjde dolů, má to řadu důvodů. Jako vládní politik musím zdůrazňovat, co je v našem národním bezpečnostním zájmu, naší obranyschopnosti, je, aby Ukrajina zvládla ten souboj a aby ruské tanky, obrazně řečeno, nezastavily pro tuto chvíli na polských, slovenských nebo rumunských hranicích. To znamená, jestli přijmeme fakt, který by byl mnohem dramatičtější, že nevyzpytatelná ruská armáda, vraždící ukrajinské obyvatelstvo, je jen několik málo stovek kilometrů od nás,“ doplnil Pavel Žáček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
Široko
