Záchrance šéfoval Mackovík od roku 2010, ale působí zde od září 1993. I jako ředitel se jednou za 14 dní věnoval své původní profesi, létal zavěšený pod vrtulníkem. Od nástupu nové krajské vlády (tvoří ji koalice Starostů a Změny pro Liberecký kraj) však čelil opakujícím se kontrolám, příliš si do oka nepadl s náměstkyní hejtmana pro zdravotnictví Zuzanou Kocumovou. Dokonce se vyjádřil, že ho kraj šikanuje. „Audit nazývám dojmologií a je pokračováním seriálu, kdy do mě stříleli dvanáct měsíců,“ vysvětluje.
Vysoký plat lékařů? Jinak by mi ze záchranky utekli
V úterý odpoledne Liberecký kraj oznámil, že Mackovíka odvolává z funkce ředitele záchranné zdravotnické služby. „Hlavním důvodem odvolání jsou manažerská selhání vyplývající z forenzního auditu,“ vysvětlil Martin Půta, hejtman Libereckého kraje. Prověrka hospodaření záchrance vyčítá, že je neúměrně drahá. Podle ní je například u liberecké záchranky druhý nejvyšší průměrný plat v porovnání s ostatními v České republice. Loni dosahoval plat lékařů i s přesčasy 96 tisíc korun. Mackovík však namítá. „Co jsem měl po akci Děkujeme odcházíme dělat, než zvýšit lékařům plat? Ze záchranky by mi utekli naproti přes ulici do nemocnice,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz.
Foto: KSČM
Mackovík po úspěšných volbách původně uvažoval, že skloubí funkci poslance a šéfa záchranky. „Plat ze záchranky dám na charitu,“ oznamoval. Pak však změnil názor a požádal o uvolnění z funkce ke konci roku pro výkon poslaneckého mandátu. S tím, že by záchranku vedl provizorní ředitel a Mackovík by se na svůj post po skončení poslancování mohl vrátit. „Oznámil jsem tento svůj úmysl v pondělí odpoledne hejtmanovi Půtovi. Ten mě ale nabádal, abych rezignoval,“ ozřejmuje Mackovík, který hejtmana neposlechl. „Druhý den odpoledne jsem se nejdříve od novinářů dozvěděl, že mě odvolali,“ uvádí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban