Napětí v Severoatlantické alianci dosáhlo nového vrcholu poté, co prezident Donald Trump opakovaně kritizoval evropské spojence za nedostatečnou podporu při zajišťování Hormuzského průlivu a otevřeně naznačil přehodnocení amerického vztahu k NATO, a to bez souhlasu Kongresu. Podle serveru Washington Post jde o pokračování dlouhodobého tlaku na vyšší evropské výdaje na obranu, který však nyní přerůstá v otázky samotné spolehlivosti amerických záruk. 

Klíčovým spouštěčem je spor o splnění nových závazků z haagského summitu NATO z loňského roku. Spojenci tam, s výjimkou Španělska, přijali cíl 5 procent HDP na obranu a bezpečnostní infrastrukturu, konkrétně 3,5 procenta na čistou obranu a 1,5 procenta na doprovodné projekty, jako jsou modernizace letišť, přístavů či mostů.

Trumpova administrativa to považuje za úspěch, ale zároveň varuje, že USA nejsou ochotny nést hlavní břemeno navěky. Podle amerického velvyslance při NATO Matta Whitakera jsou cílem „silní spojenci, nikoli závislí“.

Americký prezident v interview pro Financial Times sdělil, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, jestliže evropští spojenci odmítnou podpořit úsilí o znovuotevření klíčového ropného průlivu, který Írán v souvislosti s probíhající válkou uzavřel. Trump zdůraznil, že země závislé na ropě z Perského zálivu by měly přispět k ochraně trasy, protože USA samy „už NATO nepotřebují“ a aliance je podle něj „jednosměrná ulice“.