Nejdříve se debatovalo o zákazu obdobné akce v městečku Starý Plzenec na jižním Plzeňsku. Podle Dostála bude podobných zákazů přibývat. Je tu prý partička lidí, kteří obvolávají organizace, obce a neustálým tlakem na úředníky vyžadují zákazy obdobných akcí dle nich „rudohnědé koalice“, tedy KSČM s dalšími levicovými hnutími.
Povedený likvidátor
„Mediálně byla probírána naše zakázaná beseda s občany ve Starém Plzenci. Já jsem nakonec zavolal panu likvidátorovi a mluvili jsme na sebe jako dva právníci. Jeho informace je taková, že nájemce, který tam provozuje jídelnu, má smlouvu na jídelnu, a nikoliv na besedy. Takže aby se tam mohla konat beseda, tak tento likvidátor to musí schválit, a protože je to politická akce, tak se musí zeptat rady města a ta by to musela schválit. Což se nestalo a tím pádem se beseda nekonala.
Máme vůči Rusku cítit vděčnost za osvobození od německého nacismu?Anketa
Pak to mělo ještě druhou polohu, proč jsem volal panu likvidátorovi, kdy nějaký hejtr, nenávistný člověk, zveřejnil komunikaci tohoto pana likvidátora po whatsappu, ve které se pan likvidátor vyjadřuje, že jsem ‚rudohnědá špína‘. A tak jsem mu volal, proč tak míní, a že není kolegiální mluvit o jiných právnících jako o špíně či jakkoliv jinak. A on na to reagoval tak, protože jinak se ani reagovat nedá, protože to by bylo žalovatelné, že to byla soukromá komunikace a že rozhodně nebylo úmyslem, aby se toto zveřejnilo někde jinde. Tedy ten chytráček, co to začal rozhánět, udělal panu likvidátorovi medvědí službu. On je obyčejný člověk, nemá ani facebook, a jeho nahánějí lidé za to, že beseda nebyla a že mne, vás a další nazývá rudohnědou špínou. Od toho se tedy distancoval,“ konstatoval Dostál.
„Buďme si vědomi, že se nám to bude stávat pořád, koneckonců i větším hráčům se toto takzvaně povede, kdy konzervativní konference v Bruselu byla zakázaná tamním starostou, načež je ještě zajímavé, že je Turek, respektive potomek Turků, který nesnáší pány Farage a Orbána. Ale hnalo se to na soud a ten jeho rozhodnutí zrušil. A byla kolem toho velká debata,“ odbočil do srdce EU Dostál.
Strach má velké oči
„Je to v době, kdy naši oponenti se bojí jít do diskuse, ale snaží se zabránit, abychom se setkávali my, a to tedy jak na likvidátora, na obce, ředitele škol jdou hromady e-mailů a telefonátů, když se tam oznámí nějaká beseda, a že se to musí zrušit. Když je tlak dostatečně silný, tak ten úředník povolí a najde si nějaký formální důvod, proč akci zakázat. Ale toto dělá určitá partička lidí, která bombarduje státní instituce a obce. Naopak, každá taková zrušená akce, o které se hovoří na veřejném fóru, tak nám zvyšuje publicitu, protože lidé nemají rádi cenzuru,“ konstatoval protagonista setkání se zhruba 30 klatovskými občany.
„Naši oponenti do Evropského parlamentu se hodně bojí, že pro ně volby vcelku dopadnou špatně. Náš úkol je, aby nová Evropská komise vypadala úplně jinak, než je dnes,“ podotkl doktor Dostál.
Covidová mafie
„Předsedkyně Evropské komise, paní Ursula von der Leyenová, je v současné době prošetřována evropskou prokuraturou za smlouvu, kterou uzavřela po dosud tajené SMS konverzaci se šéfem farmaceutického gigantu Pfizer, na vakcíny, které neměly určité vlastnosti, které měly mít, a navíc ji objednala obrovské množství, které je nyní nevyužité. A pak zavázala členské státy včetně České republiky k odběru konkrétní kvóty a do roku 2026 budeme platit miliardu korun ročně tomuto koncernu Pfizer za to, že nám dodává vakcíny proti covidu, které se prakticky téměř neaplikují a obratem půjdou do stoupy. A i ta likvidace samozřejmě něco stojí.
Proti tomu se některé země – Maďarsko a Polsko – vzepřely s tím, že tvrdí, že smlouva nebyla dobře uzavřena, že vakcíny nemají takové vlastnosti, jako by měly mít, a ty státy se snaží z toho dostat ven. Bohužel české předsednictví a ministr Válek na tomto nepracuje a toto vyvázání ze smlouvy se nepovedlo, byť jsou tam nějaké malé dílčí změny. Ale to nejdůležitější se nepovedlo.
Taková miliarda ročně je například částka, za kterou by bylo možné vybudovat fabriku na penicilin. Od roku 1949 jsme vyráběli penicilin, nejdříve to bylo za Prahou, pak se výroba přesunula na Slovensko. Takže jsme byli soběstační nejen v penicilinu, ale i v dalších antibiotikách a lécích. Tuto schopnost jsme bohužel ztratili. Proč jsou na tom podobně i další evropské země? Protože regulace uvalené na farmaceutický průmysl, ať již z hlediska životního prostředí nebo ceny energií či ceny práce, učinily nevýhodným tyto léky vyrábět nadále v Česku a v Evropě, v západním světě, a velké množství výroby bylo přesunuto do Číny a Indie. S tím, že tam budou vyráběny levně, že se tam moc nedívají na ekologické důsledky. Říkám, že je to s tou ekologií tak jako v bazénu, kde je zakázáno do něj čůrat na západní straně, ale na východní už to neplatí,“ informoval přítomné Ondřej Dostál.
Nárok na zdravotní zákrok je, ne „až za rok“
„Jak se dostat k místně dostupné zdravotní péči? Pojišťovna, u které jsme, má povinnost nám zajistit časovou a místní dostupnost hrazených zdravotnických služeb. Není přípustné, že by řekla, že sice potřebujete ortopedickou operaci, ale budete na ní čekat rok nebo dva. Což je bohužel normální, ale právně můžeme – a já to doporučuji dělat – na zdravotní pojišťovnu podat stížnost a můžete ji i žalovat, aby splnila svoji povinnost a zajistila vám dostupnost zdravotnických služeb, u kterých lékař řekl, že je potřebujete. V této věci se můžete obrátit i na zařízení, které je povinno ji poskytnout a odmítnout vás může tehdy, má-li přečerpanou kapacitu. Pokud vám vystaví potvrzení, že to tak je, tak zajdete na zdravotní pojišťovnu s tím, že nemocnice, kde jste se chtěl léčit, má plno. Takže vám, milá pojišťovno připadá povinnost zajistit jinou nemocnici, a když ta je daleko, máte nárok na hrazenou dopravu k lékaři a do místa bydliště, a to dopravní sanitkou. Obrovské množství lidí toto ale neudělá. Takže jste na systému biti, přestože do něj vkládáme peníze. Musíte jej prostě postrčit,“ zdůraznil Dostál.
„Není ale dlouhodobé řešení, aby si nemocní toto zajišťovali. To musí fungovat a starat se o to mají úředníci ministerstva zdravotnictví, kteří mají dohled nad zdravotními pojišťovnami. Totéž platí o dostupnosti praktika, zubaře, o dostupnosti léků. Pro situace, kdy se využívá ze strany poskytovatelů nedostupnosti péče se od těch klientů, kteří chtějí úkony včas, požadují úplatky. Buď přímo nebo nepřímo, kdy si koupíte nadstandardní služby, které si zakoupíte u nějaké firmičky a třeba je ani nevyužijete. Tam třeba složíte třicet tisíc a firmička zajistí, že poté jste za měsíc či dva přijati na potřebný zákrok. A lidé ze zoufalství toho využívají.“
Nemocnice Sušice, úhradová vyhláška...
Poté byl položen z auditoria dotaz – ohledně záchrany sušické nemocnice. „Moje informace je taková, že nemocnice je v dluhu několika desítek milionů, je v majetku města a zastupitelé kraje ji nechtějí bezplatně převést do vlastnictví. Proč tam vznikly ty dluhy?“
Dostál na to reagoval slovy: „Já jsem se sušické nemocnici věnoval poměrně detailně. On se ten problém týká i dalších nemocnic – Rumburk, Jeseník a mnohých dalších. Každý rok vychází úhradová vyhláška. Nemocnice dostane tolik, kolik dostala předloni plus něco navíc. Pokud odvede alespoň tolik práce, kolik odvedla předloni. Když je práce méně, tak se jí pokrátí finanční částka; když udělá víc, tak ale nedostane více, než je to, co má dostat. A když mají volnou kapacitu, tak musí přijímat nemocné. Jestliže – když udělali málo péče a dostali méně peněz –, tak dostanou nově méně peněz a nedostanou se přes limit. Když přestřelej, dostanou stejně peněz, ale budou muset udělat více práce. Tento mechanismus vznikl jako provizorium mezi lety 1997 a 1998, kdy začaly krachovat zdravotní pojišťovny. V 90. letech se rozvíjely nemocnice velmi nerovnoměrně…
Soukromníka nikdy nepřinutíte, aby tam provozoval lékařské specializace, které jsou potřebné pro lidi, ale jsou podceněné z hlediska úhrad zdravotní pojišťovnou. Soukromník bude rád dělat operace kyčlí, ale na to, aby dělal obyčejnou chirurgii a internu, tak je to problém. Ve velkých nemocnicích se to pokryje, ale když jste Sušice, která má jen tu péči ‚ekonomicky plevelnou‘, tak je to problém.
A covid byla první pandemie v dějinách lidstva, kdy se celková potřeba nemocniční péče snížila. Sice jsme viděli ty covidové pacienty, ale to byla jen některá oddělení. Stát zakázal operace kolen a další. Což pro nemocnice znamenalo, že před covidem měli nějakou úroveň péče, v covidovém roce spadla výkonnost, protože nemohly ‚dělat kolena‘, a v roce 2022 do nemocnic pak přišli všichni ti, kteří si potřebovali nechat ‚udělat ta kolena‘. Takže, kdo se na to nepřipravil, tak pohořel. A to je i případ sušické nemocnice,“ konstatoval Dostál.
Kdo může za dluhy
To, že nemocnice je v dluzích, je podle hosta besedy problémem nejen managementu nemocnice, ale zejména a především problémem „křivých úhradových mechanismů, které se tvoří na ministerstvu zdravotnictví“.
„Po všech peripetiích, kraj by si nemocnici převzal, ale nedělal by tam lůžkovou péči, což se zase logicky nelíbí městu. Je to neřešitelné, protože pravidla, která zdravotní péče je ekonomicky výhodná a která je nevýhodná, se ‚vyrábějí‘ u ministra Válka na ministerstvu zdravotnictví. Kdyby tam pojišťovny chtěly nasmlouvat něco výhodného, tak by to bylo řešení. Jenže ony nechtějí. Změna je nemožná a směřuje k zániku. Když se podaří v roce 2025 po parlamentních volbách vyměnit vládu, tak se situace může zachránit,“ konstatoval dále Dostál.
Brno – hlavní město nemocnic
„Zámysl ministra Válka – zrušit malé nemocnice, aby se ušetřil personál i peníze –, to je blbost, to se chytá za hlavu každý, kdo zná poměry. A protože na ministerstvu sedí profesorstvo ze všech fakultních nemocnic a žádný občan Sušice, tak to takto vypadá a peníze jdou prostě jinam. Válkovo Brno je prostě ukázkové. To je asi větší než Vídeň, protože nyní má Brno tři miliardové státní nemocnice, fakultní nemocnici, dvě městské.
Ale když se ptáte, kam šly úhrady na robotickou chirurgii, tak se dozvíte, že peníze šly do soukromé kliniky, která patří poradci pana premiéra Fialy,“ konstatoval právník Ondřej Dostál.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
SilentPysk
