„Hácha ani zdaleka tak aktivně nepochleboval Hitlerovi jako Edvard Beneš sovětskému diktátoru Stalinovi. Dokonce se několikrát s Hitlerem pohádal a nějaký čas spolu vůbec nemluvili,“ tvrdí Buquoy. K něčemu takovému se prý Beneš vůči Stalinovi ani v náznacích nikdy nepropracoval.

Šlechtic zmiňuje také protektorátního ministra školství Emanuela Moravce, který je považován za jednoho z největších českých kolaborantů s nacistickými okupanty. Podle Buquoye Moravec udržoval intimní poměr s paní Henleinovou. „Stýkali se v Lázních Poděbrady. Konrad Henlein to nesl velmi nelibě a požádal K. H. Franka, aby ‚ministrovi osvěty‘ protektorátní vlády domluvil a věc urovnal,“ píše Buquoy ve svém svérázném výletu do historie a pokračuje: „Debatu s Frankem ukončil Moravec poněkud nediplomaticky: ‚Tak vyřiďte Henleinovi, ať si tu svoji kurvu lépe hlídá. Já nejsem určitě sám, kdo na ni v Poděbradech leze!‘“

Buquoy tvrdí, že se mu zatím nepodařilo vypátrat, že by např. v době válečné emigrace v SSSR někdo referoval o podobné aféře. „Představte si – dejme tomu by měl Rudolf Slánský na Krymu sexuální poměr s paní Berijovou a tento by požádal Molotova, aby Slánskému domluvil. Přičemž by mu Slánský odpověděl stejným způsobem, jako Moravec K. H. Frankovi. Jak by to asi dopadlo? Podle mého by neskončil první tajemník KSČ na šibenici až v roce 1952, nýbrž už třeba v roce 1943!“ popustil šlechtic uzdu své fantazii.