Poprvé vyšel román Ochlazení pod pseudonymem Daniel Wolf. „Když jsem psal v letech 2007–2008 tuto knihu, působil jsem jako velvyslanec v české zahraniční službě. Nechtěl jsem se ani omezovat v tom, co si myslím a píšu o situaci v některých zemích a o jejich vůdcích, ať už smyšlených či skutečných, ani přenášet odpovědnost za výplody mých úvah a mé fantazie na stát a vládu, kterým jsem sloužil. Jediným řešením kromě sešrotování rukopisu bylo vydat knihu pod pseudonymem,“ vysvětluje dnes jeho skutečný autor Michael Žantovský, „Jméno jsem si s mírnou korekcí vypůjčil od Daniela Volfa, nadaného českého diplomata a mého spolupracovníka z našeho zastupitelského úřadu v Tel Avivu.“
Tématem Ochlazení je přerušení ruských dodávek plynu a ropy do Evropy.
Po protivládních demonstracích v Bělorusku, při nichž tekla krev, se moci chopí opozice. Její vůdce prohlašuje, že do pěti let vstoupí Bělorusko do Evropské unie a do deseti let do NATO. Tuhle hrozbu si nenechá Rusko líbit a „kontrarevoluci“ včetně lidských práv vojensky v Bělorusku potlačí. NATO reaguje vysláním stíhaček do Pobaltí. Moskva z „technických důvodů“ uzavře plynovody a ropovody do Evropy. Hospodářství evropských států se hroutí, a když přijde tuhá zima, Evropané mrznou a nikdo neví, jak přimět Kreml k otevření kohoutů…
Fotogalerie: - Obrázky z Ukrajiny
Fotogalerie: - Ukrajinský Zborov 2014
Dva týdny po prvním vydání Ochlazení v prosinci 2008 došlo k vývoji, který Žantovský alias Wolf předpovídal. 1. ledna 2009 zastavilo Rusko dodávky plynu na Ukrajinu, což vedlo k první globální krizi energetické bezpečnosti. K událostem, jež nápadně připomínají potlačení občanské nespokojenosti v románovém Minsku, došlo, i když naštěstí s odlišným výsledkem, před dvěma lety na Ukrajině. Vztah Evropy a Ruska nadále zůstává jedním z neuralgických bodů světové bezpečnosti. Stejně výrazné jsou i hodnotové rozdíly mezi evropskou liberální demokracií a „řízenou“ demokracií putinovského Ruska.
Hrdinou a současně vypravěčem Ochlazení je český vyzvědač Josef K., působící pod krytím kulturního atašé na českém velvyslanectví v Minsku, kde je posléze zatčen a eskortován za hranice. Paralela s Kafkovým románem Proměna je zřejmá. Agentova pouť pokračuje z Běloruska obloukem přes Čechy (Zámek), Ameriku a Izrael (Amerika) a končí v Rusku (Proces). Odkaz na dílo Franze Kafky má své opodstatnění. Svět kafkovských hrdinů není úplně odlišný: nejistota je součástí nejen jejich okolí, ale i jejich vnitřního ustrojení. V prostředí současných zpravodajců, bývalých operativců ministerstva vnitra a spolupracovníků KGB z doby normalizace či samotných agentů KGB si vypravěč nemůže být ničím jistý, je neustále v ohrožení života. Musí jednat rozhodně, odhadovat přesně situaci a pečlivě promýšlet každý další krok. Současně však žije v přízračném světě zrcadel, v němž nikdo nedůvěřuje nikomu, ba ani sobě samému, jak káže zásada zpravodajské práce. Zde Žantovský výtečně zúročil své znalosti světa špionáže a někdejší příslušnost k disentu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
