Organizaci ByPol vede Alexandr Azarov, který byl doma odsouzen na 25 let odnětí svobody za terorismus. V České republice skupina verbovala dobrovolníky pro ozbrojené i zpravodajské operace a sháněla pro ně finanční podporu. ByPol sice vznikl až v roce 2022, ale první plány na svržení režimu Alexandra Lukašenka existovaly ještě před vypuknutím války na Ukrajině. 

Třebaže zprávy o činnosti této paramilitární organizace na českém území se dostaly i na veřejnost, tehdejší ministr zahraničí Jan Lipavský pro ParlamentníListy.cz nyní uvedl, že ji nezná. Přitom vůdce ByPolu Azarov byl přímo členem exilové vlády Svjatlany Cichanouské, s níž Fialova vláda udržovala čilé kontakty.

V březnu 2024 Cichanouská v Praze slavnostně otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska, a to s veřejnou podporou ze strany představitelů tehdejšího kabinetu. Předsedkyni exilové vlády, odsouzenou v Bělorusku na 15 let vězení za spiknutí, přijal kromě Jana Lipavského i předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a v neposlední řadě prezident Petr Pavel. Šéf horní komory Vystrčil při té příležitosti rovnou vyzval k přesunutí běloruské exilové vlády z Vilniusu do Prahy.

Krátce předtím pražská pobočka, působící v českém hlavním městě ve skutečnosti už od listopadu 2022, hostila běloruské vojáky, kteří se zapojili do války na Ukrajině, a zprostředkovala jejich setkání se zástupci TOP 09, a sice s předsedou sněmovního zahraničního výboru Markem Ženíškem a Ondřejem Kolářem. Kancelář se tímto setkáním pochlubila na webových stránkách, kde publikovala fotografii vojáků a vládních politiků s portrétem Václava Havla v pozadí.

Kontakty mezi Bělorusy a politiky bývalé Fialovy koalice pokračují i po sněmovních volbách. V listopadu se šéfka pražské kanceláře setkala s Pekarovou Adamovou a společně diskutovaly o „obraně proti propagandě a misogynii“. Koncem roku pak do sídla zavítal i bývalý ministr zahraničí, a to v doprovodu končícího zmocněnce pro Východní partnerství Davida Stulíka, který se na Lipavského ministerstvo zahraničí přesunul z neziskovky Evropské hodnoty.

Během prosincového setkání ujistil běloruskou opozici o své podpoře. „Byl jsem a zůstávám stoupencem svobodného a demokratického Běloruska. S jeho demokratickými silami zůstanu ve spojení a budu je podporovat i nadále,“ uvedl Lipavský. Zástupci Bělorusů se stihli setkat i s odcházející vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou.

Hned v lednu na tyto schůzky navázala beseda s novináři z Rádia Svobodná Evropa na půdě Knihovny Václava Havla a také seminář v Poslanecké sněmovně, kam je pozvala Helena Langšádlová (TOP 09). Ta v současnosti vede neformální Skupinu přátel svobodného Běloruska, která vznikla před čtyřmi lety právě z iniciativy TOP 09.

Část politické reprezentace ovšem tento přístup zásadně odmítá a považuje ho za přímé ohrožení bezpečnosti České republiky a vměšování do vnitřních záležitostí cizích států. „V ČR by v žádném případě neměla vznikat centra výcviku jakýkoliv vojenských či polovojenských jednotek jiného státu. Považuji to za hloupé a potenciálně nebezpečné. Vnitrostátní situace v jiných státech je čistě záležitostí daného státu a Česká republika by do této oblasti neměla nijak zasahovat bez ohledu na to, o jaký stát se jedná,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jindřich Rajchl (PRO).

Bezpečnostní expert Andor Šándor upozorňuje, že jakékoli aktivity namířené proti Bělorusku či Rusku mohou mít na Českou republiku negativní dopady v podobě odvetných, subverzních akcích. „Pokud se k něčemu takovému odhodláme, pak by to mělo být realizováno v naprostém utajení. Tato podmínka nebyla naplněna. Podobné aktivity bych podporoval, jen pokud by vedly k posílení bezpečnosti České republiky. Jestli je to případ této činnosti, si nejsem jistý už proto, že se o tom ví. A to asi není dobrá věc,“ dodává Šándor.

ParlamentníListy.cz se obrátily i na bývalého ministra zahraničí. Ten ale politiku Fialovy vlády hájí. „Je potřeba porazit Putinovo Rusko, osvobodit celé území Ukrajiny včetně Krymu a obnovit demokracii v Bělorusku,“ reagoval Jan Lipavský na zaslané dotazy.

Podobně věc vidí předseda senátu Miloš Vystrčil. „Režim Alexandra Lukašenka je režimem diktátorským, režimem, který my dobře známe, protože jsme ho prožívali před rokem 89 a který dnes svou brutalitu ještě zvyšuje, protože je podporován ruským putinovským režimem. Je povinností svobodných demokratických zemí a je to vlastně v jejich bytostném zájmu, aby pomáhaly návratu svobody a demokracie do zemí, kde po tom samotní lidé touží, ale nemohou to říci nahlas,“ prohlásil druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky.

Tento přístup je ovšem v přímém rozporu s politikou Trumpovy administrativy, která se ke svržení Lukašenkova režimu rozhodně nechystá. Bílý dům s ním naopak navázal dialog, zrušil část sankcí a v září poslal pozorovatele na rusko-běloruské vojenské cvičení. Země byla také pozvána do Trumpovy Rady míru a toto pozvání přijala. V současnosti se připravuje summit mezi Donaldem Trumpem a jeho běloruským protějškem, a to vše s podporou Vladimira Putina.

Psali jsme:

Promet Group chystá na Strnadovo vedení Tatry právníky. Prodražuje se dodávka pro armádu?

Pavel prezidentem nebude, řekl Macinka a je veselo

Finsko zklamalo Ukrajinu: Ne, tohle nemůžeme

Mysleli si, že Rusové budou zatlačeni. Teď další Ukrajinci prchají