Napětí na Blízkém východě znovu otevřelo starou otázku, kde končí obrana spojenců a kde začíná nebezpečné dobrodružství, jehož účet nakonec zaplatí někdo jiný. Právě tímto směrem mířila ostrá slova bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který v podcastu Ministr & Mileniál bez obalu zpochybnil americký útok na Írán, stejně jako nadšené či omlouvavé reakce části české politické reprezentace.
Zaorálek se postavil proti interpretaci, podle níž je třeba zásah Spojených států a Izraele automaticky chápat jako legitimní akci spojenců. Naopak varoval, že jde o další krok v řetězci konfliktů, které v posledních dvou desetiletích nepřinesly Blízkému východu mír, ale rozvrat, chaos a masivní destabilizaci.
„Nejstupidnější válka.“ Zaorálek tvrdě proti Trumpovi
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Podle něj se ukazuje, že Washington i jeho spojenci vstoupili do konfliktu bez reálné představy, jaké budou následky a jaká bude reakce Íránu. Zaorálek v této souvislosti připomněl, že podobně přeceňované představy o rychlém vítězství už svět viděl. I proto přirovnal postup USA k fatálnímu přepočtu, který provázel ruský útok na Ukrajinu. „Tady vidíme přes kopírák to samé, ještě více zpackané,“ prohlásil.
Česko prý ztratilo vlastní hlas: „Jsme američánci“
Neméně ostře než na Trumpa zaútočil Zaorálek i na české politiky. Vadí mu, že se podle něj v zahraničněpolitických otázkách stále častěji neptají, co je v zájmu České republiky, ale co se očekává od loajálního spojence. „Jako se říkalo, že bylo čecháčkovství, tak dneska jsme američánci,“ řekl. Podle něj Česko přestává vystupovat jako země se svým názorem a důstojností a místo toho dělá politiku přizpůsobování se silnějším.
Zaorálek to označil za nebezpečný trend, protože právě konflikt s Íránem podle něj není záležitostí, která by se Evropě mohla vyhnout. Naopak. Pokud by došlo k dalšímu rozvratu regionu, důsledky by podle něj dopadly především na evropské země.
Fotogalerie: - Den krojů
Nejde o změnu režimu, ale o zničení Íránu, zaznělo
Jedna z nejtvrdších vět celého rozhovoru padla ve chvíli, kdy byla řeč o skutečných cílech útoku. Zaorálek odmítl tezi, že jde jen o omezenou operaci s cílem oslabit vojenské kapacity nepřítele nebo vynutit změnu režimu. „Tady šlo o to, řekněme si, zničit Írán,“ prohlásil.
Podle něj představa, že se takto významná země dá zlomit bombardováním a následně přetvořit v poslušného partnera Západu, je geopoliticky naivní. Írán popsal jako starou, civilizačně pevnou a strategicky mimořádně důležitou zemi, kterou nelze chápat stejně jako státy, jež byly v minulosti rozvráceny a zůstaly po nich jen trosky a nestabilita. Zaorálek připomněl i geografii a sílu země. Poukázal na její rozlohu, těžko přístupný terén, vojenské kapacity i širší zázemí v euroasijském prostoru. Právě to podle něj činí jakékoli úvahy o vojenském „řešení“ Íránu iluzorními.
Místo rozpadu odpor. Útok, podle Zaorálka, Írán sjednocuje
Velkou pozornost věnoval bývalý ministr i tomu, jak útoky působí uvnitř samotného Íránu. Zatímco někteří na Západě podle něj spoléhali na to, že vojenský tlak rozloží režim zevnitř, realita je podle Zaorálka opačná. „Jestli si někdo myslel, že národ se rozpadá, když mu pobijete děti a ženy a lidi, tak ten národ se naopak dává dohromady,“ zmínil.
Zaorálek v této souvislosti mluví o klasickém efektu vnějšího ohrožení, kdy se společnost semkne právě ve chvíli, kdy čelí útoku zvenčí. Místo rozpadu, podle jeho názoru, dochází k upevnění odporu a k nové mobilizaci sil, které se cítí být obránci země. „Teď to je sjednocovací prvek,“ dodal.
„Máme nebezpečné spojence.“ Ostrý útok na české politiky
Zaorálkova kritika přitom směřuje nejen k samotnému konfliktu, ale i k tomu, jak o něm část české reprezentace mluví. Podle něj se v Poslanecké sněmovně i ve veřejném prostoru objevují postoje, které automaticky ospravedlňují vše, co udělá spojenec. To považuje za zásadní chybu. „Máme dneska velice nebezpečné spojence,“ řekl. Vzápětí přidal výrok, který patří k nejtvrdším z celého podcastu: „My lížeme zadek dneska v podstatě těm, u kterých si dneska myslíme, že jsou ti, kterým potřebujeme pochlebovat.“
Právě tato věta vystihuje základní linii Zaorálkovy argumentace. Česká politika se podle něj vzdává vlastní důstojnosti a místo formulování národního zájmu jen přejímá postoje silnějších hráčů. V případě konfliktu s Íránem to může být zvlášť nebezpečné, protože důsledky takové politiky dopadnou na Evropu, nikoli na ty, kteří ji z bezpečné vzdálenosti podporují.
Rozbitý Blízký východ, drahá ropa a další migrace do Evropy
Zaorálek v rozhovoru opakovaně zdůrazňoval, že jde nejen o morální nebo právní otázku, ale také o velmi konkrétní dopady. Útok na zemi, která je klíčová pro bezpečnost energetických tras a pro stabilitu celého regionu, představuje obrovské riziko i pro evropské ekonomiky. Mluvil o nebezpečí zdražování energií, o destabilizaci prostoru kolem Hormuzského průlivu i o dalším rozpadu zemí, z nichž pak lidé v beznaději míří právě do Evropy. Podle něj je absurdní, že evropští politici podobnému vývoji přihlížejí, a někdy mu dokonce tleskají.
Zaorálek připomněl zkušenost posledních let, kdy války a intervence v regionu nezřídka vedly k masivní migraci, k rozvratu států a k dlouhodobému chaosu. Právě obava, že rozbitý Írán by mohl znamenat další, ještě hlubší destabilizaci, prostupovala celým jeho vystoupením.
Trump si podle Zaorálka koleduje o politický výprask
Značně skeptický byl Zaorálek i ve vztahu k samotné americké domácí politice. Domnívá se, že Trump mohl podlehnout tlaku proizraelských kruhů, části evangelikálního prostředí i vlastnímu politickému kalkulu. Jenže právě tahle sázka se mu podle bývalého ministra může vymstít. „Trump porušil všechny sliby, které dal, rozdělal stupidní válku, kterou nebude schopen dobře dokončit,“ řekl. A přidal ještě tvrdší závěr: „Trump si koleduje o výprask.“
Podle Zaorálka tak prezident USA rozehrál konflikt, který může oslabit jeho důvěryhodnost doma i v zahraničí. Zvlášť pokud se potvrdí, že válku nebude možné rychle ukončit a že přinese další lidské i ekonomické ztráty.
Heydrich, mezinárodní právo a výrok, který vyvolá reakce
K nejvýbušnějším momentům celého rozhovoru patřila část, v níž Zaorálek mluvil o právu napadené země bránit se. V této souvislosti sáhl k historickému příměru, který nepochybně vyvolá polemiku. „Vy máte právo napadat vojenské základny, které slouží útokům na vaši zemi. Jako my Češi jsme měli právo zabít Heydricha,“ prohlásil.
A pokračoval ještě osobněji: „Jestliže bylo jasné, že chce vyhladit Čechy, tak já jsem hrdý jako Čech na to, že jsme ho zabili.“ Zaorálek touto paralelou chtěl zdůraznit tezi, že země čelící útoku má právo se bránit i tvrdými prostředky, pokud jejímu obyvatelstvu a samotné existenci státu hrozí likvidace. Právě tato část rozhovoru patří bezpochyby k těm, které budou nejvíce rezonovat.
Zaorálek: Evropa se ponižuje. Chybějí politici, kteří řeknou dost
V závěru podcastu se Zaorálek vrátil k širší kritice evropské i české politiky. Podle něj dnes zoufale chybějí politici, kteří by dokázali říkat jasné věci bez ohledu na to, co si přeje Washington nebo Brusel. Jako příklad zmínil ty zahraniční představitele, kteří se dokázali proti útoku na Írán vymezit a formulovat stanovisko z pozice zájmu vlastní země. Podle Zaorálka je právě tohle úkol i pro českou politiku. Ne bezmyšlenkovitě podporovat vše, co dělají spojenci, ale zvažovat, jaké to bude mít dopady na naši bezpečnost, na naši ekonomiku a na naši budoucnost.
„Nedělejte tuhle politiku odezírání ze rtů těm, kteří nám dnes připadají mocní,“ vzkázal Zaorálek. A připojil varování, které působí jako shrnutí celého jeho vystoupení: „Jestli nejsme schopni ani tohle si říci, jestli nejsme schopni v Evropě najít někoho, s kým tohle budeme sdílet, tak ztratíme základní důstojnost a staneme se jenom otroky v tom světě.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s Lubomírem Zaorálkem?
