Konflikt mezi vládou a opozicí se na Ukrajině vyostřil poté, co kabinet zastavil v listopadu přípravy podpisu asociační dohody s EU. Desetitisíce lidí se pak v Kyjevě účastnily demonstrace „Za evropskou Ukrajinu", protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes, nabývají však čím dál násilnějšího charakteru. Ve středu pouliční boje radikálního křídla protivládních demonstrantů se zásahovými jednotkami v Kyjevě vyvrcholily dramatickou konfrontací s krveprolitím a oběťmi na životech.
„Naším zájmem by mělo být přispět, co to půjde, k zabránění občanské války na Ukrajině. K tomu potřebujeme oba komunikační kanály," uvedl v LN k situaci na Ukrajině Zaorálek.
Zaorálkovy vztahy se Zemanem jsou napjaté ještě z doby, kdy byl nynější prezident šéfem ČSSD. Kandidát na ministra ale věří, že ve věci zahraniční politiky dokážou se Zemanem své kroky sladit. „Prezident je součástí výkonné moci a naše jediná šance je, pokud dokážeme koordinovat své kroky i své výroky. Budu mu říkat, že je to otázka elementární soudnosti téhle země a jejích představitelů, dělat jednu politiku. Ne každý svou," uvedl.
Na dotaz, zda bude evropskou politiku řídit on, či premiérův tajemník pro EU, řekl, že v minulosti byla evropská politika řízena ministerstvy zahraničí a financí, Úřadem vlády a Českou národní bankou. „To dozná změn. Zejména role ČNB musí být jiná než role dalšího politického hráče. Triumvirát MZV, Úřad vlády a Ministerstvo financí ale zůstane," uvedl. S premiérem Bohuslavem Sobotkou i s Tomášem Prouzou, který bude státním tajemníkem pro evropské záležitosti, se prý názorově shodne.
Psali jsme:
Zaorálek chce provést zásadní personální změny. Podrobnosti tají
Poté, co se ujme funkce ministra, plánuje Zaorálek ve vedení Černínského paláce provést „docela zásadní změny", a to včetně personálních. „Ale nebudu je vyhlašovat teď. Účast v Rusnokově vládě není celoživotní stigma, zároveň ale lze těžko dělat novou politiku bez nové krve," řekl deníku.
LN připomínají, že Zaorálek se v posledních letech zapsal jako kritik vojenských misí či náklonnosti české diplomacie vůči Izraeli. „Mám pocit, že moje argumenty jsou stále platné. Že například navyšování české vojenské přítomnosti v Afghánistánu byl úlet, protože mise neměla jasný cíl. Neznamená to, že teď zavelím k úprku ze země - už jsem řekl americkým představitelům tady, že stažení jednotek s nimi budeme koordinovat. Jen chci dát obecně více sluchu dosud odmítaným argumentům při tvorbě zahraniční politiky," prohlásil.
Na dotaz LN, zda s odstupem nelituje své cesty do Sýrie z roku 2008, kdy se tam s tehdejším šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem vydal „navázat kontakty se soudruhy" ze strany Baas syrského prezidenta Bašára Asada, Zaorálek řekl, že v té době nemohl tušit, co se stane. „Asad vystupoval jako civilizovaný oftalmolog, ne jako diktátor. Nikdo by si nevsadil, že o tři roky později vypukne takové násilí. Naše cesta byla úzce koordinována s naším ministerstvem zahraničí a hájili jsme tam linii Evropské unie," dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
