Koudelka ,,hlídá” už i studenty. Školy v ČR prý v ohrožení

S nápadem systematické spolupráce mezi univerzitami a zpravodajskými službami přišla před necelými dvěma lety Evropská komise Ursuly von der Leyenové. A záhy tento plán posvětili ministři členských států. Agenda „protivlivové bezpečnosti“ a „bezpečného výzkumu“ se stala jedním z dominantních témat ve vědě a výzkumu. Tento tlak ale nepřichází pouze z Bruselu.

Už v roce 2021 zpracovalo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH, dnes CHH) na Ministerstvu vnitra, vedeném sociálnědemokratickým ministrem Janem Hamáčkem, metodiku pod názvem Protivlivový manuál pro sektor vysokých škol. Kontroverzní útvar v něm tvrdí, že univerzity jsou prý nedostatečně chráněné proti vlivovému působení cizí moci. A že je nezbytné to změnit.

Dokument proto navrhuje konkrétní opatření. Mezi ně patří zřizování funkcí manažerů protivlivové bezpečnosti, školení pro zaměstnance i studenty a zavedení systému hlášení incidentů a pravidel komunikace s cizinci či chování během pobytu v zahraničí. A v neposlední řadě také institucionalizace spolupráce s tajnými službami.

Centrum proti hybridním hrozbám varuje, že riziko působení cizí moci je zcela reálné, a vyzývá proto k aktivnímu hlášení všech relevantních skutečností bezpečnostnímu manažerovi na univerzitě či přímo BIS a sepisování podrobných záznamů ze strany akademiků a studentů. Podle autorů mohou hrozbu představovat zdaleka nejen cesty do zahraničí, ale také návštěva cizinců na pracovištích v České republice anebo klidně i komunikace s kamarády. Manuál varuje před neformální komunikací s cizími protějšky a proaktivnímu hlášení všech kontaktů.

Ministerstvo vnitra jde ale ještě dál a důrazně vysokým školám doporučuje, aby sledovaly nejen bezpečnostní rizika, ale také politickou činnost. „Stanovte jasná pravidla pro bezpečné cestování do zahraničí, přijímání darů, chování se při jednáních s cizí mocí, ale i pro politické aktivity studentů a zaměstnanců,“ radí manuál.

Centru proti hybridním hrozbám pod Vítem Rakušanem za Fialovy vlády zdatně sekundoval resort školství – i ten byl shodou okolností v rukou ministrů za STAN. V roce 2023 MŠMT nejprve založilo Meziresortní pracovní skupinu pro potírání nelegitimního ovlivňování ve vysokoškolském a výzkumném prostředí, aby o rok později mohlo vydat soubor metodik, které mají české vědce a studenty chránit před působením cizí moci, dezinformacemi a dalšími hybridními hrozbami.

Hlavní slovo v přípravě příslušných dokumentů hrálo opět Rakušanovo Ministerstvo vnitra. Autoři zdůvodňují potřebu těchto metodik odkazem na Bezpečnostní strategii České republiky, kterou Fialova vláda v roce 2023 přijala, požadavky ze strany orgánů EU i výroční zprávy BIS a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Obsahově navazují na Protivlivový manuál pro sektor vysokých škol a ani neskrývají ryze politické cíle – přispět k větší bezpečnosti České republiky, EU a NATO. I proto nově musejí vysoké školy ve svých každoročních zprávách o činnosti pro MŠMT jasně deklarovat, jakým způsobem posilují svou odolnost vůči „nelegitimnímu ovlivňování“.

Třebaže tyto metodiky zatím nejsou závazné, jejich doporučení jsou v čím dál větší míře uváděna do praxe. Přední vysoké školy včetně Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého či Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) už mají své manažery protivlivové bezpečnosti a nastavují interní pravidla pro „posilování odolnosti“ vůči vnějším hrozbám.

VŠCHT své zaměstnance a studenty přímo vybízí, aby studovali výroční zprávy BIS. Univerzita Karlova zase spolupracuje s bezpečnostními složkami v „prevenci šíření propagandy a dezinformací“. Kromě manažera protivlivové bezpečnosti na rektorátu univerzita jmenuje pověřence institucionální odolnosti na jednotlivých pracovištích.

Sekuritizace výzkumu se nevyhnula ani Akademii věd. Tam vznikly funkce koordinátora institucionální odolnosti na úrovni jednotlivých pracovišť. Jedna z interních směrnic ukládá zaměstnancům povinnost absolvovat bezpečnostní školení, neprodleně hlásit bezpečnostní incidenty a eliminovat možnosti pro uplatnění vlivu cizí moci na pracovišti. V případě porušení této povinnosti akademikům hrozí vyhazov.

V dubnu loňského roku se v Praze uskutečnila první pracovní schůzka k institucionální odolnosti vysokých škol. Účastnila se jí Věra Jourová, v minulosti místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, dnes prorektorka naší nejstarší univerzity. Právě Jourová hraje výraznou roli v prosazování protivlivové agendy v českém prostředí.

K mnohem zajímavější události ovšem došlo v září. V moravské Třešti se totiž setkali pracovníci vysokých škol a Akademie věd s představiteli BIS, NÚKIB, Ministerstva vnitra a také jedné z neziskových organizací. Ředitel BIS Michal Koudelka zde zástupce akademické obce vyzval k aktivní spolupráci s tajnými službami. „Existuje mnoho zemí, u kterých sledujeme snahu nelegitimně infiltrovat naši akademickou sféru. Mezi nimi figuruje Rusko, ale zdaleka nejvýznamnější je Čína,“ varoval vědce.

Paradoxní je, že před riziky spolupráce s cizí mocí na akci varoval i Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis, který figuruje na výplatní pásce americké National Endowment for Democracy (NED) a řady organizací z Tchaj-wanu. Podobně paradoxní je i skutečnost, že celá agenda protivlivové bezpečnosti byla prosazována v úzké spolupráci s americkými a britskými institucemi. Tedy s cizí mocí. Akademie věd rovnou přiznává, že důležitým partnerem pro sdílení informací a zkušeností je britská ambasáda v Praze.

Na tento paradox upozorňuje například poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). Poukazuje na fakt, že české metodiky jsou přijímány pod tlakem EU, svého druhu cizí moci. A dodává: „Celé nařízení připomíná komunistické praktiky boje proti kapitalismu a imperialismu. Na vysoké školy toto nepatří. Je to jasná snaha o omezení svobody slova. Neomarxisté se snaží vnutit své oblbující praktiky po základních a středních školách i na vysoké školy a do vědeckého prostředí,“ řekl ParlamentnímListům.cz bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.

Senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 se domnívá, že agenda „bezpečného výzkumu“ má své opodstatnění. Zároveň ale varuje před nadměrnou politizací a paranoiou, která může české vědě jedině uškodit. „Pokud by měla být tato oblast silně zpolitizovaná a jednostranná, tak to dobře nebude a udělá to víc škody než užitku. Agentománie je totiž nejen na vysokých školách zdrojem autocenzury a v konečném důsledku horších výsledků. Takže pokud bych měl něco doporučit nové vládě pro futuro, tak by to měla být střídmost a individuální přístup, a nikoli seznamy a generalizující opatření,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Hraba.