Úspěch protestních, nacionalistických a euroskeptických stran ve volbách do Evropského parlamentu byl studenou sprchou pro tradiční strany, které jsou sdruženy zejména v Evropské lidové straně a frakci evropských socialistů. Ty totiž naopak oslabily.

Někteří komentátoři větší propad dominantních politických skupin předpovídali. Přisuzovali to finanční, dluhové a ekonomické krizi. Schneider argumenty o ekonomické krizi a jejích sociálních dopadech úplně nezavrhuje, ale zároveň je považuje za trochu alibistické. Máslo na hlavě prý mají i politické elity. Ty totiž nedokážou vysvětlit výhody evropské integrace svým voličům. A pak se populisticky schovávají za bruselskými institucemi.