Zase nic. Sněmovna nepohla s problémem RRTV, ani ÚSTR. V jednom případě se přitom řeší skandál za stovky milionů

19.12.2018 15:00

Poslanci měli ve středu odpoledne napilno. Jednaní o státním rozpočtu na příští rok, ale i o dalších věcech. Na stole mají volbu člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V této souvislosti se sluší připomenout, že se ÚSTR ocitl v hledáčku senátorů, kteří žádají, aby hospodaření ÚSTR prověřil Nejvyšší kontrolní úřad. Kvůli rekonstrukci budovy ústavu, kde mohlo dojít ke škodě až 150 milionů.

Zase nic. Sněmovna nepohla s problémem RRTV, ani ÚSTR. V jednom případě se přitom řeší skandál za stovky milionů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Začala řádná prosincová schůze sněmovny. Na programu by měla mít i zdanění církevních restitucí

Vystoupil poslanec Martin Kolovratník a spravil Sněmovnu o chystané volbě. Volí se člen dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury. Kandidáti byli původně tři: Libor Joukl za ČSSD, Miloslava Pošvářová navržena Piráty a poslanec Pavel Pustějovský navržený ANO. Poslanec Pustějovský ovšem v úterý zaslal svou rezignaci, o místo v dozorčí radě se tedy utkali pouze Joukl s Pošvářovou.

Místopředseda Sněmovny Petr Fiala musel několikrát usměrňovat své kolegy, kteří hlasitými slovními projevy rušili průběh rozpravy. Sněmovna odsouhlasila, že nový člen dozorčí rady bude vybrán tajnou volbou.

Poté Sněmovna otevřela bod 146 – návrh na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Martin Kolovratník informoval kolegy, že o jedno volné místo se v tajné volbě utkají čtyři kandidáti – Jaroslav Kravka (nominoval poslanecký klub KSČM), Vadim Petrov (ANO), Milada Richterová (TOP) a Olga Ulrichová (Piráti). Sněmovna v tomto bodě opět hlasovala tajnou volbu.

Kolovratník po půl třetí odpoledne oznámil, že volba v prvním kole nebyla úspěšná, žádný z kandidátů nedostal nadpoloviční počet hlasů, a volby tak budou pokračovat. Jaroslav Kravka získal 18 hlasů, Petrov 76 hlasů, Richterová 29 hlasů a Ulrichová 25 hlasů. Do druhého kola tedy postoupili Petrov a Richterová. Pro vítězství některého z kandidátů v prvním kole bylo třeba získat minimálně 92 hlasů.  

Doporučoval se i nový člen rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Kolovratník informoval, že do rady ÚSTR nevolí kandidáty Sněmovna, pouze vybírá návrhy pro Senát. Kandidáty jsou: Zdeněk Bárta za KDU-ČSL, Lukáš Jelínek nominovaný ČSSD, Pavel Kugler za ODS, Jiří Padevět za STAN a Mikuláš Pešta, kterého navrhli Piráti. Sněmovna slíbila postoupit všechny kandidáty, kteří získají nadpoloviční počet hlasů.

V rozpravě se přihlásil poslanec Pavel Žáček z ODS, který byl vůbec prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. „Ústav se nachází v kritické situaci,“ řekl Žáček a ocitoval Aleše Cimbalu, který kritizoval členy ve vedení ÚSTRU. Porušení povinností při správě cizího majetku. Spolupachatelství.

„Byly zahájeny úkony trestního řízení. Věc je vedena pro podezření ze spáchání trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, a poškození finančních zájmů Evropské unie, to vše ve spolupachatelství,“ sdělil serveru Lidovky.cz před časem Aleš Cimbala, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze, jenž konání policie dozoruje.

„Položmě si otázku, jak je možné, že vedení ÚSTR je z tohoto vyšetřováno,“ divil se Žáček. Kuglera, Padevěta a Pešty se prý tyto skandály netýkají, jak Žáček uvedl a vyzval poslance, aby hlasovali pouze pro tyto tři kandidáty a tím pádem vynechali kandidáty lidovců a ČSSD.

Nakonec do druhého kola volby člena Rady ÚSTR postoupli všichni uvedení kandidáti.

Druhé kolo volby se může konat ještě do konce roku, nebo až v lednu, podle toho, jak se poslanci dohodnou.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…