Stropnický uvádí, že v první řadě by se o zvládnutí uprchlické krize měla postarat policie, zpravodajské služby, administrativní aparáty zabývající se azylovým řízením či bezpečnostní složky chránící vnější schengenskou hranici. V případě masivní krize nezvládnutelné standardními prostředky by dle českého ministra obrany měla teprve přijít na řadu armáda, která je schopná účinně přispět k ochraně hranic. „Rozhodne-li vláda, vojáci jsou a budou připraveni podobný úkol plnit,“ ujišťuje Stropnický.

Šéf rezortu obrany jedním dechem dodává, že Česká republika má na rozdíl od většiny evropských zemí tu výhodu, že kromě mezinárodních letišť nemusí střežit ani metr vnější schengenské hranice. „V kombinaci s relativně nízkým počtem běženců u nás by proto bylo neadekvátní, kdyby to byla naše země, která by jako jedna z prvních začala provádět mimořádná opatření v podobě nasazení stovek či tisíců vojáků,“ myslí si Stropnický.

Ministr obrany v komentáři pro deník vlastněný jeho stranickým šéfem Andrejem Babišem také uvedl, že česká diskuze o migraci bohužel dosáhla mnohdy iracionálního charakteru. Podle Stropnického ale nedává smysl, aby se obyvatelé České republiky báli migrace nejvíce z celé Evropy, jak prý odhalují některé průzkumy. Stropnický navíc přemítá nad tím, co všechno může ohrozit naši svobodu a stabilitu a zda se vždy jedná pouze o námi nekontrolovatelné vnější vlivy. „Pravda je taková, že důležité je i to, jak na vnější hrozby sami reagujeme a zda je naše reakce adekvátní a racionální. V historii najdeme mnoho příkladů, kdy přehnaná reakce na vnější hrozbu měla pro svobodu a stabilitu společnosti horší důsledky než ohrožení samotné,“ říká ministr obrany.