Think tank Institut pro politiku a společnost pořádal on-line debatu na téma změny volebního zákona a jeho dopadu na politické strany. Debaty se zúčastnil i předseda Senátu Miloš Vystrčil a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Před pár týdny byly Ústavním soudem zrušeny některé pasáže volebního zákona. Dosavadní volební zákon prý upřednostňoval velké politické strany před těmi menšími.
Vystrčil na úvod pověděl, že v ústavě je jasně napsáno, že Poslanecká sněmovna se volí na základě poměrného systému a i ten nález Ústavního soudu tu proporcionalitu jasně zdůrazňuje. „Téměř se mi zdá, že nedává moc prostoru pro to, abychom sestavili to složení té Poslanecké sněmovny jinak, než proporcionálně, to znamená odpovídajícím způsobem dle procentního zisku těch jednotlivých stran a případně koalic, které se do Sněmovny dostaly,“ řekl předseda Senátu. Prý se tedy budou snažit opravit volební zákon tímto směrem.
Který případný kandidát na prezidenta vás oslovuje nejvíc?Anketa
Předseda horní komory též citoval úryvek z nálezu Ústavního soudu. „Myšlenkou té podstaty poměrného zastoupení a jejího naplnění je právo na zastoupení v Parlamentu, které má každá skupina voličů v poměru, který odpovídá velikosti jejího podílu na celkovém počtu voličů,“ zdůraznil Vystrčil. Dle něj tedy Ústavní soud říká jasně, že v Poslanecké sněmovně má být tolik zástupců té strany, která odpovídá podílu na celkovém počtu voličů. Prý tedy při tvorbě volebního zákona není kam uhnout.
Prozatím se prý sešly stálé komise pro ústavu obou komor a udělal se seminář o změně volebního zákona. Semináře se zúčastnili odborníci, kteří tedy pověděli, co přesně v nálezu ústavního zákona je. „My jsme to potom přepsali a rozdali na setkání všem poslancům a senátorům, kteří o to měli zájem, aby si případně mohli přečíst, co si myslí o tom nálezu Ústavního soudu lidi, kteří se tím celý život zabývají,“ pokračoval Vystrčil.
Fotogalerie: - Zahájení očkování
25. února se sešli zástupci horní a dolní komory, tedy předsedové obou komor a předsedové senátorských a poslaneckých klubů, předsedové ústavodárných výborů či předsedové stálých komisí pro ústavu. „Shodli jsme se na harmonogramu, a to na tom, že by snad v tomto týdnu, případně nejpozději v dalším týdnu měla Poslanecká sněmovna do prvního čtení pustit nějaký návrh volebního zákona,“ upřesnil Vystrčil. Prý může použít návrh, který již navrhla KDU-ČSL, popřípadě může použít návrhy z dílny vlády. Dodal též to, že na únorové schůzce všichni zástupci souhlasili se zanecháním 14 volebních krajů. Zároveň by měla existovat určitá načítací volební klauzule, tedy určitá procentní hranice pro koalice.
Ke schválení návrhu by údajně mělo dojít do konce května. „Já jsem až překvapen, jaké míry shody jsme dosáhli na tomto poměrně reprezentativním setkání,“ uznal Vystrčil.
Se změnou volebního zákona se však prý nabízí i jiná otázka, a to ohledně korespondenčního hlasování. Takovou otázku totiž obdrželi. „Zda existuje nějaká možnost, že by v rámci té chystané novely byla nějakým způsobem provedena i otázka korespondenčního hlasování, protože to je téma, které samozřejmě ve Spojených státech v souvislosti s volbou prezidentskou, která se nedávno konala, poměrně rezonovala,“ zamýšlel se moderátor diskuse Jakub Šíp. On sám si však myslí, že na to čas nebude.
Řečníci se shodovali v tom, že to je v současné době věc zcela mimo diskusi, jelikož je prý třeba ve velmi krátké době se shodnout na tom, co ve volebním zákoně chybí, což je způsob přepočítávání hlasů na mandáty. „Všechno ostatní si myslím musí počkat na dobu, kdy na to bude čas,“ pověděl politolog Tomáš Lebeda. Ten též dodal, že je třeba v budoucnu diskutovat o zrušení dvou volebních dnů. „Ta noc z pátka na sobotu je mimořádně nebezpečnou, to už máme empiricky prokázané z komunálních voleb,“ zdůraznil.
Ppřipojil se i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Nejprve se omluvil za pozdní příchod, řídil schůzi Sněmovny o hodinu déle, než měl, což se mu prý stalo poprvé po dlouhé době, ale bylo to dáno vypjatostí debaty. „Opět jsem vykázal Volného ze sálu,“ pověděl Vondráček s úsměvem na rtech.
Dále pověděl, že společná debata v Senátu byla poměrně příjemná. „Nepříjemné to bude, až se potkáme jako politici, ale když se budeme bavit jako teoretici, tak si můžeme popovídat o nějakém většinovém prvku v poměrném systému nebo kde vlastně je ideál poměrného systému,“ myslí si Vondráček. On sám má obavy, že rozhodnutí Ústavního soudu ohledně používání doktríny poměrného zastoupení, může způsobit za deset či dvacet let problém. „Málokdy se mi stane, že jsem vlastně s každým slovem souhlasil s panem Petrem Fialou, když mluvil v Senátu, já mám úplně stejný postoj k věci jako on,“ popsal a dodal, že by byl rád za systém, který by pár jednotkami mandátů zvýhodnil vítěze voleb tak, aby mohl sestavit vládu.
Nelíbí se mu, že kvůli časovému tlaku neproběhne debata o dalších alternativách volebního zákona. „Teď mi přichází maily, že až do roku 1946 se hlasovalo v zemích moravských, slezských a českých zvlášť a ať tedy uděláme dva obvody český a moravskoslezský. Za normálních okolností bychom si o tom povídali, udělali bychom nějaký seminář, ale my nemáme čas, my budeme zkracovat lhůtu pro druhé čtení, aby to ten Senát od nás dostal tak, abychom v květnu měli zákon, takže je to velice nekomfortní situace pro mě jako pro člověka, který se o tyto věci zajímá,“ zdůraznil Vondráček.
Fotogalerie: - Ázerbajdžánské Lidice
Jak rychle Radek Vondráček přišel, tak rychle i odešel. Najednou se totiž zvedl od počítače a se slovy, že musí jít hlasovat a že se omlouvá, si vzal roušku a utíkal hlasovat do sálu. Na obrazovce tedy zůstalo pouze jeho prázdné křeslo.
Miloš Vystrčil
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
