Pane doktore, začala nám sezóna „zahajování kampaní“. Premiér Fiala čelil propalestinským demonstrantům a jeho nová politická souputnice, herečka Iva Pazderková, je odrazovala slovy, že by tady také mohli za rok stát a povinně mávat ruskými vlajkami. Myslí to dramatická umělkyně vážně podle vás?

Předpokládám, že ano! Někdo si dnes myslí, že o tom Iva Pazderková může být přesvědčena jen do výše svého honoráře, a také své marnivosti, která ji dovedla až na hranici politické satiry, ale já si myslím, že to myslí upřímně. Spojení Petra Fialy a paní Ivy je zajímavé, a rád budu sledovat jejich úspěchy na poli teatralizace české politiky. Třeba to bude zábavnější, než ta televizní nerudovná překřikování do minulosti odcházejících reprezentantů nejrůznějších politických stran. Nebo naopak těch, kteří si myslí, že český veřejný prostor je pro ně připraven posloužit stejně, jako tolik nechvalně známé politické šmíře, která opakovaně a vytrvale reprezentuje „lid, který je zdrojem veškeré státní moci zákonodárné, výkonné a soudní“.

Jaký ohlas to bude mít u těch obvykle téměř 40 % občanů, kteří k volbám nepůjdou a těch, kteří své hlasy rozředí mezi strany nevolitelné, samozřejmě nevím a přítomnost půvabné paní Pazderkové na náměstích je k volebním urnám přivede asi sotva. Ale jako vtip to sem patří, jako maškary do masopustního veselí. Možná že se dokonce ukáže, že to s těmi ruskými vlaječkami a mávátky mysleli vážně a že na dalším překostýmování se tam někde u nich v zákulisí už pracuje.

Oni často říkají, že když nebudeme loajální partner Západu, bude tu ruský a čínský vliv. A tím „ruským a čínským vlivem“ se myslí suroviny či obchodní partnerství, které nebude mluvit o lidských právech. Připomíná vám tato úzkost něco, nebo je to novinka?

Pan ministr zahraničních věcí Lipavský to asi před dvěma třemi dny řekl v nějaké TV (asi ČT) ještě rozhodněji. „Nejdříve musíme porazit Rusko, potom Čínu!“ Trochu to připomíná pověstnou metodu žaves (žádné velké ……), ale kdo ví, třeba máme nějaké wundervaffen a ony si ty dva kontinenty před námi kleknou.

Máte pravdu, že to připomíná léta dozrávání přátelství mezi Čechoslováky, Francouzi a Angličany před Mnichovem. Jejich vyvrcholením bylo rozčarování našich předků z dohody našich tak intimních přátel s Hitlerem a Mussolinim. Zase se tedy o nás postarají staří známí a úzkost bude vystřídána šedou realitou. Důvody tohoto prozření se jistě snadno najdou. Předpokládám, že tentokrát to bude „střet civilizací nebo válka kultur“ podle Huntingtona, kterým jsme tak vášnivě aplaudovali na Hradě v posledních letech minulého století. Neobávám se však, že se nebude mluvit o lidských právech a demokracii, to je osvědčené mimikry, které je použitelné v jakékoliv válce s jakýmkoliv nepřítelem. Ona ta naše současná politická reprezentace, nebo alespoň její podstatná část, bude zase klidně hrát na balalajku a tentokrát i na nějakou čínskou jadeitovou flétnu. Ale jak také umíme říkat, ty melodie budou specificky české.

Fotogalerie: - Jo, pojďme na to

Jak jste sledoval show na petičním výboru PSP, kde jakási paní Katie Koch žádala odtajnění dokumentů svědčících o tom, že Filip Turek měl Íráncům slibovat vystoupení ČR z NATO a přistoupení k BRICS a Kateřina Konečná dělala kšefty s ukrajinským obilím? Zástupci tajných služeb vypadali dost konsternovaně.

Ano, sledoval jsem to dost pozorně, protože mne zaujalo, zda se nejedná o nějaký miniaturní „Íran-gate“ dovezený ze Spojených států, model z let irácko-íránské války. Ukázalo se, že asi jenom někdo navštívil „Írán gate restaurant café“ uprostřed Prahy a tam se mu dostalo inspirace. Oni se ti současní Jamesové Bondové baví stále stejně jednoduše a bez fantazie, bez chuti a bez zápachu. Jako v britských nekonečných příbězích o své i jejich velikosti. Pozvou si nějakou Katty na kafe, tam jí dodají nápad a ještě si to nechají doma vyúčtovat. Že to ta holka trochu poplete není nic výjimečného. Média také potřebují každý den novou potravu a kde ji stále hledat.

Že Turek slibuje Peršanům vystoupení ČR z NATO je trochu nelogické, protože Turecko je věrným členem této mírotvorné organizace celá léta, ale literárně je to však objevné. Ale konec konců, Turek jako Turek, zajímavější je, kdo všechno může kšeftovat s ukrajinským obilím. Na Ukrajině se podle včerejších zpráv ztratilo asi 700 mil. USD a třeba se o nich dovíme díky nějaké nové indiskreci třeba až z Íránu. Anebo je to jinak, a tak to vámi citované děvče (nebo chlapec či snad obojí) přijde do voleb ještě s něčím lepším.

Předpokládejme, že oba státníci, kteří mají ke konfliktu na Ukrajině co říct, spolu opravdu hovořit budou. Pak si dovoluji prorokovat, že nepovedou řeči jen o Ukrajině. V takovém případě ta „silná slova z Evropy“ mohou být jiná, než si nejbojovnější Estonci, Němci, Poláci a někteří Britové myslí. A asi nedojde ani na zajímavé nápady z České republiky, kde sice český prezident by americkému ruku nepodal, ale předseda vlády, a vlastně celá vláda jako jeden muž, by mohla pronést rozhodná varování. To slovní spojení „za jakýchkoliv okolností“ je, samozřejmě, zlověstné a pro pojmenování jednání, které k ničemu nevede, pověstné.

Miroslava Němcová i 35 let po pádu komunistického režimu bude proti komunismu. Nejnověji jí chtěla v OVM Kateřina Konečná předat knížku Fialovy pohádky. Konečná sama převzala od ministra Lipavského ve stejném pořadu satirickou knížku „ruských pohádek“. Němcová však publikaci vztekle hodila za sebe. O čem to svědčí?

Paní senátorka je obětí své složité politické minulosti a není to poprvé, kdy reaguje spíše jako politická aktivistka než senátorka. Je ovšem pravda, že zejména v posledních letech se přidala na stranu těch veřejnosti známých členů ODS, kteří nešíří dobrou pověst této strany v české politice. Není samozřejmě jediná, ale vzhledem k jejímu věku bychom mohli snad i tu její nervozitu tolerovat. A předpokládám, že si podobných vzrušení do voleb ještě užije. Ale v každém případě, přítomnost pana Lipavského a paní Němcové na jedné scéně se někomu může zdát nezapomenutelné.

Psali jsme:

Remíza. Poláky čeká druhé kolo prezidentských voleb

„Jsem prezidentem,“ tvrdí rumunský kandidát. Čísla ale hovoří jinak

V ruce mikrofon koalice SPOLU a šel na věc. Bolek Polívka se pomodlil

Prezidentem Rumunska se zřejmě stane Dan. Simiona může zachránit diaspora