„Státy mají především zájmy, nikoli přátele. V minulosti to bylo tak, že každý nový americký prezident se pokoušel nějakým způsobem urovnat vztahy s Ruskem. Nepředpokládalo se, že Rusko může mít expanzivní plány, že může zvažovat zábor cizího území. Poznání, že tomu tak skutečně je, znamená, že začaly rozpory. V tomto případě přichází Donald Trump do Bílého domu s představou, že hlavním protivníkem Spojených států je Islámský stát a že právě v této oblasti je schopen s Ruskem spolupracovat spíše než provádět nějaké nepřátelské zadržování,“ uvádí Fištejn.

Zároveň dodává, že Trump je v zahraniční politice málo zběhlý a neovládá ani politický zeměpis, geopolitiku. A to se dle jeho názoru musí projevit. „Trump je tvrdý obchodník a vnímá zahraniční politiku z hlediska ‚kravského handlu‘ – co můžeme dostat výměnou za to, co dáme? V této situaci je naprosto nesrozumitelné, co by asi tak jako protiváhu mohl poskytnout Kreml Spojeným státům výměnou za uznání anexe Krymu nebo záboru části pobaltských států,“ zmínil Fištejn. Sýrie je dle jeho slov území, které momentálně nepatří nikomu. „Jako územně celistvý stát je neobnovitelná. Trump je dobrý obchodník a pokud mu není co nabídnout, proč by něco nabízel ze své strany,“ dodal.

A všímá si i vztahu vůči Izraeli, kdy v současné době podle něj rozhodnout se pro Izrael znamená rozhodnout se proti Rusku. „Protože jak píší izraelská média, mezi Ruskem a Izraelem probíhá – zatím nepříliš viditelně – ostrý konflikt,“ dodal.