O kom jste v souvislosti s evropskými volbami slyšeli nejvíc?Anketa
V těchto dnech prý televizní reportér prožívá hlubokou frustraci z toho, co zažívá na Moskvou okupovaném Krymu. Viděl prý únosy nepohodlných novinářů, mlácení oponentů a fanatickou nenávist, které dokázal dát průchod pouhý pokus o polemiku. To vše po návratu z Krymu prozradil serveru Aktuálně.cz.
Šokuje jej prý zejména, jak se dokázala ujmout ruská propagandistická teorie o fašistech a banderovcích, kteří prý nyní ovládají Kyjev. „Fascinace banderovci a údajnými nacisty mě ve spojení s Majdanem vyvádí z míry a šokuje,“ říká reportér. „Na Majdanu samozřejmě byli i pravicoví radikálové či nacionalisté ze strany Svoboda. Nikdy ale netvořili jádro Majdanu, natož hlavní část protestního proudu,“ zdůrazňuje.
Navíc při hodnocení událostí na kyjevském Náměstí nezávislosti i ve zbytku ukrajinské metropole je prý třeba vzít v úvahu strázně, kterými si prošel ukrajinský národ. Ten má za sebou velmi komplikovanou historii a její možná nejkrvavější epizodou je éra podřízení Rusku za Sovětského svazu.
Ze všeho nejvíce jej ale šokuje, že o banderovcích vykřikují Rusové, kteří se sami nedokázali s vlastní krvavou minulostí vypořádat. „Nejsou schopni připustit ani milimetr argumentů o stalinských čistkách, vraždách, masových represích a sibiřských koncentrácích,“ žasne Pazderka, že titíž lidé suverénně kážou o krvavé minulosti ukrajinských separatistů.
Podle Pazderky je ale tato taktika propagandisticky velmi šikovná, protože umožňuje oživovat staré sovětské slogany o boji proti fašistům a vrátit vše do osvědčených prizmat velké vlastenecké války.
Hnutí na Majdanu podle něj bylo mnohem pestřejší, a především proevropské. Většina lidí z tohoto hnutí skutečně upřímně chtěla změnit politiku a zlepšit správu své země. Je prý samozřejmě pravdou, že se mezi nimi objevují i extremisté, ale to prý není nic neobvyklého. Například v Polsku jsou prý velmi podobní příznivci extrémní pravice, kteří jej jednou při natáčení málem zmlátili.
Následně však redaktor přiznává, že hnutí Majdan se podstatně proměnilo od svých počátků v listopadu do února, kdy proběhly krvavé střety. „Začala se projevovat obrovská frustrace lidí a s ní přibývalo i radikálů, mladíků v maskách a s baseballovými pálkami v rukou. Ten rozdíl je obrovský,“ připouští. Každým dnem prý pozoroval stále agresivnější a agresivnější chování.
Fotogalerie: - Máte slovo
Mnohem víc jej ale prý traumatizují zážitky z Krymu. Sám prý za léta práce v Rusku zná místní mentalitu a uznává, že Rusové na Ukrajině musí mít svá práva. S Rusy na Krymu se však prý ve zfanatizované atmosféře vůbec nedalo bavit. Pohled Rusů podle něj připouštěl jen souhlas a přátelství, nebo nesouhlas, a v tu chvíli jej považovali za nepřítele.
„Úplně mě to paralyzovalo. Prostě jsme si to s nikým, s kým jsme natáčeli, nebyli schopni vysvětlit,“ vzpomíná. Postupně prý situace zašla tak daleko, že mu místní Rusové začali vyhrožovat, narušovat přímé vstupy do vysílání, a dokonce slibovat, že si jej „najdou“. Rozhodně na tom ale prý nebyl tak špatně jako ukrajinští novináři, kteří před referendem najednou začali mizet.
„Ruštinu, ruský národ a jeho kulturu jsem nikdy nepovažoval za méněcenné. Mám k nim obrovský respekt a vždy ho budu mít. Ale nástup sovětské mentality v novém hávu, kterou jsem na Krymu zažíval, mě vystrašil,“ uzavřel reportér.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
