Úvodem se hovořilo o analýze cen másla, kterou si vyžádal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Předpokládám, že z té analýzy vyjdou data a ta data budou ukazovat, jak asi vypadá ten cenový vývoj. Ukáže se, doufám, reálná situace. I díky tomu politickému tlaku jsou marže na ceny másla minimální,“ míní Nováková.
„Troufám si tvrdit, že až ta analýza pozná světlo světa, bude ta cena másla úplně jiná. Nyní už cena másla stagnuje. Myslím si, že ta cena se dostala na nějakou jasnou úroveň,“ podotkl Toman. Marže se podle něj pohybuje mezi 10 a 20 procenty. „Výrobci a řetězce se dostaly do nějaké komunikace, neočekávám tedy, že by cena měla růst. Troufám si tvrdit, že toho másla bude dost a ta cena se bude pohybovat jako dnes,“ dodal.
Nic výrazného si od analýzy neslibuje ani Josef Stehlík. „Nejsem ale přesvědčen o tom, že politický tlak vyvolal snížení cen másla. Jsem přesvědčen o tom, že to snížení tlaku na nákup másla, ta situace, která nastala, se uklidnila. Cena másla bude stagnovat, ale rozhodně nebude růst,“ ujistil Stehlík, jehož asociace nechce vstupovat do marží.
„Obchodní přirážky jsou nepřiměřené,“ poznamenal Toman kriticky. „Chtěli bychom, aby se řetězce chovaly stejně jako v Německu nebo na západ od nás,“ dodal.
Nováková se domnívá, že v potravinovém řetězci by měli všichni prosperovat. „Ale měli bychom si uvědomit, že trh s potravinami má svoje horní limity. Spotřeba potravin neporoste nijak dramaticky. Je třeba dodávat do obchodu to, co zákazník chce,“ podotkla.
„My tady máme dneska dotované zemědělství, máme tady dotovaný zpracovatelský průmysl a máme tady dotovaný obchod,“ sdělila také Nováková.
Stehlík pak hovořil o mléku, kdy zhruba 20 procent mléka, které v Česku vyrobíme, se zpracovává v německých mlékárnách a pak se vrací zpátky. „Spousta producentů mléka je rádo, že mléko odbydou do Německa. Zaplať pánbůh za to, že máme volný trh,“ podotkl Stehlík.
Toman poukázal na to, že v České republice probíhá nejvíce akcí. „Proč ty ceny nemohou být stabilní?“ zeptal se Toman, jenž sice respektuje, že jde o obchodní politiku řetězců, ale nepovažuje to za správné.
Ten se následně vyjádřil k tomu, zda přijal nabídku do menšinového kabinetu šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. „Závazná nabídka nepadla. Nechtěl bych to komentovat. Je to záležitost pana předsedy Babiše,“ vyhnul se odpovědi Toman.
Diskutéři pak hovořili o zákonu o významné tržní síle, kdy například Toman se domnívá, že zákon toho mnoho vyřešil, ale nelze říct, že by se jej nikdo nesnažil obcházet. Do sporu v této otázce se dostal s Novákovou.
Závěrečným tématem pak byla dvojí kvalita potravin. „Dvojí kvalita se netýká českých výrobků. Týká se nadnárodních, globálních firem. Je potřeba říci, co je dvojí kvalita,“ zmínil Toman. „Obchodníci byli první, kteří na dvojí kvalitu upozorňovali. Už v roce 2005 obchodníci prosili, aby se tato situace řešila,“ sdělila Nováková. „Výrobky vskutku vypadají mnohy stejně, ale mají rozdílnou kvalitu,“ míní Nováková. Dodává však, že je nutné definovat, co vlastně kvalita je.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
