Že za komunistů bylo lépe? Novinář se ponořil do dat a předložil výsledek

02.05.2018 20:41

Snad každý během svého života alespoň jednou zaslechl tvrzení především příznivců socialismu, že za komunistů bylo lépe a byly alespoň nějaké jistoty. Na to, zda toto tvrzení platí a jak se vlastně za dvacet devět let od revoluce změnila naše společnost, se zaměřil reportér serveru Seznamzprávy.cz Pavel Cyprich v dalším díle Datažurnálu, jehož cílem je dívat se na největší kauzy naší doby jiným pohledem.

Že za komunistů bylo lépe? Novinář se ponořil do dat a předložil výsledek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Demonstrace za zachování svobody slova a médií v reakci na inaugurační projev prezidenta Miloše Zemana

Hned v úvodu Cyprich upřesnil, že na život za komunismu a dnes se podíval ve spolupráci s datovými novináři ze Samizdatu a vychází i z dat Českého statistického úřadu. A informace, které zjistil, jsou přinejmenším zajímavé.

„Většina potravin a zboží je dnes podle našeho přepočtu levnější a dostupnější. Levněji kupujeme i spotřební zboží. Zdražily naopak některé služby (lístek do MHD či svoz odpadu),“ upřesnil reportér a následně odhalil i fakt, že jsme vzdělanější společnost. Ubylo prý lidí se základním vzděláním a přibylo lidí s vysokoškolským titulem. Stále více lidí se podle zjištěných informací dokáže dorozumět cizími jazyky.

Dalším faktem je, že v současné době prý stavíme méně bytů. „Žijeme na větším prostoru a snižuje se počet lidí, kteří bydlí v jednom bytě,“ dodal. Další, co se změnilo, je i to, že se zvyšuje věk, ve kterém se vdáváme (ženíme) a pořizujeme první dítě. „Manželství vydrží méně než před rokem 1989,“ uvedl Cyprich s tím, že se prodlužuje věk dožití a přibývá lidí v důchodovém věku. Pravda také ale je, že kouříme více cigaret a pijeme o něco více alkoholu.

„Nechci říkat, že byl nedostatek potravin. Byly etapy v tom režimu, kdy musel být lístkový systém. Největším problémem bylo, že nebylo kvalitní zboží. Ten režim nedokázal na pulty obchodů dostat věci, o které měli lidé zájem,“ popisuje pro Seznamzprávy.cz tehdejší dobu historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda.

Vidět je celkem rychlý rozvoj oblastí na okraji velkých měst, kam se stěhují lidé a docházelo zde k výstavbě už za minulého režimu, uvedl Cyprich. „V osmdesátých letech šli do paneláků lidé, kteří byli součástí vyšší společnosti. Panelák byl lidmi brán jako výrazný pokrok režimu,“ vysvětlil Svoboda.

  • Původní zdroj ZDE

A v neposlední řadě byly součástí minulosti i komunistické zločiny. „Z politických důvodů bylo v Československu v letech 1948–1989 uvězněno více než dvě stě tisíc lidí. Popraveno bylo 248 osob,“ uzavřel reportér s tím, že při pokusu o přechod hranic s Německem a Rakouskem bylo zastřeleno 145 lidí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…