„Proč prezident Pavel koná velmi často proti zájmu České republiky a českých občanů?“ ptá se režisér Igor Chaun. Video s názvem „Proč nestojím za kolaborantem prezidentem PP“ je sestřihem tří úvah režiséra Chauna, jenž kriticky analyzuje působení prezidenta Petra Pavla a zpochybňuje jeho loajalitu k České republice.

Autor uvádí, že se k tématu rozhodl vyjádřit po své návštěvě Litomyšle, kde se ve stejnou dobu nacházel i prezident Pavel. Cílem bylo zamyslet se nad tím, v čím zájmu prezident jedná a proč jsou jeho kroky „protičeské“.

Režisér se zamýšlí nad společenskou a politickou situací, k čemuž ho podnítil silný zážitek z návštěvy Litomyšle. Právě tam se totiž ocitl v těsné blízkosti akce, na které vystupoval prezident Petr Pavel. Chaun popisuje, že zatímco on stál vně budovy, prezident uvnitř sálu, oddělen zdí, vyslovil myšlenky, které režisér považuje za zcela zásadní pro budoucnost země. Hlava státu hovořila o nutnosti, aby se Česká republika stala součástí Evropské federace, což autor videa vnímá jako šokující směr.

„Pravděpodobně jediné možné řešení pro Českou republiku jsou takzvané federální Spojené státy evropské,“ cituje režisér myšlenku, kterou považuje za akt na úrovni velezrady, neboť prezident při svém nástupu přísahal na ústavu suverénního státu.

Ve své kritice se Chaun opírá o právní rozbor, který si nechal zpracovat, a v němž konfrontuje prezidentovy vize s textem Ústavy České republiky. Rozbor připomíná článek jedna Ústavy ČR, podle kterého je Česko svrchovaný a jednotný stát, a článek dva, jenž definuje lid jako zdroj veškeré státní moci. Autor zdůrazňuje, že vznik federálního celku by nevyhnutelně znamenal zánik české suverenity a podřízení občanů nadnárodní ústavě, což je v přímém rozporu s principy, které by měl prezident chránit. V textu analýzy zaznívá, že „vznik Spojených států evropských by z povahy věci znamenal zánik svrchovanosti České republiky jako nezávislého státu“. Český lid by se v takovém případě stal pouhou regionální menšinou, jejíž hlas by v rámci velké federace činil zhruba dvě celé tři desetiny procenta.

Fotogalerie: - Voláme všechny Čechy!

Chaun ve videu upozorňuje, že prezident není soukromá osoba, ale nejvyšší ústavní činitel. Přestože uznává, že pouhý verbální projev na veřejné debatě nemusí nutně naplňovat skutkovou podstatu velezrady v trestněprávním smyslu, vnímá jej jako flagrantní porušení prezidentského slibu.

„Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony,“ cituje režisér slova, která podle něj stojí v ostrém kontrastu s propagací zániku samostatného státu. Podle Chaunova přesvědčení by hlava státu měla být prvním obráncem národní nezávislosti, a nikoli jejím hrobníkem.

Režisér také nastoluje otázku, v čí prospěch prezident vlastně jedná. Vyjadřuje obavu, zda Petr Pavel není pouze loutkou dosazenou globálními mocenskými zájmy nebo zbrojařskými lobby, které usilují o oslabení národních států. V závěru této části se autor vyznává ze své lásky k české zemi a jazyku a uvádí, že k natočení tohoto materiálu se cítil vnitřně nucen svou odpovědností vůči suverenitě a celistvosti vlasti. Klade si otázku, jak je možné, že velká část národa tyto souvislosti stále nevidí, a varuje před apatií, která by mohla vést ke ztrátě toho, co minulé generace pracně budovaly.

„Není možno mhouřit oči a strkat hlavu do písku,“ uzavírá režisér své varování před federalizací Evropy.

Prezident by měl hledat diplomatická řešení

Ve druhé části se režisér Igor Chaun zaměřuje na konkrétní seznam aktivit prezidenta Petra Pavla, které podle jeho názoru jdou výslovně proti zájmům České republiky a ohrožují budoucnost dalších generací. Upozorňuje, že ačkoliv je prezident stále vnímán jako morální maják, fakta hovoří o opaku. Ústředním bodem kritiky je prosazování Spojených států evropských, což autor vnímá jako faktický zánik české státnosti. K tomu se přidává prezidentova opakovaná podpora přijetí eura, kterou analýza ve videu označuje za likvidaci měnové suverenity. Podle Chauna by zrušení koruny znamenalo, že o české ekonomice bude rozhodovat Evropská centrální banka ve Frankfurtu, kde má naše země minimální vliv.

Další závažné riziko vidí režisér v prezidentově podpoře zrušení práva veta v Evropské unii. Ve videu zaznívá varování, že bez této fundamentální pojistky by Česká republika mohla být kdykoli přehlasována koalicí velkých států, jako jsou Německo a Francie, což je označeno za strategicky zcela nepochopitelné dobrovolné odevzdání nejsilnější páky malého státu.

Chaun rovněž kritizuje prezidentovo otevírání otázky majetkových nároků rodu Lichtenštejnů. Tento krok považuje za nebezpečné zpochybnění Benešových dekretů a poválečného uspořádání, které by mohlo otevřít cestu k milionům dalších restitučních nároků. „Prezident tím fakticky zpochybnil poválečné uspořádání, na kterém stojí legitimita českého státu,“ uvádí k jeho aktivitám.

Významná část kritiky se týká také oblasti bezpečnosti a zatahování země do válečných konfliktů. Režisér ostře odsuzuje takzvanou českou muniční iniciativu pro Ukrajinu, jejímž je Petr Pavel hlavním propagátorem. Podle analýzy ve videu se tímto krokem Česká republika stala logistickým uzlem pro zásobování jedné strany konfliktu a legitimním cílem v očích Ruska, což vystavuje české občany zvýšenému bezpečnostnímu riziku.

Chaun prezidentovi vyčítá, že jeho rétorika je konzistentně eskalační a postrádá jakoukoliv snahu o diplomatické či mírové řešení. „Prezident by měl být prezidentem míru a hledat diplomatická řešení, nikoli tlačit na eskalaci konfliktu mezi dvěma jadernými mocnostmi,“ zaznívá ve videu na adresu bývalého předsedy vojenského výboru NATO.

V závěru této části se autor věnuje i vnitropolitickým otázkám a minulosti hlavy státu. Připomíná Pavlovu kariéru v Komunistické straně a vojenské rozvědce totalitního režimu, přičemž si klade otázku o skutečné loajalitě člověka, který tak snadno změnil strany. Režisér rovněž kritizuje prezidentův elitářský přístup a jeho podporu omezování svobody slova pod záminkou boje proti dezinformacím.

Pavel podle autora úvahy ignoruje vůli vlastního lidu ve prospěch bruselské agendy, což demonstruje například na podpoře evropského migračního paktu. Celkový vzorec prezidentova chování je ve videu shrnut jako systematické oslabování a likvidace suverénního státu.

„Společný jmenovatel všech uvedených jednání je zřejmý, všechna směřují k oslabení, rozpuštění nebo likvidaci České republiky jako svrchovaného nezávislého státu,“ konstatuje Chaun.

Petr Pavel nebyl zvolen, byl nasazen

V závěrečné části svého videozáznamu se režisér Igor Chaun pokouší o hlubší syntézu a hledá odpověď na otázku, proč se prezident Petr Pavel chová způsobem, který podle něj poškozuje české národní zájmy. Chaun odmítá, že by šlo o pouhou konspirační teorii, a situaci popisuje jako důsledek otevřeného systému sdílených zájmů a vazeb.

Prezidenta označuje za produkt systému, který byl dlouhodobě budován, a jeho životní dráhu od komunistického důstojníka až po vysokého představitele NATO vnímá jako příliš přímou na to, aby byla náhodná. Podle režiséra byl Petr Pavel pro svou roli vybrán, protože byl „formovatelný, loajální, mezinárodně prezentovatelný a zbavený silných národních vazeb“.

Fotogalerie: - Vzpomínkový akt

Autor videa se domnívá, že prezident není samostatným aktérem, ale spíše vykonavatelem agendy globálních elit, které se scházejí na fórech v Davosu či na Bilderbergu. Tyto struktury podle Chauna věří, že národní státy jsou překážkou globálního řízení a že technokratická správa je nadřazená vůli lidu.

„Petr Pavel nebyl zvolen, byl nasazen,“ tvrdí režisér s tím, že jeho kandidatura byla výsledkem systematické mediální a institucionální podpory. V této souvislosti zmiňuje i roli prezidentova přítele, diplomata Petra Koláře, kterého označuje za převodové kolečko zájmů světových zbrojařských lobby. Chaun zdůrazňuje, že takto nastavený systém nevyžaduje tajná spiknutí, ale pouze síť vzájemných závazků, kde se loajalita odměňuje kariérním postupem.

Fotogalerie: - Den památky a vítězství

Režisér analyzuje prezidentovu osobnost. Jde podle něj o člověka, který pravděpodobně nepociťuje žádný vnitřní konflikt, protože jeho hodnotový systém nebyl formován vztahem k vlasti, ale dekádami v nadnárodních institucích. „Naučil se loajalitě ke struktuře, v níž právě stojí, k instituci, k hierarchii, k těm, kteří ho drží u moci,“ vysvětluje Chaun.

Prezident podle něj vnímá Českou republiku pouze jako administrativní jednotku v rámci širšího celku a česká národní perspektiva se mu jeví jako provinciální a překonaná. Nejnebezpečnější je podle režiséra fakt, že prezident možná upřímně věří, že jedná správně, protože mu chybí zakořenění v národní identitě.

Fotogalerie: - Prvomájově proti fašismu

V samotném závěru Igor Chaun vysvětluje, proč je důležité, aby se o politiku zajímal každý občan, včetně umělců nebo lidí s duchovními ambicemi. Tvrdí, že apatie je nejlepším přítelem každého manipulátora a že nezájem o veřejné dění je ve skutečnosti „tichý souhlas se vším, co se děje bez tebe“.

Připomíná odpovědnost vůči předkům a buditelům, pro které byl jazyk a vlast posvátným závazkem. Apeluje na diváky, aby si nenechali vnutit falešný mediální obraz prezidenta a zachovali si zdravý selský rozum.

„Láska k zemi není nacionalismus, je to péče,“ uzavírá Chaun své poselství s výzvou, aby lidé nerezignovali na hledání pravdy a nenechali se ukolébat pokrytci, kteří chtějí společnost uspat.

Psali jsme:

Patnáct minut, velká kauza. Hrad přiznal: Babiš žádal schůzku později

„Vám už totálně hráblo.“ Witowská školila Babiše. A začaly hádky

Prezident Pavel: Budu i nadále trvat na tom, abych se zúčastnil summitu NATO v Ankaře

„Nevyšlo to.“ Od prezidenta přišla výtka, opozice se může zbláznit z Babišovy odpovědi