Moderátor jako první otázku zvolil, zda by se novozélandský útok mohl opakovat. A zda by k tomu mohlo dojít i u nás. Kušnarenko nejdříve v arabštině pozdravil diváky, na což ho moderátor poprosil, ať dále už hovoří česky. Pravil, že měl možnost shlédnout video a jako bývalý kriminalista v tom vidí bezpečnostní riziko pro celý svět. „Protože to video bylo odvysíláno do celého světa. A to video podle mě dává jasné pokyny, jakým způsobem má takové zločiny nějaký terorista nebo extrémista páchat“. Není tedy podle něj možné vyloučit, že k podobnému útoku dojde i jinde.
Kdo dělá nejlépe zahraniční politiku?Anketa
Již další otázka směřovala na jeho video, ve kterém prohlašoval, že je ochoten pomoci těm, kdo se chtějí s ohledem na novozélandské útoky stát držiteli zbraně a zbrojního průkazu. „Já jsem informoval jako fyzická osoba, jako osoba, která má velké zkušenosti se zacházením se střelnou zbraní, že pomůžu se získáním zbrojního průkazu. V jakém smyslu? Příprava teoretická a příprava praktická,“ uvedl Kušnarenko. Den potom, co video zveřejnil a přišli pro něj nečekané negativní reakce, prý kontaktoval jednu nejmenovanou střeleckou školu a řekl, že zájemcům zprostředkuje tento kontakt, nic jiného. Pár pozitivních ohlasů prý bylo, ale vzhledem k celkové negativní reakci společnosti tuto činnost prý zastavil. Odmítl, že by video bylo jediným důvodem, proč byl odvolán z čela pražské muslimské obce. Údajně proti němu byla rozjeta kampaň o napojení na extrémistické skupiny už před rokem.
Kolegům z muslimské obce podle něj možná vadilo, že se snažil o vyvolání dialogu s majoritní společností. „Je několik cest, jak smírně žít v České republice. Například, nebude nás vidět a nebudeme štvát tu majoritní společnost. Anebo budeme žádat o realizaci našich práv a zároveň i plnit naše povinnosti,“ zdůraznil poslední část bývalý předseda pražské muslimské obce.
Marian Kechlibar se pak na Kušnarenka obrátil, aby vysvětlil, co se mu na jeho projevu nelíbilo. Konstatoval, že jedna věc je právní rámec, podle kterého mohou občané s trvalým pobytem nabývat zbraně. Zda je to moudré, to je věc druhá. „Je to přeci jenom reakce na události na opačném konci světa. Když si představíte, že by takhle zareagovala ta většinová skupina kdykoliv dojde k nějakému Bataclanu (islamistický útok ve Francii – pozn. red.), tak si myslím, že by tady to napětí dost eskalovalo. Přece jenom těch Čechů je daleko víc a mohli by si pořídit daleko víc zbraní. Já si úplně nejsem jistý, jestli chci žít ve společnosti, která žije se zbraní v ruce jako v Izraeli, protože má ze sebe vzájemně strach,“ shrnul své argumenty Kechlibar.
Kušnarenko na to namítl, že nechce řešit problém pasivně, ale aktivně. Na to mu Kechlibar položil otázku, zda si myslí, zda na to české ozbrojené složky nestačí. A Kušnarenko mu také položil otázku, proč potom prezident Zeman, nejvyšší velitel ozbrojených složek, přibližně před dvěma roky vyzval, aby se Češi ozbrojili, protože čelíme teroristickým útokům. Zemanova slova ZDE. Analytik dodal, že ani od prezidenta Zemana se tehdy nejednalo o přispění k míru v zemi.
Kušnarenko uvedl, že v Čechách žije 10 až 20 tisíc muslimů. Přesná čísla prý nejsou k dispozici, protože mnoho muslimů se nechce hlásit ke svému náboženství na nějakých seznamech ze strachu z negativního ohlasu. Jedná se podle něj hlavně o migranty z arabského světa a z rusky mluvících zemí, z oblasti Kavkazu a minoritu konvertitů z Česka. Kechlibar dodal, že si myslel, že většina bude z bývalé Jugoslávie, z Bosny a Albánie. Kušnarenko řekl, že ti jsou zde také, ale jeho zkušenosti pocházejí hlavně z mešit. „Oni moc nechodí?“ komentoval to analytik.
Fotogalerie: - Imigrační centrum v Dědinách
Dalším, ovšem pouze telefonickým hostem, byl arabista Petr Pelikán, v současné době v Súdánu. Moderátor načal další téma, a to migraci, otázkou, zda hrozí další migrační vlna. „V Súdánu, stejně jako v řadě dalších zemí Afriky a Blízkého východu, abych to řekl trochu nadneseně, většina obyvatelstva sedí na kufrech a těší se na příležitost, až bude moct emigrovat do Evropy. Což je někdy ve stádiu reálných příprav, někde je to jen jakási idea a chtěli by se dostat do Evropy jakýmkoliv způsobem,“ odpověděl arabista. Čerpá prý ze zkušeností nabytých na místě, kde se ho většina lidí ptá, jak se dostat do Evropy a jak by se jim tam žilo. Řada lidí už údajně příbuzné v Evropě má. Přesná ani přibližná čísla ale Pelikán neuvedl a dodal, že taková čísla ani nikdo nemá vzhledem k tomu, že nikdo neví, kolik žije v Súdánu lidí a místní ani často neví, kdy se narodili.
Migrační vlna podle něj nezáleží ani tak na vůli migrovat do Evropy, ale na vůli migranty přijímat. Pelikán též dodal, že migrace z těchto oblastí neprobíhá pouze od roku 2015, ale už celá desetiletí. „Jenom v tom roce 2015 jsme si toho tak nějak všimli,“ dodal. Moderátor se rozloučil s poznámkou, že spojení do Súdánu funguje bezvadně.
Právě na tuto poznámku navázal Kechlibar. Jak moderátor poznamenal, spojení do Súdánu funguje bezvadně, takže už to není jako před 50 lety, kdy odstěhovat se znamenalo se odstřihnout od příbuzných. Nyní může takový Súdánec pozvat do Evropy zbytek své rodiny, což může čítat až 200 lidí. „Zrovna Facebook a jiné sociální sítě jsou úžasnými inzertními prostředky pro pašeráky lidí,“ konstatoval. Populační tlak by se podle něj rozhodně neměl podceňovat, když nyní žije v Africe 1,5 miliardy lidí a podle prognóz se toto číslo má zvýšit na 2,5 v roce 2050, převážně v subsaharské části. Tedy je podle něj na nás spolupracovat se zeměmi severní Afriky jako Maroko a Tunisko, aby tento masový pohyb neproběhl.
Moderátor zmínil situaci v Německu, kam podle vysoce postaveného soudce lidé utíkají kvůli výši dávek, nikoliv kvůli útlaku v rodné zemi, a tázal se, zda je špatně nastavená legislativa důvod, proč „to“ nefunguje. Ale Kechlibar k tomu dodal spoustu dalších podrobností. Jednak uprchlické rady, které brání deportaci jakéhokoliv odmítnutého žadatele o azyl, a to až na úroveň obcí. „Já jsem se díval, jak vypadají statistiky odsunu těch odmítnutých žadatelů. V podstatě mimo Evropu to skoro nejde, to jsou stovky. Když už se daří někoho odsunout, tak do Itálie, Albánie, Kosova, Srbska, Makedonie, to je Top 5 zemí, které přijímají zpátky ty lidi. Ani Řecko nepřijímá. Třeba Němci požádali o deportaci 7079 osob do Řecka v rámci Dublinských dohod a Řecko jich akceptovalo šest. Ne šest tisíc. Šest“.
Z žadatelů o azyl se podle jeho informací podařilo vyhostit přibližně pětinu. „Když se vezmou i ti, kteří odcestují dobrovolně, protože to je program, kdy dostanou několik tisíc euro na nový začátek ve staré vlasti, to se týkalo nějakých 15 tisíc lidí, asi 23 tisíc lidí bylo deportováno a máte za rok asi 162 tisíc žádostí, takže zhruba pětina“.
Fotogalerie: - Chemnitz týden poté
Moderátor se pak obrátil na dlouho mlčícího Kušnarenka, zda muslimská komunita láká nové členy. Ten to rozhodně popřel. „Máme kladný postoj k přijetí nových členů, ale za určitých podmínek. Aby se člen choval řádně v této společnosti, neporušoval zákony a víceméně aby byl dobrý muslim,“ řekl Kušnarenko a dodal, že ti, kdo tropili pouliční výtržnictví v Mnichově, nemají s islámem nic společného, protože muslimové prý nemají co být v noci venku a zdržovat se ve společnosti lidí konzumujících alkohol. Ohradil se proti směšování islámu a migrační krize.
Moderátor se pak ptal, proč chtějí muslimové žít v ČR, ale Kušnarenko místo toho odpověděl na to, jak chtějí žít. „Muslimové chtějí žít v České republice, vychovávat děti, v klidu chodit se modlit. A já jsem měl a mám vizi, aby jsme se řádně začlenili do společnosti. To znamená, že bysme měli svého zástupce v zákonodárném orgánu, tím myslím Parlament ČR, abysme měli své školy, své školky, své hřbitovy. A abysme tímto směrem naváděli ten dialog“. Dodal, že podle listiny práv a svobod má právo konvertovat a nikdo mu to nemůže mít za zlé. Prý „prostě chtějí žít v České republice“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
