Ministr z klobouku
Dnes by se mně chtělo říct, pardon napsat – čao, české zemědělství, quo vadis, české superpotraviny. Ne, nezbláznil jsem se, jsem při smyslech, leč obávám se, jestli mohu totéž konstatovat o našich nejvyšších, kteří rozhodují o tom, co bude jíst deset milionů občanů této země, co se bude pěstovat na 3,5 milionu hektarech našich polí, jaké trosky českého potravinářského průmyslu zde ještě zbudou.
Má prezident ČLK Milan Kubek vaši důvěru?Anketa
Budu adresný, a tak tedy kdo že jsou ti nejvyšší, o něž mám obavy, že ztratili soudnost a zdravý rozum? Tak za prvé to je ministr zemědělství Jan Nekula, dále jeho partajní šéf, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a šéf nejvyšší, předseda vlády Petr Fiala, který ze svých vysněných premiérských výšin, po kterých roky tak toužil, všemu žehná, kyne a těm, kteří by chtěli s ním probrat odbornosti, vzkazuje, že s nimi zkrátka jednat nebude! Mám určitý věk a pamatuji si, že takto se nechovali ani politici před rokem 1989. Když začalo po pražském jaru koncem šedesátých let, výrazném oteplení a politickém rozvolnění následně přituhovat, tak premiér Štrougal na rozdíl od pana profesora, docenta, doktora Fialy jednal – rychle a rád, leč pádu nezabránil.
Pan profesor nejedná, pan předseda KDU-ČSL Jurečka nejedná, pan ministr Nekula se nakonec uvolil a na mimořádné zasedání představenstva Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ve čtvrtek 27. ledna se dostavil. Jeho vystoupení ovšem překonalo vše, co kdy kdo v této roli předvedl, a obávám se, že i v budoucnu, kdy premiér chystá přivést tuto zemi mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, i v těchto světlých a skvělých zítřcích je současný ministr zemědělství nepřekonatelný. Pojďme ale k věci. Hodnoceno slovy pana premiéra Fialy i vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jurečky, tak současná vláda, volně řečeno, je složena z toho nejlepšího, z těch nejlepších odborníků, kteří byli k dispozici!
Fotogalerie: - Za svobodu a občanská práva!
No a zemědělci se ptají – opravdu, nebo si z nás někdo dělá legraci? Pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula na zmíněném mimořádném jednání představenstva Agrární komory a Zemědělského svazu sám sebe označil za ministra vytaženého z klobouku! Těžko si představit, kolik ještě takových špičkových odborníků ministrů v tom klobouku bylo a jak se tahali. No, uvidíme, až tento náhodně vytažený skončí, kdo bude další. Víte, ale pro mne, který jsem nastoupil do provozu po studiu na VŠZ v Brně a roce vojenské prezenční služby na podzim 1971, zemědělství jsem hltal, dál se vzdělával, platil odborné zájezdy s Pražským klubem za poznáním nejvyspělejších agrárních soustav světa, tak pro mne byl ministr zemědělství vždy majestát a osobnost hodna úcty. A najednou tu máme jakéhosi králíka vytaženého z klobouku, který hodí strategický materiál do odpadkového koše a podle not minoritní organizace, která celá desetiletí rozeštvává zemědělce, narychlo spíchne dokument nový a učí ho papouškovat premiéra.
Neuvěřitelné, v novodobých dějinách nemá srovnatelné paralely. Králík z klobouku je poslušný, loajální. Kdyby nebyl, tak dostane za uši a je po ministrovi. Nicméně tato story mnou skutečně otřásla a komunikoval jsem s několika zkušenými a významnými osobnostmi z vedení Agrární komory, k čemu může ministr z klobouku krytý předsedou KDU-ČSL a nic netušícím profesorem politologie, toho času premiérem Fialou, naše zemědělství, potravinářství, venkov a vůbec všechny, kteří jsou na plodech svých živitelů každodenně 365 dní v roce závislí, dovést.
Situace v resortu je po vyhození Strategického plánu rozvoje českého zemědělství velmi vážná, nepřehledná, srovnatelná se socializací před šedesáti lety a netroufám si prognózovat nejbližší vývoj. Proto jsem požádal o názory nikoliv králíky z klobouku, ale současné skutečně špičkové odborníky z řad představitelů Agrární komory. Lze je shrnout do deseti bodů, zde jsou a předkládám je k posouzení čtenářů a k diskusi. Jsou to názory odborníků, kteří na rozdíl od ministra z klobouku v zemědělství pracují desítky let, rozumí mu a dovedou sestavit kvalifikovanou prognózu, kam nás politika a ideologie nové vlády, hrající si na Václava Havla, kam nás zavede. Nuže zde jsou v deseti bodech naformulované tak, abychom mohli postupem času vládou nastavený plánovaný vývoj přes odpor odborné veřejnosti v resortu sledovat a konfrontovat se skutečností. Podotýkám, že s následujícími deseti body, které jsem sestavil po týdenní komunikaci s několika předními odborníky a úspěšnými majiteli a manažery zemědělských závodů působícími v představenstvu Agrární komory od malého rolníka počínaje, po generálního ředitele akciové společnosti konče, že s těmito body naprosto souhlasím a jsou i mým názorem. Pojďme ale k tomu, co přinesl králík z klobouku, ministr Nekula za pár dnů ve funkci a k čemu resort nasměroval:
1. Dehonestaci práce několika stovek lidí – státních úředníků. Pracovníků různých institucí, zástupců zemědělců a ekologických organizací, kteří se podíleli na zpracování a projednání Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027 pro české zemědělství
2. Zahození strategie zemědělství 2030 vypracované v roce 2015 Marianem Jurečkou
3. Ztrátu konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinářství
4. Destrukci českého zemědělství a rozklad celé agrární soustavy s těžkými dopady do venkovských oblastí
5. Skokové navýšení cen základních potravin
6. Otevření bran dovozům potravin a nastolení totální závislosti České republiky na dovozech
7. Mimořádné zvýšení rizika ohrožení bezpečnosti státu v současném světě
8. Dopady na každého občana, přičemž nejvíce jsou ohrožené rodiny s dětmi a senioři, nikoliv Andrej Babiš
9. Jde o tunel za více než čtyři miliardy korun ročně, obdoba tunelu fotovoltaiky z roku 2013
10. Jde o střet zájmů politiků, vybráno jmenovitě Petra Bendla (ODS) a Mariana Jurečky (KDU-ČSL), kteří dělají to, za co osm let vytrvale kritizovali předchozího premiéra Andreje Babiše
Tolik názorová hladina těch, kteří vědí, která bije a s nimiž se pan slušný, který možná i v saku chodí plnit manželské povinnosti, jak výstižně v nedávném „Nedělním ránu“ psal herec Ivan Vyskočil, se kterými se předseda vlády nehodlá bavit.
Psali jsme:
Ono by ale takové bavení stejně nemělo smysl. Stačí si přehrát na internetu jeho odpovědi na interpelace Radima Fialy (SPD), kde s pomocí lží a dezinformací hájil ve Sněmovně 28. ledna změny v nastavení dotací pro zemědělce, narychlo spíchnutý paskvil bez projednání se zákonnými zástupci zemědělců a bez projednání s odbory.
Psali jsme:
Jeho snůška lží a dezinformací si určitě zasluhuje samostatný článek, já se dnes omezím jenom na systémové a strategické premisy a aspekty. Tak předně, zdá se mně neskutečné, že lidi jako premiér nechápou význam toho, o čem mluví, otevřeně lže, manipuluje fakta a na tomto základě dělá s hluboce loajálním ministrem z klobouku závažná rozhodnutí, která rozvrátí agrární soustavu a venkov. Mluvím o tom, že podle premiéra Fialy je dotace pro menšího farmáře na hektar nižší a pro velkého naopak vyšší. Je to lež jako věž, je to totiž přesně naopak. U přímých plateb má velký subjekt dotace kráceny o 5 %, je to takzvaná degresivita. U dotací do znevýhodněných oblastí, takzvané LFA oblasti, je degresivita pro velké podniky až 30 %! K tomu je třeba přidat fakt, že o některé dotace velké firmy nemohou žádat vůbec, malé ano – na rozdíl od těch malých k nim nemají vůbec přístup. Jinak dotace na hektar jsou stejné, dotace na chovaná hospodářská zvířata jsou stejné (přepočtené na 500 kg živé váhy zvířete), dotace na citlivé komodity, například ovoce, brambory jsou stejné. Co stejné není, je skutečnost, že ona hospodářská zvířata chovají ti větší zemědělci. Ti menší většinou nikoliv, je to ale jejich svobodné rozhodnutí. Stejně tak citlivé komodity pěstují hlavně ti větší. Dá rozum, že při sečtení všech dotací a vydělení hektary nemůžeme dojít ke stejnému číslu dotací na hektar, ani to není logické. Ne tak pro pana premiéra, který záměrně manipuluje fakty a ohlupuje lidi.
Sečteno a podtrženo, předseda vlády České republiky profesor Petr Fiala je naprosto nekompetentní a není schopen vést rovnocenný rozhovor se zákonnými zástupci zemědělských nevládních organizací. Já sám už něco pamatuji, a když ho poslouchám, tak mně napadá jediné srovnání – podobnou logiku, podobné způsoby argumentace používal v minulém režimu Miloš Jakeš. S ním rovněž nemělo smysl, respektive nebylo možné vést odbornou diskusi.
Musím ale jako naprostý protiklad vyzdvihnout prezidenta republiky pana Miloše Zemana, který se s představiteli našich živitelů bavit bude a v průběhu několika málo dní na požádání jejich delegaci přijme. Dovolte, abych v závěru svého článku uvedl pro představu a srovnání, jak jde vývoj zemědělství v rámci EU, a to, že politika králíka z klobouku Jana Nekuly zde nemá žádnou oporu.
Tak tedy jak postupují, jak řídí zemědělství, agrární politiku svých zemí ti, kteří sem k nám svoje potraviny vyvážejí. Podívejme se na čísla Eurostat statistics, jakým vývojem procházejí v EU malé farmy, které jsou pro naši novou vládu absolutní prioritou. Zjistíme, že mezi lety 2005 až 2016 skončilo 4,2 milionu farem, přibližně 25 %, když drtivá většina, asi 85 %, to byly malé farmy do pěti hektarů! Vezmeme-li jednotlivé země, tak největší snížení počtu farem zaznamenalo Polsko – 1,1 milionu farem, respektive 43 %, dále Rumunsko 0,8 milionu farem, respektive 20 % atd.
Sečteno a podtrženo, počet a podíl malých farem v zemích EU prudce klesá, kdežto v České republice vláda Petra Fialy sází na výrazný nárůst dotací právě těmto subjektům, které provozují převážně jednoduchou polní výrobu – obilí, řepku a kukuřici s minimem chovaných hospodářských zvířat nutných pro udržení půdní úrodnosti, s produkcí hnoje. Tato politika je výsměch všem zemědělcům, výsměch potravinové bezpečnosti naší země, výsměch zdravému selskému rozumu a nemá nic společného s elementárními zákony ekonomie a zemědělské odbornosti. Obávám se, že je pouhým přepisem těžce zpolitizovaného programu Asociace soukromého zemědělství, kterého členové hospodaří na cca 4 % zemědělské půdy (cca 150 tisíc hektarů) a podílejí se na zemědělské produkci pouhými 2 %!
Tato politika, bude-li skutečně naplněna, bude znamenat, že zemědělci, kteří produkují, na tom budou hůře. Budou mít vyšší náklady na produkci a nižší konkurenceschopnost. Konečný výsledek by byl zvýšení cen potravin, nižší dostupnost domácích potravin spojená s dalším snížením potravinové soběstačnosti a zvýšením dovozu potravin ze zahraničí. Jinými slovy, ztratíme významnou část základní suverenity státu, která začíná u potravin.
Jediný člověk, který může sehrát roli mediátora a pomoci zemědělcům a následně všem občanům této země, je prezident republiky Miloš Zeman s mandátem 2,8 milionu voličů, který v tomto týdnu zástupce našeho stavu přijme. Chci panu prezidentovi za tento vstřícný postoj ostře kontrastující s manýry premiéra veřejně poděkovat a vyslovit mu za drtivou většinu zemědělců a potravinářů vděčnost. Jsem si jist, že to bude velmi užitečný dialog, ze kterého vzejdou závěry prospěšné pro potravinovou bezpečnost České republiky.
Ing. Jan Veleba
agrární publicista a člen Klubu 2019
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
