Zeman se už dříve nechal slyšet, že je ochoten smířit se se zrušením generálního ředitelství státní služby. Tuto úpravu předlohy prosadily při jednáních s koalicí opoziční TOP 09 a ODS, jinak byly připraveny schvalování normy zablokovat. Prezident ale nevylučuje veto kvůli pozicím politických náměstků. Návrh novely uvádí, že každý člen vlády by mohl mít nejvýše dva takové náměstky, kteří by ministry mohli například zastupovat na jednáních sněmovních a senátních výborů. Prezident tvrdí, že nebudou mít co na práci a budou pouze pobírat plat.
Silné ministerstvo
Protože je na nynějším celkovém pozměňovacím návrhu v dolní komoře poměrně široká shoda, sněmovna by patrně neměla problém případné veto přehlasovat. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tento týden uvedl, že veto by nemělo ohrozit to, aby norma vstoupila v účinnost od plánovaného ledna.
Nejnovější verze návrhu předpokládá, že většinu pravomocí generálního ředitelství státní služby převezme Ministerstvo vnitra, na němž vznikne zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Novela přináší i další změny. Státní správa by se například měla více otevřít i pro lidi z jiných sfér, což byl také jeden z požadavků pravice.
Proti předchozímu návrhu novely se také posune „překlopení" současného stavu státní správy do státní služby. První systemizace má být účinná od července příštího roku, původně se plánoval leden. Důvodem je podle autorů nutnost vydání značného množství předpisů, jejichž příprava by se nemusela stihnout do konce roku.
Zatím není jasné, jak se k novému znění postaví Senát
Aktuální znění nejhlasitěji kritizuje opoziční hnutí Úsvit. Podle jeho zástupců nepovede k odpolitizování státní správy, což je deklarovaným cílem zákona. Státní správu budou podle Úsvitu dál řídit politické sekretariáty. Komunisté uvádějí, že norma v nové podobě služebním zákonem není.
Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost; zákon předpokládá třeba příplatky za státní službu nebo výsluhy.
Zatím není jasné, jak se k novému znění postaví Senát. Jeho předseda Milan Štěch (ČSSD) soudí, že je jistým ústupem od širšího odpolitizování státní správy. Zároveň ale upozornil na závazek přijmout zákon s ohledem na čerpání evropských fondů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp