Hanzel například vyvětluje, proč jsou Havlovy myšlenky aktuální i dnes, jakkoliv se prý i jemu zpočátku tak trochu zamotala z prezidentské funkce hlava. "Svody moci ale vždy překonal typickým humorem. Slýchával jsem od něj třeba, jak ho v USA nepochopitelně vnímají jako kouzelného prince, jako Davida, který porazil Goliáše. Věděl, že to tak není, a smál se tomu," řekl Hanzel v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podle bývalého tajemníka není možné Václava Havla nespojovat s pádem komunismu v Československu sedmnáctého listopadu 1989, bez něj by se totiž vše odvíjelo zcela jinak. „Havel byl v návratu demokracie a svobody do Československa klíčovou figurou. A snad mohu říci, že i nepostradatelnou,“ říká s jistotou Hanzel.
Právě v těchto časech k sobě měli Hanzel s Havlem velmi blízko a v oněch hektických dnech odcházení komunistů společně trávili čas téměř od rána do noci. Vyjednávání s komunistickými politiky o předání moci Havla naplňovalo. Uvědomoval si, jak obrovská moc se v jeho rukou soustřeďovala. Cokoliv pak v prvních měsících po listopadu 1989 řekl, rovnalo se téměř zákonu.
„Ze začátku byl z toho, co všechno najednou může, hodně překvapen. Vždyť vyšel nedávno z vězení. V prvních měsících mu jeho obrovský vliv stoupl tak trochu do hlavy. Ale komu by nestoupl. Havel ale naštěstí vládl dost vzácným darem a to schopností sebereflexe, sebeironií,“ dodal Hanzel.
I po osmadvaceti letech to vše zní jako pohádka. V roce 1989 si Havel odseděl čtyři měsíce ve věznici a ještě koncem října, tři týdny před 17. listopadem, strávil několik dnů ve vazbě. V tom samém roce se stává prezidentem Československa. V únoru 1990 mu pak při jeho proslovu tleskal ve stoje Kongres USA.
- Původní zdroj ZDE
„Připomínám podmínky, za nichž se tahle pohádka odehrávala. Rozkládající se supervelmoc Sovětský svaz, pád tehdejšího komunistického východního Německa, tisíce lidí utíkajících přes Prahu do toho západního. Hroutící se totalita v Polsku, vše mělo nějaký kontext,“ dodává Hanzel s tím, že Václav Havel do toho všeho ideálně zapadl. On sám by ale nikdy nemohl porazit komunismus, jakkoliv se stal jedním ze symbolů jeho pádu.
Tehdy se na scéně už tu a tam objevovali Václav Klaus s Milošem Zemanem, jejich ambice ale Hanzel nijak nevnímal. „Zeman se moc neobjevoval. Jen jednou jsme ho po 17. listopadu pozvali na tribunu demonstrace na Letné jako prognostika a on v proslovu uvedl pár čísel o tom, jak jsme v rozvoji hrozně pozadu. Pronášel to stejně suverénně jako dnes, řekl Hanzel s tím, že lidé mu tehdy uvěřili a stále věří, aniž by si ověřili pravdivost jeho slov.
Co se týká Václava Klause, ten podle slov Hanzela po sedmnáctém listopadu čekal asi tak týden, kdy zvažoval náklady, výnosy a čekal na vhodný čas, kdy to bude bezpečné. „Do vedení OF ho přivedla Rita Klímová, disidentka a pozdější velvyslankyně v USA, která s ním spolupracovala,“ uvedl Hanzala a dodal, že Klause představila jako renomovaného ekonoma.
Jako bývalý tajemník prezidenta Havla strávil Hanzel na Pražském hradě třináct let, od té doby se podlě něj mnohé změnilo. „Miloš Zeman vnesl nové prvky do pojetí prezidentského úřadu. Někdy to má až tristní, znevažující či ponižující podobu. Jakkoliv jsem kritický k éře Václava Klause, tak on tuhle republiku reprezentoval vystupováním i vzhledem,“ uzavřel Hanzel a dodal, že nemá snad ani smysl rozebírat, jak zrovna tohle je pro vztah lidí ke státu důležité.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
