Honzejk na začátku komentáře zmiňuje, kterak prezident Zeman říkal, jak se jel do Číny učit stabilizovat společnost, což se podle něj dalo „hodnotit jako v podstatě neškodný pokus vlísat se do přízně čínských komunistů“.
„Zemanova podlézavost jako česká konkurenční výhoda. O nic nejde, jak by asi mohla čínská totalita reálně ohrozit náš společenský model, utěšovali jsme se,“ píše Honzejk a dodává, že situace je však čím dál horší.
Do České republiky totiž výrazně investuje firma CEFC, která je napojena na čínskou rozvědku. Někdejší ministr obrany a nynější vedoucí česko-čínských vztahů Jaroslav Tvrdík kritizuje odpůrce čínského režimu. „Z čerstvé družební smlouvy Prahy s Pekingem odkapává servilita.“ A návštěva čínského prezidenta v Praze je událost takřka tisíciletí. „Nic z toho nevyvolává zásadní reakce. Česká společnost zmalátněla a začíná připomínat příslovečnou žábu v čínském mixéru. Rychlost otáček roste.“
Čína zkrátka prorůstá celou Českou republikou, ať již na poli finančním, obchodním, či politickém. Honzejk to dokládá na semináři „Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu“, který povede Ču Ling-ťün, profesor stranické školy ústředního výboru Komunistické strany Číny. Toho mimo jiné uvedou Vojtěch Filip a Zdeněk Škromach.
Podle Honzejka má Česká republika udržovat s Čínou „korektní a pragmatické vztahy“, stejně jako většina ostatních zemí. Nemá smysl se ohánět „geopolitickým romantismem (dalajlámu nedáme, radši byznys zbouráme)“, když stejně od Číny kupujeme velké množství zboží. Je však třeba si zachovat vlastní hlavu. Místo toho se ale Zeman obrací na záda a odhaluje Číně podbřišek.
A před tím právě Honzejk varuje. „Největší riziko plazení se před Čínou je v tom, že může začít českou společnost měnit zevnitř. Do háje se sebevědomím, vzhůru submisivito! Pokud je tohle náš směr, budeme stabilizovaní, ani se nenadějeme.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
