Doufá však, že Zeman na smrtelné posteli napíše další díl pamětí „Jak jsem se mýlil v politice“ a „práskne to“. „Znaje ho totiž dostatečně dlouhou dobu, jsem přesvědčen o tom, že původně zamýšlel zúčastnit se té akce se vším všudy, i s tou přehlídkou…,“ napsal Macek.
Šnajdr, Tluchoř a Fuksa Mackovi připomínají film "Nevinní se špinavými rukama"
Okomentoval také to, že stát, respektive Ministerstvo spravedlnosti, se omluvilo bývalým poslancům ODS Šnajdrovi, Tluchořovi a Fuksovi za nezákonnou vazbu a ti dostanou odškodnění. Macek pokládá za nehoráznost, že omluvu nepronesou a odškodné nezaplatí jen ti, kteří zmíněnou nezákonnost způsobili. „Jejich jména jsou přece lehce dohledatelná! Jsou snad tito lidé polobozi, za jejichž chyby musíme vždy platit my?“ ptá se a podotýká k tomu, že to vše píše bez ohledu na to, že mu zmíněná trojice bývalých politiků připomíná film „Nevinní se špinavýma rukama“.
Když se má vyučovat romština, proč ne i vietnamština?
Macek si všímá i faktu, že výuka romštiny by se měla v základních školách v budoucnu rozšířit. Ministerstvo školství by mělo podporovat vývoj učebnic a pomůcek pro její výuku i zajistit učitele. „Romštinu při sčítání lidu jako svůj mateřský jazyk uvedlo více než 41 tisíc lidí. Z nich asi 33 tisíc mělo jako mateřštinu romštinu a češtinu,“ napsal Macek a v souvislosti s tím citoval jednoho z jeho čtenářů, který mu k uvedené problematice napsal, že podle údajů ČSÚ z roku 2011 se např. k vietnamské národnosti přihlásilo 52.000 lidí, z nichž cca 1/3 označila jako mateřský jazyk češtinu a vietnamštinu zároveň. Je to tedy o cca 10.000 osob více než v případě Romů. „Přiznám se, že jsem nezaznamenal, že by byla média plná informací o učebnicích a učitelích vietnamštiny… Něco mi uniklo?“ podotkl k tomu sarkasticky Macek.
Poukázal také na další podivuhodnou politickou korektnost: „Už se v rámci oslav konce 2. světové války neříká ‚porážka fašistického Německa‘,“ poznamenal.
Upozornil také na zprávu jedněch amerických novin, podle nichž stát Maine schválil opatření, podle kterého jsou všichni příjemci potravinových lístků, coby podpory v nouzi, povinni buď odpracovat 20 hodin týdně, nebo absolvovat pracovní školení, anebo zúčastnit se na 20 hodin měsíčně dobrovolné prospěšné činnosti. „Ke konci roku 2014 pobíralo potravinové lístky 12.000 osob. Po vstoupení povinnosti pracovat nebo absolvovat vzdělávací kurz v platnost spadl počet "potřebných" na něco málo přes 2.500,“ napsal Miroslav Macek.
Celý text je ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
