Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček dříve deníku Blesk řekl, že hospitalizace nesouvisí se žádným akutním či vážným zdravotním problémem, který by si vyžádal lékařský zákrok. „Čekají ho rehabilitace a infuze, které mu minule velmi pomohly, to znamená vitaminy, minerály,“ řekl mluvčí. Pobyt zdůvodnil přípravou na státní svátek 28. října, při kterém chce být Zeman „absolutně fit“. „Po zkušenosti z minulé návštěvy ÚVN se ukázalo, že takový krátký rekondiční pobyt je žádoucí a pomůže mu načerpat nové síly,“ dodal tehdy prezidentský mluvčí.
Následně ve vysílání rovnou Zeman zklamal mnohé „Bakalovy novináře“, na odpočinek se prý totiž chystá až po ukončení svého prezidentského období. Spekulace o tom, že chce prezident ze své funkce odejít předčasně, a proto se zamýšlí nad svými nástupci, tak odmítl.
Ing. Miloš Zeman
Ohledně Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a jeho výroků na prezidentův úmysl odvolat uznání Kosova, jej uzemnil, že by se měl spíše starat o svůj resort Ministerstva kultury. Zeman měl na mysli Zaorálkův výrok, že: „Je velmi nedobré, že prezident někam přijede a řekne na letišti, že někoho nemá rád v regionu, který je nesmírně křehký.“
Vrátil se i k pohřbu umělce Karla Gotta a podotkl, že pro něj byl Gott především přítel. Odsoudil pak rovněž ministra dopravy Vladimíra Kremlíka za to, že během rozloučení s mistrem na Žofíně předbíhal frontu truchlících, přestože byl pozván na sobotní zádušní mši.
Následovalo rozhodnutí Ústavního soudu o zdanění církevních restitucí. Zeman se podivil, že tato soudní instance rozhodla takto rychle, přestože u ní již tři roky leží jeho ústavní stížnost k tzv. zákonu lex Babiš. Ústavní soud podle něj nepracuje dobře.
Tento Zemanův podnět Ústavnímu soudu, na nějž hlava státu opakovaně upozorňuje, se věnuje novele zákona o střetu zájmů, který zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Zdanění církevních restitucí je podle hlavy státu uzavřená záležitost. A to i přes výhrady KSČM. Ti respektují rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) zrušit zdanění náhrad z církevních restitucí. Strana však má za to, že rozhodnutí je nespravedlivé a že byly pominuty zájmy občanů.
Ohledně mnoha politiky již dlouze očekávaného schválení výročních zpráv České televize Zeman podotkl, že to bude zajímavá rozprava.
Zeman k tomuto tématu uhodil otázkou, proč by neměla veřejnost znát platy vedení České televize. A opět se vrátil k ministru kultury Zaorálkovi, tentokráte k jeho výroku, že se předsedové stran dohodli, jak v této věci hlasovat. To, že předsedové stran diktovali, jak hlasovat, se podle prezidenta dělo za komunismu.
Dále se hovořilo o energetice, u té je prý nezbytné pokračovat v rozšiřování jaderné energetiky.
K zahraniční politice prezident mluvil na podnět moderátora Jaromíra Soukupa k situaci na Slovensku a kauze gorila. Zeman podotkl, že podobná situace jako na Slovensku dříve bývala i u nás.
Tamější kauza se týká toho, že do slovenských médií unikla nahrávka z korupční aféry, která se týká podezření z uplácení politiků a vysokých úředníků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006 výměnou za její vliv na privatizaci a na chod některých podniků. Slovenský tisk zveřejnil pasáž z rozhovoru představitele Penty Jaroslava Haščáka se šéfem tehdy opoziční a nyní nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robertem Ficem, který v minulosti stál v čele tří slovenských vlád. Penta nekalé jednání v kauze dlouhodobě popírá, nahrávky označila na nezákonný materiál a kvůli jejich úniku ohlásila podání trestního oznámení.
Následně se přešlo k situaci na severovýchodě Sýrie. „Pešmergové byli nejúčinnější silou v boji proti Islámskému státu,“ zhodnotil sílu kurdských bojovníků Zeman. Tureckou agresi odsoudil. „Turecko de facto financovalo Islámský stát,“ podotkl, a mířil tím k odkupu ropy od islamistů Tureckem.
Zeman následně položil otázku: „Zda teroristi nejsou ti, kteří na Kurdy útočí.“ Proturecké milice Zeman vidí jako „odnož Islámského státu“.
„Turecko se podle mého názoru dopustilo válečných zločinů a v každém případě si myslím, že by minimálně nemělo být členem Evropské unie,“ pokračoval Zeman. Poukázal na vraždy kurdských bojovníků a kurdské političky Hevrin Chalafové, které údajně podle videí zveřejněných na sociálních sítích o víkendu spáchala Turecku blízká syrská islamistická ozbrojená skupina Ahrár aš-Šarkíja.
Ke slibům tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vůči premiérovi Andreji Babišovi o mírovém koridoru zmínil, že mírový koridor se válkou nevytváří. Turecko se podle Zemana islamizuje a sbližuje se s radikálními islamisty. Shrnoval, že Kurdové byli zrazeni Amerikou i Evropou, a ukázal přitom i na podobnost zrady kurdského národa s tou, ke které došlo v roce 1938 u nás.
V závěru pak Zeman hovořil o tom, že napsal dopis svému čínskému protějšku. Společné vztahy by prý „jeden primátor neměl zhatit“. Zeman jednal i ohledně hrozby konce financování Slavie, dopisem se obrátil také na předsedu představenstva společnosti CITIC Group.
Prezident v korespondenci pro svůj čínský protějšek, Si Ťin-pchinga, požadoval, aby pokračovaly projekty česko-čínské spolupráce. Zmínil například rozvoj přímých leteckých spojení mezi zeměmi nebo obnovení plnohodnotné kulturní spolupráce. Uvedl taktéž, že nemá pochopení pro konání pražských komunálních politiků a že česká vláda plně respektuje politiku jedné Číny.
autor: rak