Odborníkům se totiž nelíbí počínání autorů studie proveditelnosti kanálu. Vyčítají mu hlavně podceněnou dobu výstavby, nadsazenou průměrnou přepravní vzdálenost i zcela přestřelený objem přepravy, stejně jako finanční efekty. Materiál přitom vyšel na 27 milionů korun.
Například investiční odborník Jiří Suk poukazuje na to, že autoři studie předpokládají, že v Odře je skryto několik Rýnů. „Tím se přibližují k profesorovi, kterého Švejk potkal roku 1914 v blázinci a jenž tvrdil, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna, mnohem větší než ta vrchní,“ uvedl Suk. Další odborníci pak poukazují na to, že ve studii chybí posouzení vlivu na životní prostředí. Josef Seják z komise pro životní prostředí Akademie věd například ukazuje na společenskou ztrátovost kanálu.
Kdo se však studie zastává, je například úředník Ministerstva dopravy Luděk Sosna. Jako ředitel odboru strategie resortu tvrdí, že ekonomické zhodnocení je připraveno správně. „Nemyslím si, že jsme započítali nějaký efekt špatně nebo nad rámec toho, co by nám metodika umožňovala,“ podotkl.
Senát by měl podle svého výboru pro územní rozvoj a životní prostředí vyzvat vládu k tomu, aby si ke studii proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe nechala vypracovat oponenturu zahraničními experty. Záměr vybudovat vodní koridor by také měla projednat s dotčenými obcemi. Návrh výboru by Senát mohl projednat v srpnu. Ministerstvo dopravy chce projekt předložit vládě na podzim.
Horní komora Parlamentu by podle výboru měla kabinet požádat, aby „rozhodnutí vlády o navrhované přípravě extrémně náročné investice z veřejných zdrojů s očekávanou evropskou dotací předcházela řádná oponentura výsledků studie provedená nestrannými zahraničními experty“.
Možnost oponentury připustil na červnovém veřejném slyšení i ředitel odboru strategie Ministerstva dopravy Luděk Sosna. „O nějaké oponentuře se bavit můžeme, to bude o interní diskusi,“ uvedl. Odmítl ale výtky, že studie o 3500 stranách přeceňuje přínosy koridoru. Projekt chce před předložením vládě projednat se všemi zainteresovanými resorty.
Kritici studie poukazovali na to, že autoři studie prý některé přínosy započítali dvakrát a účelově zneužili metody hodnocení dopadů na životní prostředí. Škody na ekosystémech mohou přesáhnout 100 miliard korun, uvedl například Josef Seják z komise pro životní prostředí Akademie věd.
Komise Ministerstva dopravy nedávno navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou, protože labská větev se jeví jako riziková. Výstavba by podle studie stála přes 585 miliard korun, z toho labská větev více než 300 miliard korun.
Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil by lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
