Karel Schwarzenberg byl poslední dva dny v kritickém stavu v umělém spánku v nemocnici. Pětaosmdesátiletého Schwarzenberga v pondělí náhle letecky převezli z Prahy do nemocnice ve Vídni. 28. října mu prezident Petr Pavel udělil Řád bílého lva, který ale kvůli nemoci nemohl převzít, uvedl server Echo24.
Ještě v noci jako jeden z prvních kondoloval bývalý ministr financí a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
Zemřel Karel Schwarzenberg….Bylo mi jasné, že se to blíží, ale stejně je to úder. Byl to jeden z nejdůležitějších a nejlaskavějších lidí v mém životě. Ať odpočívá v pokoji, Česká republika by mu měla být navždy vděčná za vše, co pro ni nezištně vykonal.
— Miroslav Kalousek???????? (@kalousekm) November 12, 2023
„Velká čest jeho památce. Jeho osobnost, myšlenky a neuvěřitelný nadhled budou hodně chybět…," napsal europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Domnívám se, že člověk se nemá za to, co je, ani stydět, ale ani se povznášet. Prostě si říct - Pán Bůh Tě postavil sem a nalož s tím, jak můžeš nejlépe. A pan Karel Schwarzenberg s tím naložil opravdu krásně... Pro mě byl vždy symbolem návratu svobody, demokracie a dalších tradičních evropských hodnot do naší země,“ doplnil Pospíšil.
Charisma, elegance, důstojnost, inteligence, laskavost a skvělý břitký humor. Tohle všechno (a mnohem víc) nám dával Karel Schwarzenberg. Jeho lidskost nebyla v kontrastu s noblesou, uměl se bavit s každým a uměl dát každému najevo, co si o něm myslí. Miloval tuhle zemi, byl… pic.twitter.com/IFs4Alu0Gc
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) November 12, 2023
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která byla v sobotu na volebním sněmu znovu zvolena do čela strany, kterou Schwarzenberg zakládal v červnu 2009 společně s Miroslavem Kalouskem, připomněla radu, kterou jim prý Schwarzeberg dával: „Politik musí mít rád lidi. On je rád měl a lidé jeho.“
Karel Schwarzenberg nám vždycky říkával - politik musí mít rád lidi. On je rád měl a lidé jeho.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) November 12, 2023
Je mi nesmírně lito, že nás opustil. Zanechal nám však odkaz, který je nesmrtelný a musíme ho nést. Budu vždy vděčná, že tak zásadně ovlivnil i můj život. Odpočívejte v pokoji, Karle. pic.twitter.com/Et3l8A7wxr
Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil svou lítost stručně. Popřál upřímnou soustrast pozůstalým.
Smutná zpráva o úmrtí Karla Schwarzenberga. Je mi to líto, upřímnou soustrast všem pozůstalým.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) November 12, 2023
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartroš označil Schwarzeberga za klíčovou postavu, která formovala politickou scénu naší země. Ocenil jeho přínos k demokracii a veřejné službě.
Zemřel pan Karel Schwarzenberg, významná osobnost naší domácí politiky. Byl klíčovou postavou, která formovala politickou scénu naší země. Jeho přínos k demokracii a veřejné službě byl významný.
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) November 12, 2023
V roce 2002 mu za to udělil prezident Václav Havel Řád Tomáše Garrigua Masaryka III.… pic.twitter.com/zo1v9OoVUr
Bývalý prezident Miloš Zeman na facebookovém profilu uznal, že si Schwarzenberga vážil jako svého protivníka v prezidentské volbě v roce 2013, ve které ho nakonec výrazně porazil. Dodal ale, že i po odchodu do důchodu se oba politici rádi setkali, naposledy na Schwarzenbergově zámku v Dřevíči.
Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg se narodil 10. prosince 1937 v Praze jako nejstarší syn heraldika a historika Karla VI. knížete ze Schwarzenbergu a jeho manželky Antonie, rozené princezny z Fürstenbergu. Pochází z mladší, tzv. orlické větve rodu Schwarzenbergů. Dětství prožil na zámcích Orlík a Čimelice. V Čimelicích začal navštěvovat národní školu. Po komunistickém převratu roku 1948 byl jeho rodině zabaven majetek orlické větve, a i proto se uchýlila do emigrace a žila v Rakousku, nedaleko Salcburku. O několik let později se přestěhovala do Vídně.
V roce 1962 byl Karel adoptován svým strýcem, členem starší hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřichem ze Schwarzenbergu. Tato adopce pro něj znamenala finanční zajištění a dědictví v hodnotě až 400 milionů eur, které získal po strýcově smrti roku 1965.
V Rakousku byl členem Österreichische Volkspartei. Po srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 podporoval československý disent. Na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu založil Československé dokumentační středisko – archiv tehdy zapovězené literatury. V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, a tuto funkci vykonával do roku 1990. V roce 1989 byl vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.
Po 17. listopadu 1989 se vrátil do Československa, kde se intenzivně zapojil do společenského, hospodářského i politického života. Prezident Václav Havel jej brzy poté jmenoval vedoucím své prezidentské kanceláře – kancléřem. Tuto funkci vykonával až do Havlovy abdikace v roce 1992.
Bez větších problémů získal u československých soudů v restituci po únoru 1948 zabavený majetek orlické větve Schwarzenbergů, do níž patřil po svých biologických rodičích. Šlo o zámky Orlík, Čimelice, Sedlec a Schwarzenberský palác ve Voršilské ulici v Praze.
Ze Senátu přes vládu až ke kandidatuře na prezidenta
V politice se poprvé pokusil prosadit v roce 2002, když jako nestraník nominovaný za US-DEU usiloval v obvodu Strakonice o zvolení do Senátu. Neuspěl, ale o dva roky později jako člen ODA už byl na kandidátce US-DEU ve volebním obvodu Praha 6 za US-DEU do Senátu zvolen. Jeho politická kariéra nabrala na obrátkách a 9. ledna 2007 byl ve druhé Topolánkově vládě jmenován ministrem zahraničních věcí ČR za Stranu zelených.
Významně se podílel na tom, že Česká republika uznala nezávislost Kosova, když toto rozhodnutí schválila vláda na poslední chvíli jako mimořádně zařazený bod při výjezdním zasedání v Teplicích 21. května 2008. S americkou ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou podepsal 8. července 2008 smlouvu o umístění radarové základny USA na území Vojenského újezdu Brdy, k němuž ale nikdy nedošlo. Ve funkci ministra zahraničních věcí skončil 8. května 2009, kdy Topolánkovu vládu nahradil úřednický kabinet Jana Fischera.
Ve stejném roce se podílel na založení strany TOP 09, jejímž prvním předsedou se také stal. Především díky jeho popularitě získala TOP 09 ve volbách v roce 2010 téměř 17 procent hlasů a společně s ODS a Věcmi veřejnými sestavila vládu, ve které Karel Schwarzenberg zastával nejen funkci ministra zahraničních věcí, ale i prvního místopředsedy vlády.
Vrcholem jeho působení v politice byla kandidatura na prezidenta České republiky v historicky první přímé volbě. Podařilo se mu postoupit do druhého kola, v němž však získal jen přes 45 procent hlasů a s Milošem Zemanem prohrál. Poslancem byl od května roku 2010, opakovaně byl zvolen v roce 2013 a také 2017.
Svého času přiznal, že na počátku 90. let přijal nabídku úředníka urychlit vyřízení restitucí za příslib protislužby. Tuto skutečnost potvrdil roku 2010 v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. Byla mu také často vyčítána finanční podpora od podnikatele Zdeňka Bakaly. Společně s ním zakoupil v privatizaci státní podnik Becherovka.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská